Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Boj o mrakodrap pokračuje

Už více než rok probíhá v Olomouci urbanisticko-architektonický boj za zachování kulturního a historického dědictví hanácké metropole. Předmětem sporu je mrakodrap s názvem Šantovka Tower, který by měl vyrůst v těsné blízkosti historického centra s druhou největší památkovou rezervací v Česku.

„Povolování výškových staveb v Olomouci neprobíhá podle předem schválených pravidel, ale na základě jednorázových politických rozhodnutí, která nadřazují zájmy developerů nad zájmem obecným.“

Zájmy stavitelů nehájí jen developerská společnost SMC Developement a PR agentura, kterou si za to platí, ale také primátor Martin Novotný, magistrátní úředníci ze Stavebního odboru a brněnští architekti z firmy Knesl+Kynčl, která má na podílníky zmíněné developerské společnosti obchodní vazby. Za zachování historického panoramatu, které by stavba výškové budovy poškodila, se zase staví Národní památkový ústav, Klub architektů Olomoucka, nevládní organizace Za krásnou Olomouc, Hnutí Duha Olomouc, Strana zelených, TOP 09 a celá řada osobností, včetně olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera, Táni Fišerové, sociologa Jana Kellera či děkana olomoucké filozofické fakulty Jiřího Lacha, a v neposlední řadě také nezanedbatelná část laické veřejnosti.

Reklama na nákupní centrum

Záměr stavitelů je prostý, chtějí vystavět výškovou dominantu nově budované čtvrti Šantovka, která se má rozkládat na jedenácti hektarech a stát zhruba deset miliard korun. Mrakodrap by se s více než sedmdesáti výškovými metry stal druhou nejvyšší budovou v rovinaté Olomouci a kromě luxusního bydlení by plnil také funkci nepřehlédnutelné reklamy na obří nákupní centrum, jež v Šantovce už stojí. Odpůrci stavbě vyčítají především to, že by se nacházela v ochranném pásmu městské památkové rezervace a že by svou výškou narušovala historické panorama města. Mluví se i o tom, že předseda představenstva developerské společnosti Richard Morávek byl blízkým obchodním partnerem zavražděného „vládce českého podsvětí“ Františka Mrázka. Ten spolu s dalším podnikatelem Tomášem Pitrem vytuneloval dnes již zkrachovalý závod Milo, na jehož místě je Šantovka budována. Řadu odpůrců si developer získal také kvůli několika předchozím krokům, jako bylo neracionální vedení nové tramvajové trati nebo ilegální pokácení stromů a zásah do lokality chráněných druhů. Plán vystavět mrakodrap byl tudíž pro některé pouze posledním políčkem do tváře urbanisticky zajímavé Olomouce.

Protesty provázejí projekt v pořadí již třetího olomouckého mrakodrapu od samotného počátku. Během zveřejnění jeho vizuální podoby v prosinci 2012 projevila skupina olomouckých občanů zásadní nesouhlas přímo před britským architektem Robertem Bishopem. Následovalo několik menších občanských protestů, happeningů a řada veřejných debat iniciovaných sdružením Za krásnou Olomouc. Investor projektu se ovšem více než rok odmítal účastnit veškerých veřejných debat a mezitím usilovně pracoval na získání potřebných razítek. Nikam nevedlo ani několik stovek podpisů olomouckých obyvatel, kteří požadovali projednání problematiky během jednání zastupitelstva. V říjnu 2013 nakonec sdružení Za krásnou Olomouc uspořádalo demonstraci, které se zúčastnilo zhruba čtyři sta lidí. Ani tento protest nepomohl, protože krátce na to olomoucký magistrát odsouhlasil zahájení územního řízení. Národní památkový ústav ovšem požádal o přezkoumání tohoto stanoviska nadřízeným orgánem, jímž je Krajský úřad. Proto v prosinci iniciovala skupina olomouckých patriotů další demonstraci přímo před budovou Krajského úřadu. Akce se za mrazivého počasí zúčastnilo asi padesát lidí. V té době byla už kritika připravovaného mrakodrapu natolik silná, že podnikatel Richard Morávek pozval jednoho z nekompromisních aktivistů, výtvarníka Jana Kubeše, na kávu a vyzvídal na něm, jak by měl být mrakodrap vysoký, aby nepoškozoval hodnoty, které aktivisté brání.

