Jak se stát špatným hejtmanem (a nestydět se za to)

Působení nacionalisty Mariana Kotleby v čele jednoho slovenského kraje z dálky připomíná tragikomedii. Při bližším pohledu se komediální složka bohužel vytrácí.

Slovenský expát z Brna vám přináší expresní rady pro dobré vedení samosprávního kraje a budování autonomního fašistického státu. Inspirované nejhřejivějším županem v Slovenské republice – Ing. Mgr. Marianem Kotlebou!

Zlikvidujte místní školství!

Marian Kotleba se nechal slyšet, že by všechny ty eurofondy zakázal. A tak i učinil. Protože by financování modernizace středních škol v jeho kraji muselo probíhat ve stínu „modrých okupačních hadrů“ (rozuměj vlajek Evropské unie), rodiče školáků se například na novou fyzikální laboratoř musí složit sami. Ostatně k čemu je pro budování uvědomělého slovenského národa v Banskobystrickém kraji potřeba znát přírodní vědy. Za zmínku stojí, že své tažení proti nemorálním eurodotacím dle slov místních aktivistů dovedl Kotleba tak daleko, že údajně ohrozil čerpání dotací z eurofondů na celé následující období, počínaje rokem 2015. Kraj tak může přijít o stovky milionů eur, tedy peníze, které by pomohly malým a středním podnikatelům, školství nebo zdravotnictví.

Co udělá hejtman hodný svého jména, když vytuší neefektivní hospodaření ve firmě zřizované krajem? Správně! Vyhodí generálního ředitele a dosadí na jeho místo svého bratra.

Kotlebova strategie je jednoduchá: pokud nějaká instituce chce požádat o dotaci od Evropské unie, musí najít partnera, který bude projekt z pěti procent kofinancovat. Ve standardním procesu totiž zajišťuje toto kofinancování kraj. A pokud se Banskobystrický kraj na kooperaci s Evropskou unií odmítne podílet, musí instituce projekt buď kofinancovat ze soukromých peněz, anebo na svůj rozvoj prostě zapomenout. Samotný hejtman pak zastavení čerpání peněz z eurofondů interpretuje tak, že tyto kroky pouze vedou k osvobození Banskobystrického kraje od židobolševické Evropské unie a politické mafie. Tleskáme!

Zakažte Mikuláše!

Během Kotlebovy inaugurace do hejtmanské funkce se do sálu snažil vtrhnout nikým nevolený Mikuláš a slavnostní akt sabotovat tím, že Kotlebovi předá Desatero. Zastavila ho až pozorná pořádková hlídka složená z členů hejtmanovy mateřské Ľudové strany Naše Slovensko. Podle slov samotného Mikuláše s ním gorily nakládaly humánně a nedošlo k urážkám ani k ublížení na zdraví. Celá akce tedy proběhla podle zásad slušnosti a novopečený hejtman tak mohl klidně všem přítomným popřát „bílé Vánoce“.

Tak se to má dělat! Tradiční rodina, tradiční svátky! Mikuláš byl přece Turek, a v očích hejtmanových mu nepomůže ani to, že hlásal křesťanské hodnoty. Absolutně nezpůsobilým pro veškerý styk s dětmi a veřejností ho navíc dělá jeho obleček, který se poslední dobou až příliš nápadně podobá kostýmu Santa Clause, což může klidně znamenat, že se jedná o agenta otrokářských iluminátů z NATO. A proto, milé děti, až se příště u vašich dveří zjeví Mikuláš, volejte neprodleně místní zelenou hlídku!

Županování Mariana Kotleby je studnicí příkladů dobře zvládnutého řízení samosprávy

Networkujte jako Slovan

Pro budování kvalitní politické značky není snad nic podstatnějšího než spojit se s těmi správnými lidmi. Kotleba to umí. Minimálně mužskou část své voličské základny se mu daří oslovit díky fotografiím s nejúspěšnější neznámou slovenskou fitneskou Evou Martinkovou, kterou ocenil mimo jiné za to, že se narodila v Banské Bystrici. V jeho aktuálních networkingových aktivitách však hrají prim snahy o utužení mezinárodní panslovanské sítě vyjádřením podpory pozapomenutému ukrajinskému exprezidentovi Janukovyčovi. Jeho slavný dopis sice zůstal bez odpovědi, ale to pravděpodobně jenom proto, že adresát musel ze své korespondenční adresy záhy po doručení listu utéct. Můžeme jenom doufat, že ukrajinský exprezident uronil slzu nad hejtmanovým přirovnáním jeho hrdinského boje s prozápadními živly (například s nácky z Pravého sektoru) k slavným činům jistého Slobodana Miloševiče. Protože ale Kotleba v dopise neříká, o které činy přesně jde, dá se spekulovat o tom, že má na mysli božské vnuknutí ideje turbofolku Goranu Bregovičovi.

Zefektivněte své PR

Lepší než spoléhat se na to, že o vás někde v novinách napíšou něco hezkého, je založit si noviny vlastní a nechat o sobě hezky psát dobře prověřené kolegy.  Zdá se, že jde o autentickou slovenskou strategii, kterou v Česku úspěšně provozuje stávající ministr financí. Pro šíření dobré nálady Kotleba donedávna využíval krajský zpravodaj Náš kraj. V něm se třeba hned na první stránce dočtete, že fašistický Slovenský stát byl úspěšný projekt. Takováto propagace se přirozeně nelíbila jeho politickým protivníkům v zastupitelstvu, kteří mu finance na krajský věstník pohotově zastavili. Co by to však bylo za hejtmana, který by nenašel cestu, jak z bryndy ven! Kotleba založil vlastní noviny Bystrický kraj, které financuje z peněz úřadu předsedy kraje. Šíření pozitivních zpráv z hejtmanství tak naštěstí není nijak ohroženo a lid dál dostává svůj pravidelný příděl autentických informací z kraje.

Zvládněte management lidských zdrojů

Po incidentu s bývalým vrátným, který si dovolil upozornit na fakt, že Kotleba porušil večerku a v sídle Banskobystrického samosprávního kraje se zdržoval i po sedmé hodině, byl drzý zaměstnanec ze své pozice vyhozen. Náhrada byla nasnadě – na místo nastoupil Kotlebův bratr Marek, který s nedodržováním večerky nemá žádný problém. A co udělá hejtman hodný svého jména, když vytuší neefektivní hospodaření ve firmě zřizované krajem? Správně! Vyhodí generálního ředitele a dosadí na jeho místo svého bratra. Důležité je samozřejmě to, abyste celý proces udělali pokud možno netransparentně a bez řádného výběrového řízení. Takový byl i osud ředitele Banskobystrické správy cest, který musel své místo přepustit Martinu Kotlebovi. Argumenty se dostavily záhy: podle slov tiskového mluvčí kraje Miroslava Beličky zefektivnil nový ředitel nákup pneumatik a posypových solí. Výměna byla tedy očividně zcela namístě.

Jak sami vidíte, županování Mariana Kotleby je studnicí příkladů dobře zvládnutého řízení samosprávy jako firmy. Nezbývá nic jiného než se rozloučit bojovným pokřikem: Kamarádi, na pláž! Odvahou proti systému!

 

Autor je filosof.

 

Autor děkuje za konzultaci banskobystrickému aktivistovi Radovi Slobodovi.

 

Čtěte dále