Skupina poslanců sociální demokracie v čele s poslancem Jaroslavem Krákorou podala návrh zákona o soukromém zdravotním pojištění cizinců při pobytu na území České republiky. Jedná se prakticky o identický materiál, který v minulém volebním období prosazovali poslanci ODS a ČSSD vedení Borisem Šťastným.
Efekt zdravého imigranta
V Česku žije množství lidí, kteří studují nebo chodí do práce, zakládají rodiny, vychovávají děti a platí daně. Přesto jsou státem systematicky šikanováni a diskriminováni. Říká se jim imigranti. Chce-li u nás dnes cizinec studovat či podnikat a nemá nárok na trvalý pobyt, musí si zakoupit zdravotní pojištění od soukromé komerční pojišťovny, neboť je vyloučen ze systému veřejného zdravotního pojištění.
Sociálně demokratičtí poslanci se nestydí při zdůvodňování návrhu zákona, který má přinést značný profit soukromým subjektům, bezostyšně lhát.
Z mnohých výzkumů je přitom patrné, že zahrnutí imigrantů do systému veřejného zdravotního pojištění by bylo pro stát ekonomicky výhodné. Lze se opodstatněně domnívat, že cizinci přicházející do Česka by do veřejného systému přispívali mnohem více, než kolik by z něj čerpali. Obvykle totiž přicházejí osoby v produktivním věku, které užívají zdravotní péči méně, než je průměr v české populaci. Tuto situaci můžeme vysvětlit „efektem zdravého imigranta“. Pro migraci se rozhodují převážně mladí, ekonomicky aktivní a zdraví lidé. A to je také důvod, proč je stávající úprava z ekonomického hlediska pro Česko výrazně nevýhodná. Mladé, aktivní a zdravé cizince pojišťují soukromé subjekty, které takto – s laskavým dovolením státu – přicházejí k nemalým ziskům. Nicméně až tito imigranti dosáhnou na trvalý pobyt nebo občanství, přejdou do systému veřejného zdravotního pojištění, na němž dosud neparticipovali. Tou dobou už budou starší a jejich zdravotní péče bude nákladnější. Komerční pojišťovny si už vydělaly a stát je nucen platit.
Současně systém komerčního zdravotního pojištění cizinců vykazuje řadů dalších problematických bodů. Pro mnohé cizince je prakticky nedostupný – především pro rodiny s dětmi, které nejenže nemají prostředky na pojištění, ale i kdyby je měli, neposkytovalo by jim dostatečné krytí v případě závažných zdravotních potíží. Pojistné podmínky komerčních pojišťoven totiž mnoho úkonů z úhrady zcela vylučují. Cizinci se pak stávají dlužníky zdravotnických zařízení, kterým nejsou schopni zaplatit dlužné částky.
Česko pro Čechy
Zmiňovaný návrh zákona se pokouší na výše popsaný stav reagovat. Avšak namísto integrace cizinců do systému veřejného zdravotního pojištění, navrhuje vytvořit oddělený systém zdravotního pojištění pro cizince. Ten se však bude týkat jen úzké skupiny migrantů, neboť cizinci s trvalým pobytem, občané Evropské unie a zaměstnanci spadají do veřejného systému. Současně poslanecký návrh zákona stanovuje u těchto lidí minimální výši pojistného na 25 tisíc korun ročně a kontrakční povinnosti pojišťoven.
Sociálně demokratičtí poslanci se navíc nestydí při zdůvodňování návrhu zákona, který má přinést značný profit soukromým subjektům, bezostyšně lhát. „Cizinci přicházejí do České republiky většinou bez zdravotní dokumentace, a tudíž s neznámou anamnézou, a často dochází k brzkému čerpání zdravotní péče. Vzhledem k jejich dosavadní neúčasti na solidárním principu veřejného zdravotního pojištění občanů České republiky by docházelo k jeho neúměrnému zatěžování a k rozporu s principem veřejného pojištění,“ dočteme se ve sněmovním tisku poslaneckého klubu sociální demokracie. Tyto teze ale nejsou ničím doložené. Cizinci v Česku totiž, jak už bylo řečeno, čerpají zdravotní pojištění v mnohem menší míře než čeští občané.
Hlavní problém návrhu zákona ovšem vězí ve stanovení minimální výše pojistného na 25 tisíc korun ročně. Sociální demokraté chtějí zákonnou úpravou přinutit cizince platit na pojistném mnohem víc než průměrný český občan a bezostyšně tak hájí zájmy soukromých pojišťoven. V kampani před předčasnými volbami byla celá země polepená oranžovými plakáty s usměvavými muži, kteří slibovali, že prosadí dobře fungující stát. Pokud se o to vůbec snaží, pak zřejmě jen pro Čechy.
Autor je publicista.