Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Vzdělanost vybudovaná na otroctví

Kdo by si pomyslel, že přední americké univerzity, jako jsou Harvard, Yale anebo Princeton profitovaly z dřiny, potu a krve afrických otroků? Žádná země na světě nedisponuje tolika významnými vysokými školami jako USA. Když se podíváme na prestižní hodnocení světových univerzit za rok 2013, zjistíme, že v první dvacítce figuruje sedmnáct amerických a na špici je přitom […]

Kdo by si pomyslel, že přední americké univerzity, jako jsou Harvard, Yale anebo Princeton profitovaly z dřiny, potu a krve afrických otroků? Žádná země na světě nedisponuje tolika významnými vysokými školami jako USA. Když se podíváme na prestižní hodnocení světových univerzit za rok 2013, zjistíme, že v první dvacítce figuruje sedmnáct amerických a na špici je přitom s velkým náskokem Harvard. Choulostivým a pro americkou veřejnost nepříliš příjemným tématem, tedy vztahem univerzit a obchodem s otroky, které do USA přivezly po milionech otrokářské lodě, se zabývá publikace Ebony & Ivy: Race, Slavery, and the Troubled History of America’s Universities od profesora historie Craiga Stevena Wildera.

„Harvardova univerzita – ostatně jako většina institucí, jež na půdě USA existovaly před rokem 1865, tedy v době před zrušením otroctví – měla otroctví doslova zabudované do svých základů.“

„Na severu země se v klíčových oblastech nachází nejvíce univerzit – tam, kde svou moc soustřeďovali a upevňovali obchodníci s otroky, z nichž se později stali finanční a intelektuální stoupenci nové filosofie kolonií,“ říká profesor Wilder, který na knize pracoval celých deset let a zjistil, že otrokářská ekonomika a vysokoškolské vzdělání na půdě dnešních Spojených států spolu úzce souvisejí. Wilder tvrdí, že americká akademická půda doslova představuje tichý pomník otroctví.

Author-Craig-Steven-Wilder-0325
Craig Steven Wilder zjistil, že otrokářská ekonomika a vysokoškolské vzdělání v USA spolu úzce souvisejí.

Harvard na bedrech otroka

V průběhu let 1746 až 1769, tedy za méně než čtvrtstoletí, se počet univerzit v britských koloniích v Americe rozrostl na devět. Toto období souvisí i se zvýšením obchodu s otroky, který představoval hnací sílu celého zdejšího hospodářství. Do zahájení americké války za nezávislost existovalo na americkém Severu osm univerzit, zatímco na Jihu (navzdory snahám o vybudování většího počtu vysokoškolských institucí) univerzita jediná: Kolej Williama a Mary. Rozmístění univerzit odráželo intenzitu a sílu hospodářství – Sever byl i díky univerzitám hospodářsky vyspělejší než jih.

A právě Harvardova univerzita, která je nejprestižnější institucí svého druhu na světě, má své kořeny opentlené obchodem s otroky. Harvard, první vysoká škola na území dnešních Spojených států, byl založen už v roce 1636 a v jejím areálu žil až do své smrti „univerzitní otrok“, jemuž přezdívali Moor. Historií vztahů mezi univerzitou a obchodem s otroky se zabývá web Harvard and Slavery: Seeking a Forgotten History (Harvard a otroctví: hledání zapomenuté historie), shrnující výsledky bádání místních studentů. Ti zjistili, že Harvardova univerzita – ostatně jako většina institucí, jež na půdě USA existovaly před rokem 1865, tedy v době před zrušením otroctví – měla otroctví doslova zabudované do svých základů. Svého otroka vlastnil například sedmý rektor Harvardu Increase Mather, který jej dostal darem od své farnosti. Matherův osobní otrok měl dokonce jeden čas na svých bedrech nejdůležitější záležitosti samotné univerzity, o čemž se Mather zmiňuje ve svém deníku. I další rektoři školy, například Edward Everret a Jared Sparks, postavili svůj vliv a pověst na výsledcích otrocké práce. Nicméně mladí výzkumníci v knize dospěli ke klíčovému zjištění: mají k dispozici pouze zlomek informací; většinu bude třeba vynést z archivů, což je práce pro budoucí generace historiků.

Slave Auction, U_S_ South, ca_ 1840s_jpg
Svého otroka vlastnil například sedmý rektor Harvardu Increase Mather

Odpor proti akademickému otroctví

Yaleova univerzita, která byla založena v roce 1701, má podobnou historii jako Harvard. Zakladatelé této proslulé vysokoškolské instituce byli zároveň vlastníky afrických vazalů, z jejichž práce těžili i při zakládání školy, jak uvádí jeden z kronikářů. Tehdejší finanční model pro úspěšné fungování libovolné univerzity na území dnešních Spojených států byl postaven na produkci „bohatství“ na amerických kontinentech. V případě Yaleovy univerzity šlo o otrockou práci na plantážích v Západní Indii. Sotva tedy překvapí, že v oněch časech zažíval obchod s otroky jeden ze svých vrcholů.

Další ze špičkových univerzit, Princetonská univerzita, byla založena v roce 1746 v duchu evangelikální tradice a měla těžké začátky. Úspěch se dostavil až v čase, kdy se řízení instituce ujal presbyterián John Witherspoon, jenž se z rodného Skotska vydal se svou rodinou do zámoří. Witherspoon vytvořil uvnitř skotské diaspory tzv. skotskou síť, jakýsi mocenský aparát fungující na principu vlivných známostí. A právě díky němu dokázal z neúspěšné Princetonské univerzity vytvořit prosperující instituci. Witherspoon lákal bohaté bílé muže a chlapce ze Západní Indie ke studiu na této škole. Pravým Witherspoonovým záměrem však bylo dostat se k bohatství, které se v této oblasti hromadilo díky práci nesvobodných Afričanů, a zároveň navázat kontakty s bílými otrokáři. Witherspoonovy nepříliš čisté praktiky proto můžeme s velkou dávkou ironie přičíst k četným „úspěchům“ univerzity.                

Už v 17. století se však zrodila tradice, jejíž zastánci se proti praktikám spojeným s obchodem s otroky a později proti otroctví samotnému ostře vymezovali. Je možná paradoxní, že se intelektuálními centry odporu proti otroctví staly kampusy právě těch univerzit, které z práce vazalů tyly, což vedlo k napětí mezi zastánci otroctví na jedné straně a jeho odpůrci na straně druhé. Kupříkladu ve dvacátých letech 19. století působil na Harvardově univerzitě německý profesor a rebel Karl Follen (později Charles Follen), který se jako jeden z mála odvážil zvednout hlas proti zneužívání práce nesvobodných lidských bytostí. Follena ihned poté, co se zabydlel v nové vlasti, zaujalo abolicionistické hnutí do té míry, že se připojil k jeho radikálním stoupencům. Za svou činnost, jež byla trnem v oku nejednoho akademika, byl v roce 1835 potrestán odnětím profesury. Otroctví bylo ve Spojených státech zrušeno až o třicet let později.

 

Autor je publicista a překladatel.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image