Halík je bůh. Ale stačí to?


S patřičným předstihem nám nedávno odstartovala prezidentská předvolební kampaň. Přinášíme vám seznam nejžhavějších kandidátů.

 

Pokračujeme v představování možných kandidátů pro příští volbu českého prezidenta. Konstruktivně tím navazujeme na prázdninové úsilí médií středního proudu. Volba proběhne ve stém roce od vyhlášení samostatného českého státu, což je ideální příležitost s předstihem spojit síly k opravdu státotvornému hledání kandidátů. Jde přece o republiku a tu máme jen jednu.

Okurka je ideální čas pro mediální zajíždění a fixaci klíčových veřejných jmen: už na podzim totiž můžeme mít všichni docela jiné starosti. Tak pojďme „kandidátům“ trochu zatlačit. Dostatečně kvalitní jedinci se neurodí za jednu okurkovou sezónu; je třeba rozhlédnout se už nyní. A taky je dobré být včas ve střehu.

Na počátku byl Škromach

Samozřejmě že to začal Škromach. Kdyby Miloš Zeman z nějakých důvodů opustil prapor takzvaného lidového liberalismu (se sociální a kulturněkonzervativní polevou), už se jako Tolkienův prsten třese a zahřívá, aby našel toho pravého nositele.

„Modlím se, aby se objevili důstojní kandidáti pravdy a lásky.“ „Nezříkám se zodpovědnosti.“ Takovými a dalšími frázemi, typickými pro všechny mocilačné, metá jezuita Tomáš Halík „při krátkém vyrušení z každoročního letního ticha v poustevně“. Pročpak by to břímě nemohl podstoupit?

Je univerzitní profesor a spisovatel. Jako Masaryk, Beneš a málem i Hácha. Je exponovaným římským katolíkem. Jako Jozef Tiso a skoro všichni ti báječní muži (a žena!) před Masarykem. Jako katolík by byl černá ovce na Hradě ateistů. Jako John F. Kennedy v Americe. Ano, v Americe!

Morální pevnost, zaručená Halíkovou osobní historií, je nejlepší zárukou, že Archiv bezpečnostních složek spolu s betonovým sarkofágem ÚSTRu zůstanou v těch správných rukou.

Halík, ještě si to všichni pamatujeme, dostal cenu, kterou její promotéři přirovnávají k Nobelovce. Ne, „teď už na něj nedoplivnou.“ Natož aby chtěli dočůrat. Potkali by se s mocným protiproudem. Halík je bůh.

Halík polepšuje podnikatele. Staviteli Sekyrovi pokřtil dítě – ale zatím nic víc. Až podle toho, jestli to Sekyra myslí s tím polepšením doopravdy. Zatímco Klaus dává hvězdám devadesátých let amnestii, Halík dbá na jejich morální nápravu. „Napravující se hříšníci jsou ostatně potěchou každého kněžského srdce.“ A morální požehnání je touhou každého zajištěného kapitalisty. Může si nás koupit všecky, ale koho koupit nejdřív, abychom si ho taky vážili?

Morální pevnost, zaručená Halíkovou osobní historií, je nejlepší zárukou, že Archiv bezpečnostních složek spolu s betonovým sarkofágem ÚSTRu zůstanou v těch správných rukou. Vědět znamená vládnout. Pacem in terris.

Slovanská vzájemnost husity Klause

Ale když chce kandidovat Halík, tak rozhodně musí i Klaus. Ovšemže nerad; ale je to sportovec, umělec v sebepřemáhání. Nelze si ani na malinkou, ale opravdu malinkatou sekundičku představit rub bez líce, Laurela bez Hardyho, Toma bez Jerryho, Karla bez Bedřicha.

Země, kde se druhým rokem nevládne, a navíc se ještě pořád nepřestalo mluvit o té amnestii, potřebuje oprášit i druhou stranu praporu. Tu husitskou. Tu národně sociální. Malou, hezkou… časem možná i všeslovanskou. Laťka kvality se zachvěje, ale jen ze slušnosti. Inženýr Klaus je přece rovněž profesor, rovněž spisovatel a do Ameriky taky jezdí. I když už asi s jinou agenturou.

Ale jestli bude kandidovat Klaus, tak proč ne třeba Zdeněk Svěrák! Tábor pravdy, lásky a restitucí by neměl reprezentovat osamělý jezuita. Lidi by mu nemuseli všechno věřit. Zrovna po Zemanovi by byl Zdeněk Svěrák ten pravý Tatínek národa. Spisovatel a učitel je taky. Ne hned univerzitní, spíš takový malý postmoderní Comenius.

Copak není Jára Cimrman, Svěrákovo životní dílo, večerní univerzitou českého lidu? Vždyť nebýt Cimrmana, generace prostých vrstev by ještě dnes hleděly na staré Rakousko-Uhersko ne-li s podezřením, pak jistě bez potřebného pochopení. Kde by dnes byl Karel Schwarzenberg bez Cimrmana!

Ale když Svěrák, tak proč ne Filip Renč? Po svém ožehavém angažmá na zemanovském břehu české bryndy má nač navazovat. Škromacha pražští žurnalisté utlučou papírovými čepicemi (ano, takovými, jaké měl Večerníček). Chce to někoho, kdo se mezi nimi umí pohybovat. Někoho, na koho si večerníčci netroufnou.

Po odchodu Věry Chytilové je samozřejmě Filip Renč první dámou českého filmu. To je nemalý kulturní kapitál. Předvolební klipy proti KSČSSD si pamatuje každý a ani druhou Sanitku nějakou dobu jen tak nezapomeneme. Jejich autor by byl po Zemanovi čerstvým ztělesněním tradice zmást a svést levicové voliče, aby vlastní paží zabránili „nástupu levice k moci“ a legitimizovali politiku pravice, proti níž se ještě včera bouřili. Muslimská hrozba nespí, muslimská hrozba ukázňuje.

Možná přijde i Jágr

Ale když Renč, tak proč ne Ladislav Špaček! Ano, ten od Havla. Ten s bezchybně uvázanou kravatou. Také je původním povoláním – pozor – učitel. Jako Komenský, Masaryk, Beneš a Hácha. Na rozdíl od nich – téměř nebyl v komunistické straně.

Je slušný. Má o tom celý pořad v televizi. Dokázal to i tím, že ve zhysterizované atmosféře odmítl – „jako slušně vychovaný člověk“ – upřít americké armádě právo postavit si v České republice odpaliště raket. To se cení. Na to se nezapomíná.

Dost! Vždyť je to tady už samý intelektuál. Chybí nám kandidát zdravého rozumu.

Když by mohli Škromach, Halík, Klaus, Svěrák, Renč a Špaček – proč ne Jaromír Jágr! O jeho zásluhách na zviditelnění České republiky nelze diskutovat. Důležité však je, že ani při budování kariéry nejlepšího hokejisty planety Jágr nezapomínal na politický vývoj ve staré vlasti. Coby dlouhodobý sponzor ODS se zasloužil o budování občanské společnosti v České republice jako málokdo druhý. Navíc když si nechá narůst plnovous, bude vypadat trochu jako Zdeněk Svěrák. Do roku 2018 má ještě času dost. Třeba to s ním probere Andrej Babiš…

A toho už nekomentuju. Králíčkovi nepřísluší komentovat kobru. Zvlášť když s ní dočasně sdílí terárium.

Stejně všichni víme, že skutečná, ostrá kampaň začne ne vypuštěním Škromacha, ale teprve propíchnutím bazénku.

 

Autor je na Hrad ještě moc mladý.

 

A2LARM