De Ardois přetvořil obrázek České Vánoce od Josefa Lady v pohled s názvem Olomoucké Vánoce
De Ardoise přetvořil obrázek Josefa Lady v pohled s názvem Olomoucké Vánoce

Olomoucké Vánoce

Letos v lednu vyhráli poslední kolo souboje o mrakodrap zastánci ochrany panoramatu. Odbor kultury a památkové péče Krajského úřadu totiž v rozkladu zamítl souhlasné stanovisko Vlasty Kauerové, vedoucí Oddělení památkové péče stavebního odboru magistrátu Olomouce. Kauerová se ve svém rozhodnutí dopustila téměř školáckých chyb, jako bylo opomenutí plné moci nebo špatná identifikace pozemků, na nichž má být stavba realizována. Navíc nedostatečně odůvodnila vydané rozhodnutí – rozhodla totiž odlišným způsobem, než tomu bylo v podobných případech v minulosti, a nedostatečně odůvodnila tento názorový posun. Zmíněný přehmat považují mnozí lidé za záměr. Například Tomáš Pejpek, předseda Klubu architektů Olomoucka, na adresu magistrátních úředníků poznamenal: „Všichni víme, jak se památkáři města brání třeba jen prosté výměně oken v bytech v historickém centru města, ale Šantovka Tower jim v jeho ochranném pásmu nevadí.“ Pomalu sílí hlasy požadující odvolání Kauerové z funkce ve státní správě. Nejedná se ostatně o jediné kritizované rozhodnutí v její režii.

Posledním úderem v souboji o panorama bylo udání výtvarníka Kubeše, tvořícím pod uměleckým jménem De Ardoise, který přetvořil obrázek České Vánoce od Josefa Lady v pohled s názvem Olomoucké Vánoce. Je na něm mrakodrap vyčnívající nad střechy ladovských domků, což poukazuje na fakt, že plánovaná stavba by přečnívala zástavbu a byla by viditelná až z olomouckého Dolního náměstí. Do všeho se vložil František Vyskočil, který je odborníkem na autorské právo a který v roce 2002 překazil výstavu Tomáše Vaňka, laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého, v pražském Veletržním paláci, kde Vaněk vystavil Ladovy figurky s domalovanými pohlavními orgány. V olomouckém případě došlo mezi právníkem a výtvarníkem nakonec k dohodě, že dílo již nebude nadále šířeno nebo vystavováno. Olomouckých Vánoc bylo vytvořeno pouze limitované množství, pohlednice byli šířeny zdarma a ještě před sporem o autorská práva se staly vyhledávaným sběratelským artiklem. Kdo udání podal, není zatím zcela jasné, ale zastánci panoramatu nejčastěji podezírají zhrzené pracovníky Oddělení památkové péče na olomouckém magistrátu. Sám Vyskočil mimo jiné zmínil, že o šíření díla má osobní svědectví a že bylo údajně šířeno právě v budově olomouckého magistrátu. Také olomoucký streetartista Ease23 se pustil do boje proti lehkovážnému rozhodování magistrátních úředníků po svém. V ulicích můžete najít jeho plakáty zobrazují hříšnici, která dostává na holou. Bublina u její hlavy se ptá: „Za co?“ a dostává se jí odpovědi: „Za krásnou Olomouc.“ Na jiném plakátu je odpověď: „Za ten podraz s pohlednicí, tři a dvacet na zadnici.“

Šantovka nebo Spiritualita?

V kauze Šantovka jde ale pouze o dočasné vítězství. Investoři mohou na olomoucký magistrát podat novou žádost, v níž odstraní vytýkané nedostatky a pokusí se získat závazné stanovisko pro zahájení územního řízení znova. Navíc na začátku února oznámil jiný olomoucký developer Josef Tesařík záměr postavit další výškovou budovu s názvem Spiritualita. Tesařík, bratr bývalého hejtmana, je majitelem dvou již postavených olomouckých mrakodrapů, z nichž první se nachází před olomouckým vlakovým nádražím a sídlí v něm Krajský úřad. Druhý měří 74 metrů, nese název BEA Centrum a byl dokončen teprve loni. Právě jeho realizace pravděpodobně popudila mnoho místních proti další podobné výstavbě v okolí centra města. Ve dvou nepřístupných vrchních patrech BEA Centra je luxusní byt majitele a zbytek mrakodrapu je veřejně přístupný a nabízí kancelářské prostory, které nejsou ani po roce existence plně obsazeny. Navrhovaná věž Spiritualita by se měla nacházet nedaleko BEA Centra. Přestože by měla jen 45 metrů, vzbuzuje u části olomoucké veřejnosti stejnou nevoli jako Šantovka Tower.

Jisté je, že povolování výškových staveb v Olomouci neprobíhá podle předem schválených pravidel, ale na základě jednorázových politických rozhodnutí, která nadřazují zájmy developerů nad zájmem obecným. Konečným legislativním nástrojem, který by měl historické jádro města uchránit, bude nový územní plán, zahrnující výškovou regulaci. Schválení územního plánu se ale již několikrát posunulo a developeři se snaží protlačit stavby dříve, než vejde v platnost. Jediným účinným nástrojem, kterým disponuje místní samospráva, se v tuto chvíli jeví stavební uzávěra na výškové budovy.

 

Autor píše pro GreenAction.cz.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image