Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Brněnská radnice vytlačuje bezdomovce z centra

Radní moravské metropole vylepšují lavičky na hlavním nádraží. Snaží se tak vyřešit problém bezdomovectví.

Na brněnských ulicích přibývá bezdomovců. Podle vedoucího sociálních kurátorů Pavla Ptáčka se jejich počet zvedl z 840 v roce 2010 na 1435. Ani to však nejsou konečná a ani reálná čísla, protože neoperují například se skrytým bezdomovectvím. Člověk s elementárním citem pro sociální problémy druhých by řekl, že radnice Brna-střed začne situaci řešit komplexním způsobem. Místo toho město na popud bývalého vedení brněnské městské policie přikročilo ke kosmetickým úpravám tohoto problému. Snad v souladu s očekáváním „slušných Brňanů“, snad ve víře, že zvýší bezpečnost obyvatel, nechalo město nainstalovat na šestnáct laviček na hlavním nádraží zábrany, které mají bezdomovcům znemožnit zaujmout na nich sociálně nepřípustnou polohu a v klidu se vyspat. Radnice jim chce tímto způsobem zabránit v znečišťování sociálního prostoru, a to jak fyzicky, tak i symbolicky.

Konzumní utopie

Výskyt bezdomovců nebo „nechtěných pobudů“, jak se píše v článku na iDnes je jedním z dobře viditelných projevů selhávání systému. Ukazuje se, že tvrdošíjně propagovaná racionalita zase až tak racionální není a vyjevují se nezamýšlené důsledky nastaveného politického kurzu. Nebo snad právě tohoto stavu měla rozumem posvěcená volná ruka trhu dosáhnout?

Lidé bez domova každodenně pouhou svou existencí zpochybňují blahodárnou sílu pokroku a narušují naši konzumní utopii.

Místo podpory forem bydlení, jakými jsou domy na půl cesty nebo azylové domy, bují v Česku státní podpora ubytoven. Místo komplexního řešení problému se zamazávají „skvrny“ špinící tvář města, kterému mnohem víc prospívají billboardy lákající způsobilé spotřebitele. Jako spotřebitelé se bezdomovci neosvědčili a ostatním lidem jejich přítomnost na ulici příliš násilně připomíná temné stránky dnešní reality. Lidé bez domova každodenně pouhou svou existencí zpochybňují blahodárnou sílu pokroku a narušují naši konzumní utopii.

Smutná vizitka města

Retušování městského prostoru v Brně zase jednou zvítězilo nad řešením podstaty problému. Neskrývá se náhodou za starostí o čistotu a bezpečnost města obyčejná represe? Kdo má vlastně právo na bezpečnost a status „plnohodnotného občana“? Postup brněnské radnice bude mít za následek jen další zesílení stigmatizace bezdomovců jakožto skupiny. Jako by všichni byli stejní a jako by všichni byli hrozbou. Jako by to už nebyli lidé, ale objekty určené ke správě, dohledu a trestání. Jako by bylo třeba už tak ekonomicky a sociálně marginalizované spoluobčany ještě vyloučit z městského prostoru. Opět tak pomalu vzniká kategorie druhořadých občanů, na něž se etické a společenské zákony nevztahují a kteří nemohou čekat, že bude někdo bránit jejich práva a bdít nad jejich ochranou.

Stav brněnského nádraží a jeho okolí je jistě smutnou vizitkou města. Je pochopitelné, že se radní snaží situaci změnit – jimi zvolený způsob ale nic neřeší. Kam se asi přesunou bezdomovci z upravených laviček? Skutečně se tak zvýší bezpečnost obyvatel města i lidí bez domova? Komu se tady pomáhá, kdo je chráněn a před čím?

 

Autorka je socioložka.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image