Ve středu odpoledne se v Praze na Václavském náměstí uskutečnila demonstrace nazvaná „Proti imigraci! Proti kvótám! Za vystoupení z EU!“. Zorganizovali ji Tomio Okamura, Adam B. Bartoš a několik dalších subjektů. Na akci měli silnou převahu příznivci krajní pravice, jimž dost okatě kryla záda policie. Hloučky neonacistů, jejich družek a několik desítek spíše starších lidí, kteří zjevně nepatřili k žádné ultrapravicové organizaci, se začaly objevovat v dolní části Václavského náměstí už po čtvrté hodině odpoledne. Akce oficiálně začala v pět a během ní se na pódiu vystřídalo několik řečníků včetně organizátorů Okamury a Bartoše. Na jejich projevy reagovali demonstrující skandováním klasických hesel „Čechy Čechům“, „My jsme tady doma“ a dalšími ultrapravicovými evergreeny. Podpora radikálně nenávistným názorům a radost z možnosti jejich otevřeného sdílení byla cítit z každého účastníka. Kolem šesté k pultíku přistoupil i zpěvák Aleš Brichta, který v horkém letním podvečeru probouzel vedrem uondané demonstranty výroky jako „Doprdele s humanitou“ a názorem, že muslimové „jsou schopni mi uříznout hlavu za to, že jsem si dal k večeři vepřovej řízek“.
Po celou dobu demonstrace se konala o několik desítek metrů dále kontraakce odpůrců rasismu a xenofobie. Jakkoliv byla početně výrazně slabší, podařilo se jí nakonec narušit průběh protiimigrantské akce, včetně ovládnutí mediálního prostoru. Bohužel cena za to, co by mělo být ve společnosti přirozené (odpor k vylučování, šíření paniky, nenávisti a strachu), byla vzhledem k počtu účastníků a chování police dosti velká.
Svoboda slova a nenávisti
Na demonstraci proti imigraci dorazilo podle odhadů policie kolem sedmi set lidí, odpůrců se sešlo asi třicet. V dolní části náměstí docházelo k verbálním střetům mezi poměrně agresivními neonacisty a kontrademonstranty, čímž demonstrace získala o něco pochmurnější ráz, než měla například ta, která se uskutečnila pod hlavičkou IVČRN na Palackého náměstí o den dříve. Nad hlavami demonstrujících neonacistů se tentokrát navíc objevily dvě dřevěné šibenice s oprátkami. Hrozivě vyhlížející symboly popravy držené v rukou neonacistů, vykřikujících hesla o potrestání „vlastizrádců“, kupodivu nijak nezaujaly přítomné policisty. Protidemonstranti opakovaně upozorňovali policii, že držet v ruce šibenici a současně skandovat o pomstě a plánech na eliminaci uprchlíků i těch, kteří údajně chtějí uprchlíky vpustit do země, je v rozporu se zákony. Policie ovšem kritiku ignorovala a šibenic si nevšímala. Z letargie policisty neprobudil ani Adam Bartoš, známý tvůrce seznamů nepřátel republiky, antisemita a xenofob, když s provazem v ruce před stovkami lidí provolával svou nenávist k „čmoudům“ a opakoval, že takhle (tedy se šibeničním provazem) se bere odpovědnost do vlastních rukou. Má-li být toto ona „nezpochybnitelná svoboda slova“, je zjevně něco špatně.
Xenofobové svoláni poslancem Parlamentu včera na Václavském náměstí hrozili smrtí konkrétním lidem i skupině lidí a mávali při tom nad hlavami oprátkou. Ani jeden z nich nebyl obviněn či zadržen a všichni bezpečně za dohledu policie prošli centrem Prahy až k Úřadu vlády.
Po šesté se dav demonstrantů rozešel směrem ke Staroměstskému náměstí. Necelých třicet odpůrců shromáždění se jim snažilo zamezit v průchodu, policie je však odsunula na kraj ulice, ačkoliv zabírali sotva desetinu prostoru. Průchodu přesto dál bránilo asi pět lidí, kteří si sedli na zem a odmítli vstát. Ti byli okamžitě obklíčeni těžkooděnci a násilím odtaženi z cesty. Někteří byli naloženi do policejního antonu, dva byli policisty nejprve brutálně drženi, s rukama za zády a přimáčknuti obličejem ke kapotě vozu. Mezitím dav neonacistů, hrdě třímajících podomácku vyrobené šibenice, mohl v čele s Tomio Okamurou projít.
Proti xenofobii
Pojďme si, jen pro pořádek, včerejší akci shrnout. Xenofobové svoláni poslancem Parlamentu včera na Václavském náměstí hrozili smrtí konkrétním lidem i skupině lidí a mávali při tom nad hlavami oprátkou. Ani jeden z nich nebyl obviněn či zadržen a všichni bezpečně za dohledu policie prošli centrem Prahy až k Úřadu vlády. Proti sedmi stovkám extremistů se postavilo jen třicet lidí, z nichž se pět rozhodlo zabránit davu rasistů a xenofobů v pochodu po ulicích Prahy. Těchto pět osob bylo zadrženo policií, přičemž jedna z nich byla držena na policejní služebně v Bartolomějské ulici osm hodin a byla obviněna z trestného činu násilí proti úřední osobě. Několik odpůrců xenofobního pochodu bylo zraněno, když je těžkooděnci válcovali na dlažbě Václavského náměstí.
Domnívám se, že ve světle včerejších událostí je nutné, aby čeští liberálové zleva, zprava i ze středu přehodnotili svůj velmi ležérní postoj ke vzrůstající xenofobii a rasismu v Česku a aktivizovali se. Není možné, aby ve vyspělé demokratické zemi stálo proti sedmisethlavému davu neonacistů uprostřed Prahy jen třicet lidí. Zároveň je nepřípustné, aby se ti, kteří v sobě najdou odvahu k boji s rostoucí nenávistí, stávali terčem policejní šikany. Pochody extremistů, jako byl ten včerejší, jsou v zemích západní Evropy doprovázeny mnohem početnějšími skupinami odpůrců. Na příští akci radikálů a xenofobů kdekoliv po republice, a o to více v hlavním městě, prostě musí být více protidemonstrantů. Jinak se stane, že lidé šířící xenofobní názory se budou cítit jako doma nejen na dolní části Václavského náměstí a že jejich činy budou mít větší dopad než symbolické mávání maketami šibenic.
Autorka je spolupracovnice redakce.