„Podívej se, kolik ponížení je v televizi, v novinách a v časopisech, podívej se na třídní systém, na žárlivost a zatrpklost, která proniká naší kulturou. My v Británii se rádi díváme, jak se s lidma vyjebává,“ vysvětluje Sick Boy v románu Irvina Welshe Porno, druhém dílu kultovního Trainspottingu, svůj plán vydělat peníze natáčením análních souloží. Tento citát dobře charakterizuje tvorbu skotského spisovatele, pocházejícího ze sídliště/přístavu Leith v Edinburghu. Jde o vyjebávání člověka s člověkem, silnějšího (byť i jen dočasně) se slabším. Vztahy ve Welshově světě jsou formovány chudobou, závistí a násilím.
V tomto světě se pohybuje i detektiv Bruce Robertson, hlavní hrdina filmu Sviňák (Filth, 2013), natočeného na motivy Welshova stejnojmenného románu, který se kdysi třídnímu útlaku vyhnul tím, že zběhnul na druhou stranu barikády – místo solidarity s horníky se dal k policii a během potírání hornické stávky si pěkně po policajtsku zchladil žáhu. Na začátku filmu poznáváme Bruce jako sebevědomého, zábavného a ambiciózního hajzla, který usiluje o povýšení a je ochoten pro to udělat cokoli. Orientuje se ve slabinách svých kolegů i policejního systému a od oficiality si zachovává odstup cynického chudého grázla.
„Robertsonovo „sviňáctví“ není čistým zlem a není motivováno jen touhou po moci. Jde o reakci na dávná traumata i neutěšené podmínky, v nichž vyrůstal, kompenzaci selhání, neúspěchu a bolesti, a tedy o duševní nemoc svého druhu.“
Robertson své okolí ponižuje účelově (kvůli povýšení), profesně (v těch nejlepších tradicích edinburského policejního sboru) i zcela nezištně, jen pro radost z utrpení druhých. Na první pohled jde o opravdovou lidskou svini. Milovník policejní šikany a konkurenčního boje, v němž vítězí ten nejsilnější, sám pravidla a zákony rozhodně nectí: fetuje, krade a podvádí při každé příležitosti. Zároveň – po svém – respektuje systém represe a mocenské hierarchie, kterou jako policajt sám zastupuje – zneužívá svoji moc a nejspíš i věří, že takto je jeho práce účinnější.
Filmové zpracování vynechává explicitní politickou rovinu knihy, kterou představují třeba Robertsonovy komentáře k „zasrané lesbí politice“, jak nazývá požadavky po korektním a k menšinám citlivém chování policistů. Sexismus, rasismus a homofobie, jimiž je skotská policie nasáklá, dostávají ale svůj prostor i ve filmu. Spolu s nemilosrdnou soutěživostí jsou právě předsudky a třídní nenávist ideálním hracím polem pro Robertsonovy pikle a plány na povýšení.
Koncentráky pro chudý
Sám Irvine Welsh své psaní považuje za sociální realismus, svět popisuje z cynické perspektivy feťácké chudiny nebo, v tomto případě, cynickým jazykem zkorumpovaného služebníka moci. Bruce se identifikuje s bohatými a mocnými, aniž by k nim skutečně patřil, a hodnota člověka je pro něho přímo úměrná schopnosti porážet a ponižovat druhé. Do obrazu „bohatého bílého muže“ zapadá i Bruceova prezentace sebe sama coby úspěšného manžela a otce, kterého si žena váží a poslouchá, protože jí dokáže „dát, co potřebuje“ – i v tomto ohledu Bruce lže sobě i okolí.
Scény s šíleným doktorem, který se ve filmu zjevuje v Bruceových drogových stavech, postupně odhalují pravdu o jeho životě. Robertsonovo „sviňáctví“ není čistým zlem a není motivováno jen touhou po moci. Jde o reakci na dávná traumata i neutěšené podmínky, v nichž vyrůstal, kompenzaci selhání, neúspěchu a bolesti, a tedy o duševní nemoc svého druhu.
V rozhovoru pro Big Think uvádí Welsh za základ svých politických názorů destrukci světa relativního sociálního smíru, k níž došlo v osmdesátých letech. Tento rozklad, jehož důsledkem byla masová nezaměstnanost, vznik ghett a rozšíření užívání heroinu, reflektuje Welsh ve většině své tvorby, stejně jako prohraný boj horníků ze stejného období.
Welshovi hrdinové pocházejí z „koncentračních táborů pro chudý“, jak autor nazývá sídliště, jimiž bylo Skotsko v osmdesátých letech proslulé. Poblíž jednoho takového vyrostl i on sám. Své postavy neomlouvá, pouze realisticky (a s vtipem) popisuje formování charakterů v podmínkách všudypřítomné soutěživosti a chudoby a upozorňuje na to, že lidská povaha a skutky jsou společensky determinované.
Autor je sociolog.