Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Mix měsíce: Filter Dread

Dědictví raveu a hudebních žánrů jako jungle, dubstep nebo grime začíná ve Spojeném království znovu ožívat a chytá druhý dech. Zejména instrumentální grime zažívá v posledních letech velkolepou obrodu, kterou zosobňuje stále populárnější producent Visionist se svým labelem Lost Codes. Původně britský hudební fenomén se částečně přesouvá i do zámoří, kde si jeho klaustrofobní a futuristický […]

Dědictví raveu a hudebních žánrů jako jungle, dubstep nebo grime začíná ve Spojeném království znovu ožívat a chytá druhý dech. Zejména instrumentální grime zažívá v posledních letech velkolepou obrodu, kterou zosobňuje stále populárnější producent Visionist se svým labelem Lost Codes. Původně britský hudební fenomén se částečně přesouvá i do zámoří, kde si jeho klaustrofobní a futuristický zvuk oblíbily především labely Lit City Trax a Fade to Mind. Filter Dread, který v současnosti žije v Birminghamu, patří v rámci instrumentálního grimeu k experimentátorům. Dekonstruuje postupy tanečních žánrů a buduje z nich zcela nové zvukové struktury. Mezi jeho nejvýraznější nahrávky patří především Hyper Lost, EP vydané na již zmiňovaném labelu Lost Codes, dále kazeta Space Loops nebo nahrávka s názvem Underground. Na čtyřicetiminutovém mixu připraveném exkluzivně pro náš web uslyšíte především jeho vlastní skladby. Ty se prolínají s tracky producentů, jako jsou Visionist, DarkO, Luke Benjamin, MssingNo nebo Threnody. Mix si můžete poslechnout nebo stáhnout na našem soundcloudovém kanálu. Doplňuje ho rozhovor s jeho autorem. S britským hudebním producentem Filter Dread mluvil Ondřej Bělíček.

 

 

Jaký typ hudby formoval tvůj hudební vkus a zvuk, který jako hudební producent vytváříš?

Když jsem byl malý kluk, brával mě můj táta na skateboardové hřiště, které tehdy v Cambridge bylo až za městem. Často tam pouštěli starý rave. Kupovali jsme si raveové kompilace, abychom si je mohli pouštět v autě a pořádně se na prkno nabudili. Mí starší kamarádi poslouchali hodně hip hop, k tomu jsem se taky dost brzo dostal. Poslouchali jsme hlavně Eazy-Eho, Onyx, Wu-Tang, Cypress Hill a tak dál. Kolem roku 2002 jsem se ponořil do poslouchání drum’n’bassu a dubu. Začal jsem si hrát s hudebním sekvencerem. V době, kdy se rozjížděl dubstep, jsem se přestěhoval do Londýna, kde jsem studoval na univerzitě. Bydlel jsem hned vedle Corsica Studios na Elephant Road. V tu dobu tam jely neskutečné raveové večírky. Tohle všechno formovalo můj vlastní zvuk.

Podle zvuku tvých nahrávek bych spíš tipoval, že jsi měl rád jungle. Zaslechl jsem, že v Anglii se teď znovu rozjíždí raveové freeparties v opuštěných barácích…

Ano, ale ty v Británii vlastně nikdy úplně nezanikly. Chodíval jsem na ně, když jsem ještě žil v Cambridge. Často se tam hrála odnož raného raveu a techna zvaná gabber, pak techno a hodně se hrával i jungle.

V současné době žiješ v Birminghamu. Proč ses přestěhoval zrovna tam? Sleduješ tamní scénu?

Má manželka pochází z Birminghamu, takže jsme tam často jezdívali a nakonec jsme se i přestěhovali. Místní scénu vůbec nesleduju, ale mám dojem, že je odsud Arctic. Toho mám rád. Je perfektní!

Jak ses vlastně seznámil s Visionistem, který na svém labelu vydal tvou nejznámější nahrávku Hyper Lost?

Poznali jsme se v Londýně na univerzitě. Chodili jsme oba na London South Bank University. Spolupracovali jsme na některých věcech a zůstali jsme v kontaktu. V tu dobu jsem hodně poslouchal grime a hudba, kterou jsem tehdy tvořil, byla grimem hodně ovlivněná. Poslal jsem mu svoje nahrávky a on se rozhodl, že je vydá na svém labelu.

 

 

Tvá hudba je hodně komplikovaná. Dekonstruuješ obvyklá schémata žánrů jako grime, jungle nebo dubstep a s jejich prvků vytváříš úplně novou zvukovou strukturu. Podobný postup začala využívat spousta dalších britských producentů. Myslíš si, že vytváříte novou raveovou scénu?

Ano, určitá scéna se skutečně vytvořila, což je skvělé, protože producenti můžou společně rozvíjet své nápady. Ale záleží mi spíš na tvorbě hudby než na scéně, kterou ta hudba vytváří.

Mojí nejoblíbenější nahrávkou od Filter Dread je deska Space Loops. Také proto, že vyšla na kazetě. Jaký máš vlastně vztah k tomuto nosiči?

Kazety miluju! Je v tom kus nostalgie, ale taky se mi líbí jejich specifický zvuk. Moc rád je poslouchám. Je to úplně jiný zážitek, než když posloucháš digitál. Poslouchal jsem všechny kazety, které vyšly na kazetovém labelu No Corner, na kterém vyšlo i Space Loops, a dost jsem se na nich zasekl.

Myslíš si, že by se kazety mohly někdy v budoucnu opět stát mainstreamovou záležitostí?

Doufám, že se zase stanou populární. Podle mě je to hodně kreativní médium a dá se využívat všelijak. Někdy je používám k tvorbě samplů, abych dostal ten unikátní kazetový zvuk, a potom to znovu nahrávám do počítače. Hodně by mě zajímalo mixování s kazetami, kazetový turntablismus. Vím, že někteří lidi to dělají. Každopádně je naprosto jasné, že kazety budou v budoucnu daleko populárnější než cédéčka.

Který producent tě momentálně nejvíc baví?

Ovuca. Nejlepší je poslouchat jeho věci v polospánku.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image