Ostravské sdružení Probuď domy spoluorganizuje na konci října demonstraci nazvanou „RPG smrdí, byty lidem“ a namířenou proti chování firmy RPG Byty v regionu. Politika firmy, která spravuje byty po důlní společnosti OKD, má destruktivní vliv na město. Miliardář Zdeněk Bakala minulý rok společnost prodal a nyní pravděpodobně patří investičnímu fondu Blackstone, který se zaměřuje na spekulace s nemovitostmi a byznys s chudobou. Situace na Ostravsku se tak po odchodu Bakaly může ještě zhoršit.
Spousta lidi má dojem, že boj o byty OKD, respektive RPG už skončil. Prohráli všichni zúčastnění kromě Zdeňka Bakaly, který firmu se ziskem prodal. Vy nicméně organizujete na konci října v Ostravě demonstraci proti chování RPG. O co se dá ještě bojovat?
Eva: Boj teprve začíná. My jsme to otevřeli z několika důvodů. Jeden z hlavních impulzů byl pochopitelně prodej bytů v roce 2015 do rukou společnosti Blackstone. Ta má velmi pochybnou pověst. Mnozí lidé se také soudí. V současnosti podávají žaloby kvůli porušení hospodářské soutěže při určování tzv. ceny v místě obvyklé. Je to stále živé. Navíc situace se prodejem RPG Bytů investičnímu fondu Blackstone může ještě zhoršit. Máme kontakty na lidi ze Španělska a Spojených států, kteří s fondem Blackstone už měli tu čest a bojují s ním.
Jste v kontaktu také s lidmi ze sdružení OKDBYTY.cz, kteří dlouhá léta bojovali proti Bakalovi poté, co jim přes svůj slib neprodal byty?
Jan: Se sdružením OKD Byty jsme v kontaktu, informujeme je o tom, co plánujeme, a pozvali jsme je také na demonstraci. I když došlo k prodeji, dál vedou spory a zpochybňují jak samotnou privatizaci, tak prodej bytů za hubičku v roce 2004. Nájemníci bývalých OKD bytů tvrdí, že to mělo být prodáno jim.
Chceme podpořit občanskou neposlušnost, chceme, aby lidé byli kritičtí, zvídaví, aby si hledali různé kreativní způsoby protestu.
E.: Boj za „právo na odkup“ je jen jedna rovina, tou druhou je „právo na bydlení“. RPG ten druhý pojem zneužívá, když říká, že provozuje sociální bydlení. RPG vlastní čtyřicet tisíc bytů, z nichž jen některé jsou v lukrativních lokalitách. Vedle toho ale má spoustu bytů v lokalitách, kde není infrastruktura a domy tam jsou zanedbané. Příkladem je třeba Trnkovec v oblasti Radvanic, oblast Dělnická v Porubě nebo Ostrava-Kunčičky a další lokality v Karviné, Orlové a dalších městech, o kterých nemáme zatím tolik informací. V těchto lokacích RPG pronajímá byty za stejnou cenu jako například v centru města lidem, kteří by na normální bydlení nedosáhli a bydleli by na ubytovnách.
Jak to dělají?
E.: RPG už před nějakou dobou začala spolupracovat s několika neziskovkami. Jednou je Centrom, jehož ředitelka je zároveň poradkyní na Ministerstvu pro místní rozvoj. Jinou neziskovkou je Armáda spásy. A pak má přímo RPG svoji neziskovku Porta Vita, která funguje pouze za účelem udávání RPG bytů.
J.: Lidé v tíživé sociální situaci na bydlení nemůžou dosáhnout. V tu chvíli přicházejí neziskovky, které slouží jako realitní kanceláře pro chudé s přidanou hodnotou v podobě sociální práce. RPG zatlačilo neziskovky do pozice, kdy berou smlouvy na byt na sebe. Tím pádem jejich klienti dostanou jen podnájemní smlouvu. Když někdo z bytu odejde, musí za něj doplatit nájem neziskovka. Neziskovky pak místo aby poskytovaly podporu lidem v tísni, nad nimi vykonávají kontrolu. Dělají za RPG špinavou práci – namísto práce sociální.
Co z toho má RPG?
E.: RPG potřebuje vydělávat peníze na bytech, a tak říká, že provozuje sociální bydlení. Ve skutečnosti vydělávají peníze na bytech, do kterých by střední třída nešla. Činí tak za minimálního zájmu o jakýkoliv rozvoj daných lokalit. Nájemníci jsou ve výsledku v podobné pasti jako na ubytovně. Například v Trnkovci, ve vyloučené lokalitě, jsou stejné nájmy jako v bytech v centru. Navíc nájemníky pořád kontrolují. Domy v těchto lokalitách jsou v mizerném stavu a na některých místech se ani nikdo nestará o veřejné prostranství. Neziskovky by v této situaci měly apelovat na RPG, ať s tím něco dělá, ale spíše to vypadá, že se odpovědnost přesouvá na lidi v nouzi.
