Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Tragédie, válečný zločin, konspirace?

Zničení civilního letadla na Ukrajině se stalo prostředkem politického boje. Napětí v oblasti stoupá a separatisté se chystají na rozhodující bitvu.

Zničení civilního letadla na Ukrajině se stalo prostředkem politického boje. Napětí v oblasti stoupá a separatisté se chystají na rozhodující bitvu.

 

V bojích na východní Ukrajině nedávno došlo k děsivému incidentu. Sestřelení civilního letadla malajských aerolinií vyvolalo vlnu odporu celého světa. Čin, který nemohl nikomu přinést užitek, se však okamžitě stal prostředkem k získání politického kapitálu.

Obě strany konfliktu obvinily svého protivníka a zvláště z ruské strany šlo o teorie hloupé či bizarní. Podle separatistů i ruských tiskových agentur měl být stroj dopravních aerolinií napaden Suchojem Su-25 ukrajinské armády, ačkoliv tato letadla jsou určena k boji s pozemními cíli a jejich dostup nedosahuje ani deset tisíc metrů, tedy výšky, v níž se dopravní letouny obvykle pohybují. Další teorie zase tvrdí, že se Ukrajinci pokoušeli sestřelit prezidentský speciál, v němž letěl Putin. Svět sice ví, že ukrajinské ozbrojené síly dosáhly obdobného úspěchu již v říjnu 2001 – tehdy ukrajinská raketa S-200 sestřelila nad Černým mořem Tupolev Tu-154 Siberia Airlines, na jehož palubě zahynulo 78 osob –, ale tím méně je pravděpodobné, že by dopustily opakování podobné nehody, která mezinárodní image země rozhodně nepomohla. Navíc separatisté letadla ve výzbroji vůbec neměli a dosud nemají, ukrajinská protivzdušná obrana zatím sestřelila pouze dva ruské bezpilotní letouny, plnící nad ukrajinským územím zřejmě průzkumné úkoly. Ukrajinské letectvo naopak ztratilo již deset až dvanáct strojů, ač separatisté dosud používali méně sofistikované zbraně. Poslední podezření vyslovená ruskou stranou pak připomínají spíše svět konspiračních teorií, ať už jde o záhadnou změnu kurzu letu MH17, či o zvýšenou aktivitu ukrajinských radarů.

57 procent Ukrajinců se dnes domnívá, že Ukrajina je ve válečném konfliktu s Ruskem, a všechny lidské oběti připisují nejlépe Putinovi osobně.

Tvrzení ukrajinské strany, že sestřel je dílem domobrany DNR, zní uvěřitelněji a podporují ho i nahrávky rozhovorů příslušníků povstaleckých jednotek. Při poslechu překvapivě rychle zveřejněných rozhovorů se ovšem neubráníme úvaze, zda je možné, aby komunikace protivníka byla ukrajinské rozvědce tak snadno dostupná. Není to totiž první případ, kdy se na podporu tvrzení ukrajinské strany objevují důkazy v podobě zvukových záznamů.

S jistotou víme, že nové republiky dostaly z Ruska pokoutní cestou tanky a raketomety. Povstalci také již měli příležitost pochopit, že dokud je vzdušný prostor pod kontrolou ukrajinské armády, tyto zbraně jim nejsou příliš platné. Ani protiletecký systém Buk nepatří mezi nejmodernější ruskou techniku a existuje možnost, že si spolu s dalším vybavením našel v nedávných dnech či týdnech cestu na Ukrajinu. Připustil to i velitel povstaleckého praporu Vostok Alexandr Chodakovskij. Raketový komplex, který se nachází i ve výzbroji ukrajinské armády, mohly jednotky domobrany na území východní Ukrajiny také prostě ukořistit. Obsluha takovéto zbraně, sestávající z několika vozidel, ovšem není nic snadného – pokud Rusko nedodalo přímo rakety, muselo poslat alespoň vycvičenou posádku. Moskva nechce, aby vynaložené prostředky přišly nazmar, a když poskytlo domobraně Doněcké a Luhanské lidové republiky obrněnce, je v jeho zájmu pokračovat ve zhodnocování této investice. Pokud možno ale tak, aby jeho účast nebyla příliš nápadná.

Ukrajina ve víru protiruské hysterie

Chybou ukrajinské strany je však protiruská hysterie. Pod vlivem místních médií, která sice ovládají  titíž oligarchové jako za vlády Janukovyče, ale která zásadně změnila priority, se dnes 57 procent Ukrajinců domnívá, že Ukrajina je ve válečném konfliktu s Ruskem, a všechny lidské oběti připisují nejlépe Putinovi osobně. Přesvědčení, že jde o válku Ruska proti Ukrajině, vládne především mimo východní Ukrajinu. Tamní lidé hodnotí současné události spíše jako politický konflikt a staví se proti možnému uzavření rusko-ukrajinských hranic či zavedení víz. Právě na východoukrajinský Donbas přitom za období od ledna 2014 připadá největší část mrtvých během celého postupně gradujícího konfliktu: 500 lidských obětí jen z řad civilního obyvatelstva v doněcké a luhanské oblasti je sice více než 298 mrtvých pasažérů malajského Boeingu, jejich smrt však patrně byla příliš všední, než aby si získaly takovou pozornost světové veřejnosti.

Sestřelení dvou ukrajinských bitevních Suchojů Su-25, k němuž došlo v úterý, zdá se, potvrzuje, že povstalecké jednotky bojují za podpory Rusů o svůj vzdušný prostor. Zničení civilního letadla malajsijských aerolinek bylo mimořádně nešťastným omylem, případně dokonce válečným zločinem. K takovým situacím však během válečných konfliktů a v okamžicích zvýšeného mezinárodního napětí opakovaně dochází. A napětí v oblasti Donbasu stoupá spolu s tím, jak se separatisté, zatlačeni ukrajinskou armádou do tamních velkých měst, chystají na svou rozhodující bitvu.

 

Autor je ukrajinista.

 

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image