Dva dny předtím, než se médii rozšířila zpráva o tom, že Bakalovo mediální impérium Economia „zefektivňuje výrobu“ a radikálně proměňuje své portfolio, jsem měl sen. Pobíhal jsem v něm polonahý po bývalém letenském newsroomu Hospodářských novin a něco jsem usilovně hledal. V jednu chvíli mne zastavila zástupkyně šéfredaktora Lucie Tvarůžková, oblečená v modré uniformě vrátného, a pokárala mě, že nedodržuju dress code, který spočívá v modré barvě. Tímto mimochodným úvodem nechci naznačit, že by síla mého snění rozvrátila jeden z nejdůležitějších českých vydavatelských domů, ale prostě jen to, že jsem v Hospodářkách nějaký čas pracoval a zážitky se mi dostaly opravdu hluboko pod kůži. Jsem tudíž velmi zaujatý.
Vydělat, nakoupit, propustit, zrušit
Nejdříve si shrňme dosavadní události. Současně s vyhozením šéfredaktora Hospodářských novin Petra Šabaty (informace o jeho nejisté situaci prosakovaly už od června) bylo oznámeno propuštění stovky zaměstnanců a na protest proti tomu odchází i šéfka iHNed.cz a zástupkyně šéfredaktora Lucie Tvarůžková. A jaký je výsledek škrtů? Po necelém roce zaniká experimentální a datová sekce HN Future. Rubriky kultura a sport se sice neruší, ale budou obhospodařovány editorem, pro nějž budou psát výhradně externisté. Webový deník iHNed.cz se v budoucnu prý omezí jen na specializované ekonomické zpravodajství. Nahradit ho má nejnovější Bakalova akvizice, server Aktuálně.cz. Nejcitelněji tyto škrty odnáší hlavní titul a vlajková loď Economie, tedy Hospodářské noviny. Nabízí se otázka, kdo teď bude další na řadě. Bel Mondo? Ekonom? Respekt?
Paradoxní je, že tato výrazná redukce nastává krátce poté, co společnost utratila přes 100 milionů na rekonstrukci karlínské fabriky podle návrhů španělského architekta Ricardo Bofilla. V novém nakladatelském sídle je designové téměř vše a vše je také náležitě zaplaceno. Nedlouho poté se 200 až 300 milionů korun investovalo do nákupu internetové společnosti Centrum Holdings, provozující například portály Centrum.cz nebo Aktuálně.cz. A nejen nápady a energií se plýtvalo i v minulosti: namátkou můžeme uvést nepovedený nosič reklamy, týdeníkovou přílohu HN Praha, která skončila po necelém roce. Když se k tomu připočte přebujelý management Economie, na nějž ve svém článku upozorňoval třeba Aleš Borovan, vyvstává nám pár zásadních otázek.
Tabu padlo, bude hůř
Mění se mediální trh tak rychle a čtenáři za obsah skutečně nechtějí platit, jak tvrdí manažeři, nebo jen Economia bez rozmyslu investovala do množství projektů, které ji finančně vyčerpaly? Je za tím chaos, nekoncepčnost a zmatečné rozhodování manažerů, kteří na noviny hledí jen jako na stroj, jenž by měl fungovat co možná nejefektivněji, nebo jde o nějaký skrytý strategický záměr, který nám zatím uniká? Těžko říct, i když Petr Koubský ve svém komentáři spatřuje vinu na straně managementu.
Tomu nasvědčuje i projev ředitele redakcí Vladimíra Piskáčka v Událostech, komentářích z 30. září, kde jasně vyložil karty. Jeho prázdný manažerský newspeak naznačoval, že jeho úkolem není tvorba dobrých novin, ale jen „realizování výnosů“. To nezpochybňoval ani šéf serveru Médiář.cz Ondřej Aust, který to, co se snažil Piskáček sdělit ve své obhajobě čistek, přeložil z řeči ekonomistických robotů přeci jen poněkud sofistikovaněji.
Jisté je nyní to, že se prolomilo určité tabu. Hraje se o budoucnost tištěných médií a osud novin Zdeňka Bakaly bude dost možná sloužit jako inspirace, předjímající události v ostatních vydavatelských domech. Jak ironicky znějí v tomto kontextu častá provolání o tom, že Hospodářské noviny jdou s dobou a že jako první do našeho mediálního prostoru přinášejí nejaktuálnější světové novinářské trendy…
Horníci slova v ohrožení
Asi není náhoda, že tato „restrukturalizace“, „optimalizace“ a „efektivizace“ nastává nedlouho po Bakalově stahování z pozic na Ostravsku, které bude mít podstatně drtivější sociální dopad na život v regionu než propuštění nesrovnatelně menšího počtu pražských novinářů. Ti sice byli vyhozeni velmi neosobně (bez předchozího varování prostřednictvím mailu a v podstatě na hodinu), umlčet je má ale tučné odstupné. Navíc v Praze bez zaměstnání dlouho nezůstanou. Vypadá to, že ironie osudu zde nastoluje novou rovnováhu a hodiny ani dne už neznají ani horníci slova. Ostatně také oni pouze slouží vyšším cílům ekonomické mašinerie. Zde je dobré připomenout hojně tematizované mlčení Bakalových médií o kauze Paskov a následnou sebeobranu šéfredaktora Respektu Erika Taberyho, jehož věta „Pokud ale nemáme někoho chválit, nemůžeme ho ani kritizovat“ si zaslouží vejít do novinářských análů.
Na konci loňského roku novináři z Economie s pobavením vyprávěli, kterak Bakala sestoupil mezi dělný lid do starého newsroomu, nechal si nastoupit celou jednotku a začal s imaginárním doutníkem bodře rozprávět o tom, jak vydávají ty nejlepší noviny, zaměstnávají ty nejlepší novináře, a proto je také nejlépe platí. Nyní, necelý rok poté, jsou tito „nejlepší novináři“ vyhazováni. Komickým příkladem ilustrujícím tamní atmosféru budiž historka s letošním laureátem Ceny Ferdinanda Peroutky Petrem Fischerem, jenž byl vyhozen a o čtyři hodiny později zase přijat zpět.
Krize a Vodňanské kuře
O tom, že jsou Lidové noviny těsně před krachem, se mezi novináři mluvilo několik let před tím, než je koupil jiný mediální magnát, Andrej Babiš. Nakonec vše dopadlo jinak. V nesnázích je Economia, která ostatně Babišovi prodala slovenskou mutaci Hospodářských novin. Pokud se potvrdí spekulace o tom, že Bakala pomalu vyklízí pozice na českém trhu a stěhuje se někam, kde se mu bude – třeba díky levnější pracovní síle – dařit ještě lépe, možná Babiš nakonec koupí i Economii. Můžeme se pak těšit na ještě masivnější mediální monokulturu, tuplovanou porci sofistikovaných reklam na Vodňanské kuře a poctivé české chleby a samozřejmě na pravidelné rozhovory se samotným magnátem. Ale nepředbíhejme.
Všichni se neustále utěšují tím, že „krize“ pomalu končí a že konečně bude zase dobře. Bakala nám ale dává nepokrytě najevo, že svět před krizí už se nikdy nevrátí.
Autor je šéfredaktor A2.