J.: Rozhodně nechceme házet všechny neziskovky do jednoho pytle, ale zrovna Porta Vita fungují jako bílí koně RPG. Jednatelé RPG a jednatelé této neziskovky jsou titíž lidé. Další neziskové organizace Centrom a Armáda spásy mají aspoň sociální pracovníky v terénu a vypadá to spíše, že nejsou schopni podívat se na situaci kriticky. Existují také náznaky, že podporují segregaci. Máme svědectví člověka, který v jedné z těch neziskovek pracoval, a ten hovořil dokonce o segregačním mechanismu na etnickém základě. Když byli žadatelé o byt Romové, dali to RPG vědět, a pak dostali byt v lokalitě, která byla romská. Samy si to neziskovky asi nevymyslely, šly zřejmě na ruku RPG, které nechtělo stěhovat Romy do bytů v centru, a kazit si beztak už pošramocenou pověst u nájemníků ze střední třídy.
Máte informace o tom, jak se chová Blackstone v zahraničí?
J.: Blackstone se pouští programově do zdecimovaných regionů. V každém regionu se chová trošku jinak. Tomuto typu investičních fondů se říká „vulture funds“, tedy „supí fondy“. Jdou po mršinách a je jim jedno, jak dosáhnou zisku a jaké to bude mít další následky.
E.: Ve Španělsku nejde o konkrétní lokality. Blackstone během hypoteční krize skoupil podíly hypoték v bankách. Následně uplatňoval přísná pravidla při jejich splácení a domy bankám brzy propadly. Lidem však zůstaly hypotéky, které musí splácet. Byty a domy nabízí Blackstone zpátky k pronájmu za mnohem vyšší cenu, často však také zůstávají prázdné jako nástroj spekulace.
J.: Mimo jiné odkoupili i pět tisíc sociálních bytů v Madridu a v dalších městech, která krachovala a zbavovala se majetku.
V Americe to bylo podobné?
J.: V Americe ve chvíli, kdy přišla hypoteční krize a ceny klesly na minimum, Blackstone skoupil domy po lidech, kteří už neměli na splácení hypoték. Bylo jich opravdu hodně. Nejvíc na to doplatila chudinská černošská vrstva. Skoupné domy pak začali nabízet k pronájmu při minimální péči, nebo je nechávali prázdné a čekali, až stoupne jejich cena. Takto vznikly v Kalifornii a v Chicagu segregované lokality.
Na Ostravsku se Blackstone takto neprojevuje?
J.: Takovou první vlaštovkou je rozdělení bytového fondu do více kategorií. Pěkné domy v centru, kde dosud bydleli nájemníci za normální nájmy, se opravují a dělají se z nich luxusní rezidence. Lidem, co v nich dnes bydlí, už se neprodlužují smlouvy. Tím gentrifikují centrum města a ghettoizují předměstí. Ale to je trend, který najdeme ve všech velkých městech, a není to jen případ Blackstone a Ostravy.
E.: Na bydlení je vidět, že stát je na nadnárodní korporace krátký. Když Blackstone zvýší nájem, stát to zaplatí pomocí doplatků na bydlení. Když stát ty doplatky zastropuje, dostane zase lidi do prekérní situace, kdy to budou doplácet z jiných dávek, určených na jídlo, věci pro děti do školy, na oblečení a podobně. To je, myslím, scénář pro Českou republiku. Nic nenasvědčuje tomu, že s těmito praktikami chce Blackstone skončit, spíš je naopak zdokonalí.
Rozděl a pronajímej?
E.: Města nejsou kontrolována lidmi, co v nich žijí, ale bankami a soukromým kapitálem. Bydlení se chápe jako komodita, která má generovat zisky. Čili vytváří se na jedné straně bydlení pro chudé, na druhé pro bohatší, a vytrácí se z toho nižší střední třída. Obyčejní pracující lidé, často navíc v prekarizované práci, sledují, jak se zvedají nájmy a jak na bydlení vynakládají čím dál vyšší částky z rodinného rozpočtu. Ze své špatné situace pak obviňují ty úplně chudé a na nich si vylívají frustraci. Chudí podle nich bydlí zdarma, tedy bydlení jim pokrývají dávky, kdežto oni si na bydlení musí těžce vydělávat. Zároveň se nechtějí smířit s tím, že čelí stejnému problému jako ti nejchudší. To přispívá k nesolidaritě a špatné atmosféře v jednotlivých čtvrtích.
