Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Mix měsíce: kenconsumer

Březnový mix měsíce tentokrát připravil americký hudebník, DJ a výtvarník Ken Wiatrek. Jistou dobu působil v psychedelické kapele Indian Jewelry a v roce 2007 s Brandonem Davisem založil skupinu Terrible Eagle, která funguje dodnes. Úplnou novinkou je pak jeho sólový projekt Consumer Worship, se kterým se na konci ledna představil i v pražském klubu K4. Wiatrek nyní […]

Březnový mix měsíce tentokrát připravil americký hudebník, DJ a výtvarník Ken Wiatrek. Jistou dobu působil v psychedelické kapele Indian Jewelry a v roce 2007 s Brandonem Davisem založil skupinu Terrible Eagle, která funguje dodnes. Úplnou novinkou je pak jeho sólový projekt Consumer Worship, se kterým se na konci ledna představil i v pražském klubu K4. Wiatrek nyní žije v Hamburku, ale pochází z Houstonu, kde ho výrazně ovlivnila tamější rapová scéna a hlavně legendární DJ Screw. Proslavila se především jeho originální technika chopped’n’screwed, tj. způsob mixování založený na výrazném zpomalení tempa rapových skladeb, přehrávaných se zpožděním na dvou gramofonech současně. Wiatrekovo DJské alterego je kenconsumer, pod nímž také připravil následující mix. Jako DJ pouští zásadně zpomalené rapové skladby a mix připravený exkluzivně pro A2larm není výjimkou. Čtyřicetiminutový mix, který obsahuje nahrávky z houstonské rapové scény (od UGK, Pimp C-ho, Big K.R.I.T ad.), si můžete zdarma stáhnout na našem soundcloudovém kanálu.

 

 

Jak už je u našich mixů měsíce zvykem, Kena Wiatreka jsme také vyzpovídali. Zajímalo nás především, jaké to bylo žít v Houstonu v dobách, kdy jeho hudební scéně dominoval se svými kazetovými mixtapy DJ Screw. A také to, jak město a jeho hudební scéna vypadají dnes.

 

Vyrůstal jsi v Houstonu. Jak dlouhou část svého života jsi tam strávil? Můžeš porovnat, jak se v Houstonu žilo tehdy a jak to tam vypadá dnes?

Nedá se tak úplně říct, že jsem vyrůstal v Houstonu. Moji rodiče se rozvedli, když mi byly tři roky. Žil jsem tehdy v Japonsku se svým otcem, který tam sloužil v armádě. Jednu dobu jsem zase žil se svou matkou a bratrem v přívěsu u Austinu. Pak se moje máma zhroutila a musel jsem se přestěhovat za svým otcem do Los Angeles. Houston jsem ale často navštěvoval, jelikož se tam moje máma nakonec usadila. Tehdy byl Houston rozpadlé a zkrachovalé město, což se mně osobně dost zamlouvalo. Jakmile jsem dokončil střední školu, tak jsem se tam přestěhoval. Žil jsem tam zhruba dvanáct let. Od roku 1993 do 2005. To město mi přirostlo k srdci. Houston je obrovský. Je to dokonce čtvrté největší město v Americe. Tehdy v devadesátých letech to bylo hodně chudé a špinavé místo. Dnes je naopak Houston velmi bohatý.

S kapelou Terrible Eagle a dříve také s Indian Jewelry jste sice hráli řekněme psychedelický rock, ale jako DJ stavíš výhradně na rapu. Proč vlastně?

Předtím, než jsem se přestěhoval do Houstonu, jsem se pohyboval v okruhu lidí, kteří poslouchali takový ten vyfetovaný, zpomalený a bahnitý punk, co tehdy na jihu dost frčel. Byly to kapely jako Deadhorse, Sasquatch, Mike Gun a další. K rapu jsem se dostal, až když jsem se přestěhoval do Houstonu. Tehdy jsem pracoval v Beaumontu v obchodě s deskama. Bratranec Chada Davise [Pimp C – pozn. O. B.] se tam chodil dost často přehrabovat v krabicích. Dokázal tam strávit hodiny a hodiny. Jednou jsme se dali do řeči, a jak odcházel, nechal nám tam kazetu nadepsanou DJ Screw #14. Byla na ní hudba, která se totálně lišila od čehokoliv, co jsme si do té doby s rapem spojovali. Bylo to něco neuvěřitelného. Poslouchali jsme ji v obchodě pořád dokola. Začali jsme se shánět po všem, co rapová scéna v Houstonu nabízela. Zjistili jsme, že toho je neuvěřitelné množství, ale jakžtakž jsme se v tom stihli zorientovat.

Takže jsi osobně zažil éru DJe Screwa v Houstonu?

