Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Bible amerických libertariánů míří do Česka

Tuzemská pravice se dočkala: chystá se české vydání románu Ayn Randové o vzpouře bohatých.  

Tuzemská pravice se dočkala: chystá se české vydání románu Ayn Randové o vzpouře bohatých.

 

Konečně bude do češtiny přeložen kultovní román Ayn Randové, zajásal na České pozici její zakladatel István Léko. Ukázky knihy, která v Česku vyjde pod názvem Atlasova vzpoura (v originále Atlas Shrugged, 1957), tento týden otiskly Lidové noviny.

Léko se sice raduje, ale zároveň truchlí nad tím, že českému čtenáři byla po dlouhá léta četba této knihy odepřena. Podivuje se nad tím, že Jiří Bartoška nepřivezl do Karlových Varů film natočený na motivy tohoto románu, což je vskutku zvláštní s ohledem na to, že snímek u amerických kritiků zcela propadl (na webu Rotten Tomatoes získal první díl jedenáct procent, druhý pouhých pět procent). Možná ještě pozoruhodnější ale je, že si z pokladnice světové literatury Lidové noviny vybraly zrovna tento román, který je v současné době považován za bibli těch radikálnějších z amerických konzervativců z Tea Party.

Předchůdkyně Thatcherové

Česká pravice si tak přivlastňuje autorku, která byla vždy razantní ateistkou, zastánkyní potratů a měla nonkonformní představy o vztazích obou pohlaví. Její vztahy s americkým konzervatismem proto byly (a stále jsou) poněkud napjaté. To, co je na ní každopádně přitažlivé, je vášnivý antikomunismus, odpor vůči státem regulovanému kapitalismu a radikální individualismus.

Postapokalyptická vize Ameriky okleštěné nesmyslnými regulacemi přišla vhod pravici, která ekonomickou katastrofu považuje za důsledek přílišných státních zásahů do bankovnictví.

Ruská emigrantka židovského původu, jejíž rodinu bolestně poznamenala ruská revoluce (přišla o svůj společenský status i o veškerý majetek), totiž celý život bojovala proti sociálnímu státu, v jehož zlaté éře žila. Její literární díla a filosofie takzvaného objektivismu jsou postavené na víře, že smyslem života je úsilí o vlastní štěstí (naplnění individuálního, racionálně podloženého zájmu) a jediný společenský systém, v němž je něco podobného možné realizovat, představuje ničím neomezované tržní hospodářství. Byla charismatickou, ale hluboce rozporuplnou osobností. Nabádala k samostatnému myšlení, ale zavrhla kohokoliv, kdo se jí odvážil oponovat, celý život brojila proti idejím společenské solidarity, aby byla na stará kolena odkázaná na státem poskytovanou zdravotní péči. Jejím románům – poněkud nezvykle na svou dobu – vévodí silné ženské osobnosti, jejichž osudové milostné vztahy však začínají tak, že jsou svými mužskými protějšky znásilněny.

Vzrůstající popularita jejího díla ve Spojených státech po její smrti časově odpovídá vítězství neoliberalismu, jehož ideologii ve svých textech předznamenala. Často se mluví o tom, že jedním z jejích nejbližších přátel byl Alan Greenspan, dlouholetý předseda Federálního rezervního systému (FED), tj. centrální banky USA, velký zastánce daňových úlev a deregulace finančního trhu, jehož někteří považují za jednoho z původců ekonomické krize.

Svět Randové, v němž se vždy jedná především o ty silné, tvůrčí a zcela nezávislé jedince, kteří se řídí svými vlastními touhami a nehledí na potřeby, nároky nebo očekávání ostatních, vznikl mnohem dříve, než Margaret Thatcherová prohlásila svou památnou větu, že „žádná společnost neexistuje“. I podle Randové je „společnost“ v podstatě parazitický a slabošský zbytek, který si přivlastňuje to, na co vůbec nemá právo.

Kreativní kapitalismus

V románu Atlas Shrugged jsou hrdiny manažeři a manažerky, kteří podřizují své jedinečné vizi celé obrovské korporace, jež zcela závisí na jejich rozhodnutích. Proti nim stojí státní úředníci, kteří hrozí vysokými daněmi, zákazy, regulacemi. Šéfové korporací se proto společně s ostatními mozky – vědci a umělci – proti diktátu regulovaného kapitalismu vzbouří, odejdou a založí si své vlastní společenství.