Na koho chcete svým říjnovým protestem apelovat? Na politiky?
E.: V první fázi chceme hlavně informovat. Chceme zveřejnit příběhy lidí z bytů druhé kategorie. Chceme RPG Bytům dát vědět, že tu jsme a že si všímáme, co dělají. Rádi bychom, kdyby se lidi aktivizovali a sdíleli svoje zkušenosti. Společně pak můžeme dělat nějaké další akce a aspoň narušovat byznys, který RPG provozuje.
J.: Je to mobilizace adresovaná lidem, kteří v bytech RPG žijí, ale také těm, kterým jde o rozvoj města. Zatím jsme mluvili o RPG, ale to je jen příklad praxe, která se děje i v jiných městech a v jiných oblastech rozvoje. Je to dokonalá ilustrace vykořisťování města byznysem namísto chápání města jako místa pro život. Cílem demonstrace je ukázat, že město patří lidem. Tomu je přizpůsobená i forma protestu, který bude mít podobu průvodu. Blackstone v Ostravě vlastní kromě bytů i několik velkých pozemků. Málo se ví, že nyní skrze zdecimovanou firmu Multi Veste, vlastní i největší ostravské obchodní centrum Karolina, které přímo vysává život z centra města. Chceme ukázat, že lidé nejsou jenom pasivní konzumenti a i v Ostravě jsou schopní vyjít do ulic.
E.: Také bychom rádi zmírnili napětí mezi chudými a lidmi ze střední třídy, kdy jedni zdůrazňují právo na bydlení a druzí právo na odkup. Často mají pocit, že jedni jsou zodpovědní za problémy těch druhých, ale přitom za jejich problémy stojí stejný subjekt. Chceme ukázat, že se můžou spojit, protože všichni jsou obětí stejných principů. Nejvíc daná situace sice dopadá na chudé, ale v jiných podobách to odnášejí i ti, co žijí v běžných nájmech a měli sen, že byt po třiceti letech bydlení koupí.
Jak se RPG prezentuje před veřejností?
J.: RPG se snaží prezentovat jako poskytovatel dobrého bydlení. My bychom rádi vyvolali tlak, aby byli aspoň nuceni zveřejňovat svoje plány. Když tu byl ještě Bakala, aspoň říkal, co chce dělat, i když to pak nikdy nenaplnil. Byl to konkrétní člověk, který měl v Česku svůj byznys a šlo ho hnát k nějaké zodpovědnosti, i když to nikdo, kromě sdružení nájemníků OKD, reálně nedělal. Dnes je vlastník absolutně nedohledatelný. Vlastně ani není stoprocentně jisté, jestli to je skutečně Blackstone. Podle našich analýz vlastnictví k Blackstonu vede, ale firma RPG Byty to nikdy nepotvrdila, ani nevyvrátila. Je skandální, že byty, co měly patřit lidem, dnes patří nějakému subjektu, o kterém ani nevíme, jaké má záměry. Možná to nezní příliš troufale, vzhledem k tomu, co už provedli, ale chceme aspoň, aby RPG mělo povinnost zveřejňovat svoje plány a zapojit se do debaty o městě a také aby se staralo o soužití tady. To je možná idealistický požadavek, ale chceme je konfrontovat s tím, že město je především prostředí k životu.
E.: Chceme podpořit občanskou neposlušnost, chceme, aby lidé byli kritičtí, zvídaví, aby si hledali různé kreativní způsoby protestu, který nemusí vždy probíhat jen formální cestou, že si podám stížnost k soudu a pak roky čekám, jak to dopadne. V minulosti se bohužel už několikrát stalo, že lidé, kteří si stěžovali, následně ztratili bydlení. RPG je prostě vystěhovalo nebo jim dělalo problémy. Tito lidé ani nepřijdou na demonstraci, protože jim hrozí postih. Máme spoustu příběhů, ve kterých nemůžeme být konkrétní.
Dá se vůbec za těchto podmínek formulovat jednoduchý požadavek, který by situaci aspoň v něčem okamžitě zlepšil?
J.: Asi ano, ale myslím, že by nebylo fér, to teď říkat. Není to dostatečně prodiskutované s lidmi, kterých se to nejvíc týká. Většina těch požadavků na politiky je častokrát marná, protože s tím ani nemůžou nic dělat. Síla a naděje na zlepšení je v lidech. Musíme se spojit proti spekulacím.
E.: Jedním z těch konkrétních požadavků může být stabilita bydlení. To znamená dávat dlouhodobé smlouvy místo smluv jen na pár měsíců nebo na rok, jak je to dnes běžné. Dále zastropované nájemné a konec rasové a třídní segregace.