Do politického zmatku po referendu o Brexitu dnes vstoupilo zveřejnění tzv. Chilcotovy zprávy o pozadí účasti Spojeného království na invazi do Iráku v roce 2003. Zpráva dochází k závěru, že vojenská invaze nebyla poslední možností a že její možné negativní dopady nebyly dostatečně vzaty v úvahu. Komise vedená Johnem Chilcotem byla zřízena v roce 2009 labouristickým premiérem Gordonem Brownem za účelem vyšetření okolností vedoucích k rozhodnutí britské vlády a posléze i Dolní sněmovny zúčastnit se vojensky útoku na Irák v roce 2003 a také za účelem objasnění případných chyb při vedení následných vojenských operací. Už samotná práce komise vyvolala kontroverze. Například v roce 2012 britská vláda odmítla komisi odtajnit některé dokumenty s tím, že by jejich zveřejnění mohlo narušit britsko-americké vztahy. Zájmy vlády Spojených států a obavy z blížících se voleb pak vedly k odložení zveřejnění zprávy původně plánované na rok 2014. Nynější odhalení výsledků vyšetřování bylo v Británii ostře sledovanou událostí.
Jako ilustrace blízkého vztahu mezi Blairem a Bushem slouží citát z tajné osobní zprávy zaslané Blairem do Washingtonu: „Jsem s tebou, ať se stane cokoli.“
Válečné angažmá v Iráku vyvolávalo a vyvolává ostrou kritiku, jež se soustředí především na tehdejšího premiéra Tonyho Blaira. Právě o jeho roli před i po invazi dnes ve svém projevu mluvil John Chilcot nejvíce. Podle zprávy nebyla invaze do Iráku v roce 2003 nutná. Irák tehdy nepředstavoval pro Spojené království akutní hrozbu a mírová řešení tamní situace nebyla vyčerpána. Hlavní důvod invaze – údajné držení zbraní hromadného ničení režimem Saddáma Husajna – byl založen na nespolehlivých údajích a prezentován s jistotou, která nebyla na místě. Chilcot zdůraznil, že považuje za chybu, že se o možné válce dostatečně nediskutovalo na zasedáních vlády, kde by rozdílné pohledy na věc mohly vést k jinému rozhodnutí. V kontextu jednání na úrovni Organizace spojených národů pak komise obviňuje britskou vládu z podkopání autority Rady bezpečnosti. Zpráva dále konstatuje, že Blair podcenil rizika spojená s invazí, včetně rizik pro Velkou Británii, a hrubě podcenil plánování poinvazní rekonstrukce. Válku jako takovou zpráva označuje za selhání a poukazuje na nedostatečné materiální i personální zajištění vojenské operace, mimo jiné i kvůli současně probíhajícím bojím v Afghánistánu. Komise se zdržela vyjádření o legalitě války v Iráku a v této věci odkázala na Mezinárodní trestní soud. V neposlední řadě Chilcotova zpráva říká, že Blair přecenil svoji schopnost ovlivnit rozhodování vlády Spojených států.
Jako ilustrace blízkého vztahu mezi Blairem a Bushem slouží citát z tajné osobní zprávy zaslané Blairem do Washingtonu: „Jsem s tebou, ať se stane cokoli.“ Zveřejnění zprávy dnes sledovali také rodinní příslušníci britských vojáků zabitých v Iráku, z nichž si mnozí přejí, aby bývalý premiér stanul před soudem. Stejně tak se mluví o půl milionu mrtvých Iráčanů a Iráčanek, za jejichž smrt by podle některých měl Blair také nést odpovědnost. Samotný Blair se zatím ke zprávě vyjádřil v tom smyslu, že jej zbavuje obvinění z úmyslného zkreslování zpravodajských informací či podvádění kabinetních kolegů a kolegyň. Již dnes byla Chilcotova zpráva krátce tématem pravidelných parlamentních interpelací a následné debaty. Není ale pochyb, že její závěry budou britskou politikou a možná i transatlantickými vztahy hýbat ještě velmi dlouho.