Omluvit se je teď to nejmenší

Otevřený dopis Dominiku Ferimu a Michaelu Skřivanovi ve věci ponižování jedné obyčejné ženy.

Píšeme tento dopis, jelikož upřímně nerozumíme motivaci ani uvažování, které stály za sdílením fotek a následně i identity ženy, jež pracovala mimo jiné jako pornoherečka, na Vašich profilech na sociálních sítích. Z celé situace se zdá, že sdílení mělo mít primárně „humorný“ charakter. Smích ale začíná a končí u těch, kteří s problémem tabuizace sexbyznysu v naší společnosti viditelně nikdy nepřišli do styku.

Nejen že jde o velmi drsnou kyberšikanu, ale navíc to, co bylo pro Vás a diskutující zábava na jedno odpoledne, s největší pravděpodobností drasticky zasáhlo mladé ženě do života.

Ať jsou naše názory na práci v sexbyznysu jakékoli, jedna věc je zjevná – žijeme ve společnosti, která sexuální pracovnice odsuzuje a aktivně jim znemožňuje vést život mimo hranice sexuální práce. Pornoherečky a další sexuální pracovnice jsou vnímané jako nemravné, „špinavé“, „nevhodné“ pro rodinný život, romantický vztah či další práci během jejich kariéry v sexbyznysu. Přestože se běžně očekává, že například pornoherectví nemůže být „řádnou“ kariérou a slouží pouze jako přivýdělek, uplatnitelnost pornohereček mimo sexbyznys se s šířením jejich identity stává téměř nulovou.

Předně lidé jako Vy, kteří jsou na sociálních sítích populární, by měli myslet na jednoduchý fakt, že jejich online vyjádření mají reálný dopad. Měli jste si uvědomit, že svým statusem otevíráte prostor, ve kterém se líhnou ty nejodpornější stereotypy, nadává se dané ženě do „kurev“ a pod odkazy k její práci se „recenzuje“ stylem „nahá je hnusná“. Toto je pro nás nepochopitelné a neakceptovatelné. Nejen že jde o velmi drsnou kyberšikanu, ale navíc to, co bylo pro Vás a diskutující zábava na jedno odpoledne, s největší pravděpodobností drasticky zasáhlo mladé ženě do života a odstřihlo ji od možností kariéry mimo sexbyznys.

Jak zničit lidský život

Byli bychom rádi, kdybyste si uvědomili, že obětí Vaší kyberšikany je reálný, živý a cítící člověk, nyní napadaný desítkami až stovkami lidí na sociálních sítích, a také mysleli na to, v jakém sociálním ovzduší žijeme a jakou pověst v naší společnosti sexbyznys má. Ze čtení komentářů by Vám tato pozice měla být jasná – i ty vstřícnější v nejlepším případě pracují s tím, že daná herečka „udělala v mládí chybu“ a že se „snad potrestala dostatečně sama“. Proč by ale práce v pornu, které dominuje internetu a je hojně sledované napříč populací, měla být něčím negativním, činem, který je vlastně už sám o sobě trestem? Proč se pornoherečka dostává svou prací do jedné z nejvíce sociálně vratkých pozic, když sledování porna je v této společnosti samozřejmé a málokdo ho považuje za mravně pochybné? A pokud chceme být progresivní či liberální, neměli bychom se chovat tak, aby sexualita a práce s ní spojená začaly být považovány za normální? Pubertální humor, který stojí pouze na pointě, že sexuální pracovnice jsou hodné leda tak výsměchu, tomuto vývoji rozhodně nepřispívá.

Přestože se tato herečka rozhodla hrát v pornografickém snímku, nepřistupujeme na argument, že se tím vzdala své anonymity, a tedy se sdílením jejího porna zároveň s její další prací není žádný problém. Ospravedlňovat svůj čin argumentem, že když už je informace jednou na internetu, určitě by se nakonec nějak dostala na povrch, je podobně hloupé jako omlouvat vyloupení bytu tím, že byl otevřený, takže by ho stejně někdo vykradl. Důležité je, že Vaše sdílení učinilo z její účasti v pornu veřejnou informaci a sami diskutéři pod vaším statusem začali s odporným entuziasmem na tuto informaci upozorňovat zaměstnavatele dotyčné ženy. Už samotné sdílené fotografie propojily dvě sféry jejího života, které předtím byly a nadále mohly zůstat oddělené, a diskutující se nenechali prosit a toto propojení kontaktováním zaměstnavatele dovedli do důsledku. Vzhledem k tomu, že během posledních let se objevilo několik případů, kdy ženy musely z „mravních důvodů“ opustit svou kariéru mimo sexbyznys poté, co na jejich účast v pornu někdo upozornil, považujeme Vaše chování i chování diskutérů za neobhajitelné. Z „pornokauz“ v našem rybníčku i jinde se zdá, že pornoherectví je jasně neslučitelné například s učitelstvím, s veřejnou funkcí či fungováním na akademické půdě.

Nárok na soukromí

V demokratickém systému bychom měli stát nejen za svobodou volby a apelovat na její dodržování při volbě práce, ale také pamatovat na nárok na soukromí. Tento nárok je v naší společnosti, kde je práce pornohereček v lepším případě vtipem, v horším případě důvodem k násilí, pro jejich život zásadní. Pro lepší ilustraci situace bychom se rádi zeptali, zda-li by se adresátům zdálo podobně „humorné“ vyoutovat osobu s neheterosexuální orientací v silně homofobní společnosti, kdyby informaci o ní našli někde na internetu. Přestože homosexualitu nepovažujeme za nemravnou nebo za něco, co by se mělo skrývat, je celkem jasné, jaké strašné následky by mohlo podobné vyoutování náhodným člověkem mít a proč má každý právo svobodně se rozhodnout, jestli svou přináležitost k marginalizované skupině odhalí a zda je to žádoucí a bezpečné. Tento případ veřejného „vykřičení“ identity sexuální pracovnice nám kvůli zmíněným důvodům přijde analogický. Předtím než sdílíme citlivé údaje jiné osoby, musíme zvážit, nakolik zveřejnění může ohrozit její pracovní, rodinný či další soukromý život.

Svobodná volba k legálnímu povolání je důležitá, ale u tabuizované práce legalita nestačí – je třeba měnit způsob, jakým se o dané práci mluví a myslí, a vytvářet prostor, ve kterém se pornoherečky nebudou při odhalení své práce bát o další aspekty svého života. Boj proti tabuizaci sexbyznysu začíná u toho, že vytváříme prostředí, ve kterém může někdo učinit rozhodnutí působit v sexbyznysu a zároveň mít možnost toto rozhodnutí změnit. Pornoherectví by nemělo nikomu zničit život – ale může. A vyoutování cizí osobou akorát zvyšuje šanci, že k tomu dojde.

Přestože Vás známé a známí dané ženy informovali, jakou bolest jí vaše činy způsobily, váš tón se nadále snažil celou situaci alibisticky zlehčovat a bagatelizovat. Ocenili bychom, kdybyste v sobě našli alespoň dostatek odvahy a slušnosti k omluvě. To je teď, když už škoda byla napáchána, skutečně to nejmenší.

(Poznámka: Ženský rod používáme vědomě a ve vztahu k tomuto případu. Je nám zřejmé, že pornoherci čelí tabuizaci také, misogynní charakter nadávek a šikany nás ovšem vedl k omezení našeho textu na situaci žen.)

 

Čtěte dále