Předobrazem úspěšného hrdiny-podnikatele je totiž romantická karikatura umělce, který společnost „nepotřebuje“. Ve jejím nejpovedenějším románu, který byl do češtiny přeložen jako Zdroj (Fountainhead 1943; česky 2000), je hlavním hrdinou architekt, jenž – raději než by slevil ze své radikální umělecké vize – živoří na společenském dně zatracován svými kolegy i společností. Nakonec neunese, že jeho návrh sociálního bydlení byl při realizaci pozměněn a postavenou budovu zapálí. Užitek, který může budova přinést jiným lidem, je irelevantní – umělecká vize je mu zkrátka nade vše a není nic, co by jí neobětoval.

Kapitalismus je v autorčině pojetí založený na inovacích a objevech. Podnikaví hrdinové získávají své bohatství právě díky tomu, že jsou vizionáři. Randová tak předjímá nástup informační ekonomie a kreativních průmyslů, jejichž elitářskou koncepci výmluvně shrnuje. Budoucí spása tkví v kreativitě několika vyvolených, osud těch ostatních, „netvůrčích“, se ocitá jaksi na druhé koleji. I tak by bylo možné shrnout ideologii Silicon Valley, celé generace novátorů, kteří si – podobně jako vizionáři z Atlas Shrugged – založili své vlastní společenství, způsobili informační revoluci, jež nás osvobodila i zotročila zároveň, a své děti pojmenovali po hrdinech z knih Randové. (Někteří z nich, jako například Peter Thiel, zakladatel Paypalu, chtějí jít ještě dále a po vzoru románu touží vybudovat umělý ostrov, jakýsi ráj osvobozený od jakýchkoliv zákonných restrikcí či morálních závazků včetně daní. Ostrovů má spontánně vznikat více, aby pak nakonec vytvořily jakýsi mořský stát.)

randwasright
Podle Randové „společnost“ pouze parazituje a přivlastňuje si něco, na co nemá právo

Lidé, jste podřadní

Bez ohledu na svou popularitu v libertariánských kruzích byla donedávna Randová v USA považována za bizarní, byť kultovní figuru, jejíž knihy lidé četli během svého dospívání (asi jako u nás Jitro kouzelníků), ale později je většinou zavrhli. Byla součástí kulturního povědomí, ale její myšlenky málokdo bral skutečně vážně (v prostředí amerických elitních univerzit byla a je totálním outsiderem). Zlom však nastal v době ekonomické krize, během níž se prodeje jejích románů ztrojnásobily. Její postapokalyptická vize Ameriky okleštěné nesmyslnými regulacemi přišla vhod pravici, která ekonomickou katastrofu považuje za důsledek přílišných státních zásahů do bankovnictví.

Myšlenky Randové tehdy ovládly Republikánskou stranu a celé konzervativní hnutí, jež se od ní předtím vehementně distancovalo. Republikánští předáci se k ní náhle začali otevřeně hlásit, konzervativní televizní kanál Fox News ji oslavoval a na veřejných demonstracích Tea Party mávali lidé vlaječkami s citáty a slogany z jejích románů. Narůstající vliv Randové ale způsobil rozkol na americké pravici, ne všichni se totiž ztotožňují s názorem ekonoma Ludwiga von Misese, který spisovatelce kdysi napsal: „Máte odvahu říct masám, co jim žádný politik neříká: Jste podřadní a za dobré životní podmínky, které považujete za tak samozřejmé, vděčíte těm, kteří jsou lepší, než jste vy sami.“ Ať už si někteří konzervativci ve skrytu duše myslí cokoliv, vědí, že by jim přílišná identifikace s její filosofií mohla výrazně uškodit u konzervativních křesťanů. Nehledě na její deklarovaný ateismus se Randové obhajoba radikálního individualismu příliš nesnese s křesťanskými hodnotami solidarity a lásky k bližnímu.

Zatracovat Randovou je příliš snadné. Ve svých knihách vyjádřila principy společenského uspořádání, v němž žijeme, obnaženy na kost. Promlouvá o nich způsobem, jaký si dnes málokterý politik dovolí.

Jako takové bychom je měli číst. Obávám se však, že motivací pro rozhodnutí Lidových novin publikovat ukázky románu o vzpouře bohatých a schopných nebyl výklad tohoto druhu. Spíše se jedná o variaci na výše zmíněný Misesův výrok: bez úspěšných podnikatelů, jako je Babiš, byste nebyli nic. A o tom redaktoři Lidových novin něco ví.

 

Autorka je redaktorka A2larmu.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image