Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Brno jako laboratoř politického humoru

Známý brněnský aktivista Matěj Hollan chce být konstruktivní.

Brno musí být nejvtipnější za každou cenu. I kdyby fotra věšeli. A tak po článcích na žítBrno.cz o tom, že satirický portál nadále povede „nejlepší starosta Brna-střed“ Libor Šťástka, nyní vydává aktivista Matěj Hollan společnou tiskovku s náměstkem primátora Robertem Kotzianem o tom, že občanský aktivismus bude nadále už jen konstruktivní. Jediný, kdo tomu věnoval čas a napsal komentář, byl pak Jakub Patočka, který se podílí na konkurenční občanské iniciativě Referendum 2014. To je stejně jako iniciativa Nádraží v centru pro zachování brněnského nádraží na původním místě, a tak se obě iniciativy urážejí, zatímco se radniční ODS a ČSSD smějí.

Co říkají experti

Pravděpodobnost, že by Matěj Hollan spočinul v náruči ODS, je sice dost malá, ale dospělácké znění tiskovky o tom, že není jiná možnost, jak proti přesunu nádraží bojovat, než se spolehnout na experty a že občanský aktivismus je v tomto případě dokonce na škodu, skutečně papalášskou rétoriku brněnských zastupitelů ve stylu „ať lidi drží hubu“ připomíná. Hollan si ostatně na tiskovce do iniciativy Referendum 2014 sám kopnul: „Případné referendum nám pomůže jen pramálo – ale to jen tak bokem, ať se jinak každý vyřádí tak, jak uzná za vhodné“ a smajlík. Slyšet něco takového od aktivisty musí být pro brněnské radní nádherné. Nakonec jsou to experti, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, a ne „nikým nevolení občané“. Podle této logiky politici vlastně jen naplňují to, co říkají experti, a o jejich rozhodnutí by neměl nikdo pochybovat.

Hollanovi stačilo psaní vtipných statusů na Facebook a jedna tiskovka a dalo by se o něm napsat, že se svým poukazováním na konstruktivnost podobá těm, kterým se zároveň směje.

Cena za konstruktivnost není malá, a tak je společná tisková zpráva plná potřeby expertíz, financování a jiných státotvorností. Přitom se vytratily odkazy na podezřelá vlastnictví a spekulace spojené s přesunem nádraží, na které naopak upozorňuje Referendum 2014. Boj proti radniční korupci sice debatu od začátku poněkud komplikuje, protože je něco jiného být proti korupci spojené s přesunem nádraží a něco jiného proti samotnému přesunu, ale na druhou stranu nemá cenu se tvářit, že to není součástí tématu.

Ve jménu společné věci

Hollan je od začátků svého působení antimarketingový – kdyby ho dostal do rukou na začátku jeho kariéry zručný politický marketér a poradil mu, jak má vypadat, mluvit a co si má oblíkat, nikdy by nebyl tak úspěšný. Na podzim hodlá kandidovat s politickým hnutím Žít Brno v komunálních volbách a po svém vstupuje i do politiky. Zatímco normální je se před volbami vymezovat proti vládě či radnici a z věcných důvodů se po volbách spojit, tentokrát jsou průsečíky ve jménu společné věci nalezeny už pár měsíců před volbami. Spojení s Kotzianem (byť jen symbolické) přitom z taktického hlediska rozhodně není výhodné, čili není v tomto případě možné Hollana obviňovat z oportunismu.

Václav Havel se musel naučit psát komplikovaná absurdní dramata, prožít v disentu a ve vězení normalizaci a pak se stát prezidentem, aby o něm důvtipní lidé mohli psát, že se „podobá postavě ze svých dramat“. Hollanovi stačilo psaní vtipných statusů na Facebook a jedna tiskovka a také o něm by se dalo napsat, že se svým poukazováním na konstruktivnost podobá těm, kterým se zároveň směje. Kruhem se tak možná vrátí pravda brněnského starosty Romana Onderky, který jako moudrý člověk věděl už v dobách, kdy satirické Žít Brno začínalo, že nestačí jen „bořit a ničit“, ale je potřeba i něco dělat. Část aktivismu v Brně tak bude pozitivně-konstruktivní. Časem třeba dojde i na pozitivně-konstruktivní satiru.

 

Autor je sociolog.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image