Squatujeme mediální prostor od roku 2013

MacGyver od studené války ke „konci dějin“

Politické televizní seriály House of Cards, Borgen nebo Západní křídlo Bílého domu mají své předchůdce. Jedním z nich byl americký akční seriál MacGyver.

MacGyver, křestním jménem Angus, je zpočátku veselý kutil a ochránce přírody ještě předtím, než se eko stalo módou. Angažuje se proti jádru, zbraním a přeje si světový mír. Prostě „správnej chlap“, kterého navždy traumatizovalo působení v útvaru zneškodňujícím miny ve Vietnamu. Tenhle hipík s koňskou hřívou v seriálu pracuje pro odbor vnějších záležitostí Nadace Phoenix, která je představena jako soukromá nezisková společnost usilující o dobro v rozličných oblastech, jako jsou ekologie, pomoc dětem v nouzi, boj proti drogovým dealerům a šíření jaderných zbraní.

Společní nepřátelé

Organizace i samotný MacGyver mají velmi široké pole působnosti: od neškodné pacifické humanitární pomoci přes potírání té nejnebezpečnější kriminality až k prvotřídní špionáži. Rozsah jejich působnosti by dnes pokryly pouze aparáty vyspělých zemí disponujících vysoce výkonnou policií a kompletně strukturovanou armádou. Jedná se tedy o útvar na způsob jakési soukromé CIA pracující pro blaho lidstva. Zatím však není vyhráno. Tím spíš, že Nadace Phoenix sdílí svoji agendu s americkou vládou… Velice rychle pochopíme, že nepřátelé Nadace Phoenix jsou také nepřáteli Spojených států a naopak.

Díky své schopnosti vytvořit akceschopné letadlo ze dvou dřevěných prken zakoupených v OBI se MacGyver pro některé stal hrdinou ekonomické krize.

Od osmdesátých let se MacGyver udělal pro sebe a zvládá sám vše, co by jinak musela dělat sofistikovaná špionážní agentura. Skromně vstupuje na trh se zajišťováním bezpečnosti soukromých osob a soupeří na něm se subjekty, které připomínají americkou Blackwater, jsou ovšem daleko méně zaměřené na ekologii a mír ve světě než Nadace Phoenix a navíc jsou poskvrněny historií mezinárodních konfliktů. Seriál sice ani náznakem neukazuje jakoukoli spojitost Nadace Phoenix s americkou vládou, divák ovšem tuší, že nadace plní především mise ohrožující bezpečnost amerického státu. Zvláště oblíbené je zneškodňování bomb vteřinu před fatálním výbuchem. To jde MacGyverovi opravdu na jedničku!

Potíže s uranem

V první sérii rozvíjí MacGyver svého kutilského génia po celém světě: Barma, Bulharsko, Maďarsko, Jižní Amerika, amazonská džungle, Československo, Afghánistán (proti Sovětům), Střední Asie. Dokonce ho unesou nepřátelští agenti. Scenáristé si přitom občas hrají s „nejasným“ a „obskurním“ postavením MacGyverova zaměstnavatele. Třeba když dostane za úkol zničit trosky americké experimentální stíhačky sestřelené nepřítelem ve východním Německu. Nicméně MacGyverův značně negativní postoj vůči šíření jádra se nikdy nezvrtne v čiré ekoteroristické běsnění. Mistrné zvládnutí jaderných technologií Spojenými státy totiž v jeho očích neznamená pro lidstvo žádný problém. Hrdinu daleko víc sužuje šíření těchto technologií do jiných států či k soukromým konsorciím. V seriálu se jaderná technologie značně zpřístupnila a také scvrkla. Technologie jsou převáženy v obyčejných nákladních kamionech a krádeže nebo přepravování uranu jsou na denním pořádku.

Od čtvrté série, tedy v druhé polovině osmdesátých let, si náš hrdina začíná uvědomovat, že na politické mapě světa dochází k zásadním změnám, a to především na východní polokouli. Nadále plní daleko méně misí v znepřátelených zemích. Nepřítel se změnil, politický boj již není na prvním místě. Větší problémy působí kriminalita: lokální mafie, obchod s drogami, terorismus, ekologické katastrofy, neonacistická hnutí… MacGyver také přišel o svou vojenskou hodnost: geniální superšpion je definitivně odhalen a na scénu se tak znovu vrací náš kamarád kutil.

Bojovník proti ekonomickému růstu?

Sbližování Východu se Západem probíhá v seriálu občas dokonce rychleji než v reálném světě. Třeba tehdy, když je v roce 1989 společná americko-ruská jednotka vyslána na dost legrační misi: musí najít letadlo sestřelené za druhé světové války na Severním pólu, pravděpodobně totiž převáželo tuny zlata. Od přelomu let 1989 a 1990 však seriál ztrácí veškerý svůj politický rozměr, přestože se scenáristé nepřestávají chytat stébel, jež jim nabízí aktuální dění. Jistá čínská studentka, která se zničehonic zjeví na scéně a představí se protagonistovi jako jeho adoptivní dcera, drží v rukou důkazy o masakru na náměstí Nebeského klidu. Pouhé čtyři měsíce po opravdovém masakru!

Díky své schopnosti vytvořit akceschopné letadlo ze dvou dřevěných prken zakoupených v OBI se MacGyver pro některé stal hrdinou ekonomické krize. V tomto odmítnutí tržní logiky se MacGyver možná stal rovněž průkopníkem boje proti ekonomickému růstu. Problematické jsou ale jeho blízké vztahy s tajemnou Nadací Phoenix. Podrobnosti, které nám seriál ohledně ambicí této jistě chvályhodné Nadace poskytuje, nechávají nad skutečným smyslem MacGyverových misí viset velký otazník.

Politická analýza nemůže opomenout, že seriál začíná za konce Reaganovy éry a končí v momentě, kdy se Spojené státy vydávají všanc demokratu Billu Clintonovi. V mezidobí padla Berlínská zeď. S koncem studené války mizí jasně identifikovatelný nepřítel a hrdina se tak může věnovat roli ochránce přírody a kutila bez politických ambicí. MacGyver je tedy nucen čelit delikvenci, rasismu, sociálním problémům, na scénu dokonce přijde i Yetti. Volný trh se bez reálného nepřítele šíří světem a „demokratický člověk“ je v něm odsouzen ke svádění svých malých bojů. „Konec dějin“ podle Fukuyamy. Konec seriálu s MacGyverem.

 

Autor je redaktor francouzského týdeníku Marianne.

 

Z francouzského originálu MacGyver, de la guerre froide à „la fin de l’histoire“ publikovaného na stránkách týdeníku Marianne přeložila Hana Kuncová.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image