Jasně. Strávil jsem spoustu času sháněním jeho kazet, abych si je pak mohl pouštět ve svým džípu. On měl takový malý krám a ve dnech, kdy zrovna něco nového vydával, se celý blok zaplnil lidmi a tvořily se tam nekonečně dlouhé fronty. Pokaždé tam stál i někdo z mých kámošů, takže jsem měl přístup téměř ke všem jeho kazetám. Strávil jsem roky svého života jenom tím, že jsem se zkouřil a pouštěl si jeho kazety. Vlastně to dělám dodnes.

Technika „chopped’n’screwed“ se za posledních pár let zase dostala do módy. Baví tě nějaký současný DJ, který s ní pracuje?

Předně bych chtěl říct, že mě na „chopped’n’screwed“ moc nezajímá ono „chopped“. Neříkám, že by mě to vyloženě otravovalo, ale DJ musí být fakt dobrej, aby udělal kvalitní „chopped“ mix. Třeba takovej Michael Watts to zvládá dost dobře. Jeho první mixy stály za hovno, ale teď už se do toho dostal. Ještě by se měl vykašlat na takový ty typický DJský výkřiky a hlášky. Ovšem „screwed“, to je něco úplně jiného. Mám prostě rád zpomalený věci. Třeba takový Willie Nelson zní dost psychedelicky, když ho pořádně zpomalíš. Dneska už tuhle scénu nesleduju jako dřív. Vždycky si ale pořídím kazetu od Swishahouse. Nejvíc se mi líbila ta s názvem Highly Addictive, ale ta už je několik let stará.

w Terrible Eagle 2
Ken Wiatrek (uprostřed) se spoluhráči z kapely Terrible Eagle

Tahle scéna je hodně spojovaná s užíváním tzv. kodeinového sirupu. Houston je považovaný za místo, kde se užívání „sizzurpu“ rozšířilo, a DJ Screw tuhle drogu zpopularizoval ještě víc. Ostatně, stejně jako Pimp C kvůli dlouhodobému užívání kodeinového sirupu nakonec zemřel. Je „purple drank“ v Houstonu oblíbený i dnes? A jaký je tvůj osobní názor na užívání této drogy?

Tohle téma se mě hodně dotýká. Obecně proti drogám nic nemám. Myslím, že v některých případech dokonce otevírají člověku dimenzi reality, do které by se měl alespoň jednou ve svém životě mrknout. Ale kodeinový sirup a jiné opiáty předčasně vzaly život tolika mým kamarádům, že na silnou drogovou závislost se dívám minimálně s rozpaky. „Lean“ je opiát a je hodně návykový, zeptej se Justina Biebera. Na druhou stranu znám hodně takových, kteří užívají kodeinový sirup a závislí na něm nejsou. Ti, kteří si to jedou každý den, jsou na tom úplně stejně jako ti, co si střílí herák. V devadesátých letech bylo hodně mých kámošů na heráku. Někteří z toho vyšli celkem dobře, jiní hůř a někteří zemřeli. Tehdy to ale byla hodně podezřelá záležitost. Hodně lidí najednou začalo umírat. Nikdo nic nedokázal, ale jsem přesvědčený, společně s celou řadou dalších lidí, kteří u toho tehdy byli, že to byla práce policie. Prostě se chtěli zbavit feťáků, a tak dali do oběhu „špatný matro“. Dneska, když se projíždím Houstonem, tak vidím hodně lidí s „double cupem“ v ruce, jak popíjejí kodeinový sirup. Je to pořád velká věc. Jak jsem říkal, je to v pohodě do doby, než se z toho stane závislost. Když posloucháš hudbu na opiátech, je to neuvěřitelný zážitek. Nemůže být pochyb o tom, že kodeinový sirup i marihuana ovlivnily hudební scénu v Houstonu.

Zdá se, že jižanský rap je momentálně všude. Jak se vlastně díváš na to, že se z něho stal víceméně mainstream? Ptám se z toho důvodu, že jsem si všimnul, že někteří DJs z Texasu se dívají na současnou vlnu rapu jako na něco, co je bezduché a bez jakékoli úcty k historii tohoto žánru.

To je hovadina. Já jsem nadšený z toho, že to tak jede. Přijde mi super, že si dneska zapnu v Německu rádio a můžu poslouchat současný rap, který zní, jako by pocházel z Houstonu. Je to bomba!

Když se podíváš na současnou rapovou scénu, našel bys na ní oblíbeného rappera nebo producenta?

Jasně, ale to se u mě mění každý den. Vždycky budu velký fanoušek Thuga, Paula Walla, Devina nebo Pimp C-ho. Z nových MCs, kteří nejsou z Houstonu, bych jmenoval třeba Rich Homie Quana. Dost se mi líbí i Curren$y. Spitta má super texty. Nikdy nesmíš zapomenout ani na Gucci Manea, protože ten už dokázal několikrát ovlivnit rapovou scénu. Z mladých producentů se mi dost líbí Mustard a Young Chop. Mám rád i Mike Will Made It a C4.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image