Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Čínská ústavní krize: Proces s Po Si-lajem

Jedním z nejprominentnějších konstitucionalistů dnešní Číny je Che Wej-fang, profesor na Pekingské univerzitě. „Ústavnost a právní řád jsou nejlepší zárukou svobody a základem dobrého vládnutí v Číně,“ přednášel v roce 2010 svému publiku v uznávaném pekingském knihkupectví San-wej-šu-wu (pojmenovaném po sanwejské škole, na které studoval slavný spisovatel Lu Sün). Che Wej-fang ovšem uznává, že „prosazovat […]

Jedním z nejprominentnějších konstitucionalistů dnešní Číny je Che Wej-fang, profesor na Pekingské univerzitě. „Ústavnost a právní řád jsou nejlepší zárukou svobody a základem dobrého vládnutí v Číně,“ přednášel v roce 2010 svému publiku v uznávaném pekingském knihkupectví San-wej-šu-wu (pojmenovaném po sanwejské škole, na které studoval slavný spisovatel Lu Sün). Che Wej-fang ovšem uznává, že „prosazovat veřejnou správu v kultuře, která má jen slabou právní tradici, a navíc v politickém systému, který je z velké částí bezprávní, je ohromující výzvou“.

„Dilema čínské liberální právní komunity spočívá v tom, že zároveň usiluje o veřejnou podporu, a přitom chápe právo jako zásadně apolitickou či přímo antipolitickou sílu.“

Ani to však Che Wej-fanga a jeho liberální souputníky neodradilo od prosazování jedné z nejsmělejších právních reforem v historii země. Boj za ústavu vysvětluje Che Wej-fang v knize Ve jménu svobody, s podtitulem Usilování o čínský právní stát, z roku 2012. Ochrana práv daných ústavou a ustanovení práva jako svrchované moci v zemi je podle čínských liberálních intelektuálů pouze prvním krokem. Konečným cílem je vznik nezávislého soudnictví, které by dohlíželo na vládnoucí komunistickou stranou. Hlasům, které je osočují z propagování soudnické monarchie a společnosti advokátů, liberálové namítají, že současný systém nedokáže dostatečně řešit značné společenské a politické napětí. K urovnání sporů a nastolení spravedlivé a oprávněné vlády je třeba právní řád.

Právo je i pro nevinné

Dilema čínské liberální právní komunity spočívá v tom, že zároveň usiluje o veřejnou podporu, a přitom chápe právo jako zásadně apolitickou či přímo antipolitickou sílu. Ještě než byl v březnu 2012 obžalován z braní úplatků a odstaven od moci, byl úhlavním nepřítelem liberálů prominentní člen politbyra Po Si-laj. Ostře kritizovali jeho působení ve městě Čchung-čching v centrální Číně – výkon spravedlnosti se zde neopíral o právní řád. Když se Po Si-laj kupříkladu zavázal, že město zbaví organizovaného zločinu a korupce, povolil mučení podezřelých a dožadoval se vynášení rozsudků, přestože byly postaveny na chatrných důkazech. Mnozí odpůrci ovšem jeho horlivost v trestním stíhání a nastolovaní spravedlnosti chápali spíše jako záminku k likvidaci politických nepřátel.

Samotným občanům, nenavyklým dožadovat se náležitého trestního řízení, na Po Si-lajových metodách sotva záleželo. Třeba poprava bývalého šéfa čchung-čchingské justice Wena Čchianga v roce 2010 jen ztvrdila Po Si-lajovu celonárodní pověst odvážného a neobyčejně schopného úředníka. Loni ovšem vyšly najevo skutečnosti, z nichž v podstatě vyplývá, že policie ve Wen Čchiangově kauze, ale i v mnoha dalších za Po Si-lajova úřadování, zfalšovala klíčové důkazy. Čínští právní experti tímto odhalením nebyli překvapení. Vlastně jen potvrdilo to, co celou dobu říkali. V otevřeném dopise z roku 2011, jímž varovali své čchung-čchnigské kolegy, se mimo jiné píše: „Muselo to pro Wena být kruté probuzení do reality, jakmile upadl v nemilost úřadu a uvědomil si, že bez nezávislých soudů není nikdo v bezpečí.“ Jejich cílem bylo bojovat proti velmi rozšířené představě, že právo je v trestním kontextu spíše obstrukční a potřebují je pouze ti, kteří jsou vinni.

Když se Po Si-laj  zavázal, že město zbaví organizovaného zločinu a korupce, povolil mučení podezřelých
Když se Po Si-laj zavázal, že město zbaví organizovaného zločinu a korupce, povolil mučení podezřelých

Posun v právní ideologii

Případ Li Čuanga, obhájce z Pekingu, který zastupoval údajné vůdce čchung-čchnigského gangu, je dalším neslavným příkladem všeobecného nedostatku práva. Po soudním procesu, v němž bylo obžalovanému zabráněno čelit žalobcům a jeho právníkům bylo znemožněno detailně vyslechnout žalobce, byl Li Čuang odsouzen za podněcování svého klienta k nepravdivému svědectví. V dubnu 2011, krátce před vypršením svého trestu, čelil dalšímu soudnímu řízení, tentokrát založenému na vykonstruovaných obviněních. Tento případ kritizovala celá řada čínských právníků. Do čela úspěšného celonárodního úsilí o Li Čuangovo propuštění v původním termínu se postavil právě profesor Che Wej-fang.

Ironií osudu se právě soudní proces se samotným Po Si-lajem v srpnu loňského roku stal kauzou, která poskytla Li Čuangovi a jeho stoupencům příležitost ke jednomu z nejvýznamnějších kroků v jejich snaze prosadit právní reformu. Míra transparentnosti soudního procesu udělala na pozorovatele dojem. Ačkoliv nebylo skromně zastoupeným mediím dovoleno vysílat proces v přímém přenosu, soud poskytoval reportérům aktuální informace a každodenní přepisy z jednání. Předsedající soudci taktéž povolili o Po Si-lajovi přednést obhajobu. Jakkoli se později ukázalo, že přepisy byly upraveny a obsahovaly četné mezery a že o rozsudku se ještě před zahájením procesu rozhodovalo na nejvyšších vládních místech, celkové vedení procesu naznačilo významný posun v právní ideologii. Liberální právní odborníci v něm rozpoznali snahu komunistické strany o změnu stávajícího stavu a okamžitě vyzdvihli tento soudní proces jako vykročení správným směrem na cestě k ustanovení právního řádu.

 

Autorka je právnička a spisovatelka.

 

Z anglického originálu, který vyšel v magazínu n+1, přeložil Matěj Schneider.

 

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image