Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Pěkné bydlení za plotem

Uzavřené rezidenční areály (anglicky gated communities) představují novou, nicméně rychle se rozrůstající součást měst prakticky po celém světě. Zpravidla se jedná o areál bytových či rodinných domů, který je za pomoci zdí, plotů či soukromé bezpečností agentury uzavřen každému, kdo v areálu nebydlí či nemá zvláštní povolení ke vstupu. Jde tedy o jednu z forem privatizace veřejného prostoru. […]

Uzavřené rezidenční areály (anglicky gated communities) představují novou, nicméně rychle se rozrůstající součást měst prakticky po celém světě. Zpravidla se jedná o areál bytových či rodinných domů, který je za pomoci zdí, plotů či soukromé bezpečností agentury uzavřen každému, kdo v areálu nebydlí či nemá zvláštní povolení ke vstupu. Jde tedy o jednu z forem privatizace veřejného prostoru. V areálech také často platí zvláštní společná pravidla, která mohou být vytvořena samotnými rezidenty či developerem.

Dostupný luxus

První uzavřené rezidenční areály začaly vznikat koncem 19. století v okolí severoamerických měst. Jednalo se o vysoce luxusní bydlení, určené pro nejvyšší společenské vrstvy a celebrity, které zde chtěly najít klid a soukromí uprostřed rušného průmyslového velkoměsta. Postupem času se stalo bydlení v uzavřených areálech dostupným i pro příslušníky širších společenských vrstev a etnických skupin. Přibližně od sedmdesátých let 20. století už uzavřené rezidenční areály přestaly být symbolem vysoce luxusního a nedostupného bydlení. V některých městech Spojených států, jako jsou Miami či Houston, v tomto typu bydlení dnes žije skoro třicet procent obyvatel. Postupem času se výstavba uzavřených rezidenčních areálů rozšířila i do dalších oblastí světa – především do zemí s vysokou kriminalitou a sociální polarizací mezi bohatými a chudými, jako jsou Latinská Amerika, Jihoafrická republika či Čína, ale také do postsocialistických států střední a východní Evropy.

Lidé se do uzavřených rezidenčních areálů stěhují také proto, aby za ploty a zdmi unikli problémům města
Lidé se do uzavřených rezidenčních areálů stěhují také proto, aby za ploty a zdmi unikli problémům města

Nechat problémy venku

Vznik uzavřených rezidenčních areálů ovlivňuje více faktorů. Ve státech s vysokou kriminalitou se do uzavřených areálů stěhují především lidé, kteří se cítí ohroženi trestnou činností. Lidé se do uzavřených rezidenčních areálů stěhují také proto, aby za ploty a zdmi unikli problémům města, jako jsou hluk, znečištění nebo špatně udržované veřejné komunikace. Mezi další důvody patří zajištění vyššího stupně soukromí či touha po životě v oblasti s vyšším pocitem komunitní sounáležitosti. Často jde také o prestiž – tuto image vydatně podporují developeři, kteří jsou v podmínkách současné ekonomiky nuceni neustále inovovat a hledat nové realitní produkty.

Výstavba by samozřejmě nebyla možná bez stavebních povolení vydávaných místní správou. Proto se výstavba rezidenčních areálů spojuje s popularitou neoliberální politiky. Neoliberálové prosazují privatizaci a deregulaci jako efektivní prostředek zvýšení ekonomické úrovně, ale také vyřešení sociálních problémů. Podporují proto také privatizaci veřejného prostoru a bezpečnosti. Podle zastánců této politiky jsou navíc uzavřené rezidenční areály výhodné pro místní správu, protože ta se pak nemusí starat o různé druhy údržby a služeb, jako je třeba odklízení sněhu nebo zajišťování bezpečnosti. Luxusní bydlení má navíc povzbudit další investice v lokalitě.

Malé, ale naše

Ve Spojených státech, Latinské Americe či Jihoafrické republice jsou uzavřené rezidenční areály obvykle rozlehlé a silně střežené. Jedná se především o oplocené čtvrti rodinných domů, lokalizované za městským jádrem. Obdobná výstavba v Česku bývá rozlohou menší a fyzická separace není nikterak silná – oplocení nebývá tak výrazné, často zcela chybí přítomnost bezpečnostních agentur. Jde především o nově postavené bytové domy, lokalizované ve vnitřním městě. Většinu českých uzavřených areálů nalezneme v Praze a jejím blízkém okolí. Podobně jako jinde také u nás se postupem času zvýšila dostupnost tohoto typu bydlení. Nicméně je stále patrné, že klientelu tvoří sociálně silnější obyvatelstvo a bohatší cizinci z USA, západní Evropy či Ruska. Kriminalita ani sociální nerovnost u nás není na takové úrovni jako ve Spojených státech či Latinské Americe, a proto rozvoj tohoto typu bydlení podněcují především marketingové strategie developerů.

 

Autor je sociální geograf.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image