Od 10. září sídlí na nově zrekonstruovaném Ortenově náměstí obří plastika pestrobarevného zahradního motýla Garden Butterfly od Brazilce Romera Britta. Podobně jako v případě kontroverzního památníku okřídleného lva věnovaného československým letcům ve službách RAF na pražském Klárově se jedná o dar.
Asi o týden později jsme si shodou náhod mohli přečíst o pokutě pro Jana Kalába, který na Letné vybarvoval „záplaty“ v asfaltovém chodníku, jež vznikají po výkopových pracích. Jeho akce byla kvalifikována jako přestupek – znečištění veřejného prostoru. Výše pokuty zatím není známá.
Trocha tepla z Brazílie
Na Praze 7 evidentně panuje zvrácená logika. Kýčovitá díla jsou za zvuků fanfár odhalována a jejich autoři oslavováni, a za ta, která veřejný prostor skutečně pozvedají, se platí pokuta. Tu by přitom měla zaplatit sama Městská část Prahy 7 – neboť to ona veřejný prostor znečišťuje.
Může mi někdo vysvětlit, jak souvisí pestrobarevný motýlek od brazilského byznysmena-umělce s geniem loci Ortenova náměstí?
Kdo je ostatně Romero Britto? V jeho případě lze těžko rozlišit umělce od obchodníka, umění od dobře fungující obchodní značky. Díru do světa ostatně udělal nikoliv uměním, ale reklamou – na Absolut Vodku. Za Brittovým úspěchem stojí Alina Shiver, jeho agentka, která ve své firmě zaměstnává osm set lidí. Společnými silami oba vybudovali obchodní značku, díky níž už prodali zboží za padesát milionů dolarů – žabky, figuríny, plakáty, obaly na iPhony, peněženky. Filozofií Brittova „umění“ je slogan „Art is happy“.
Je pravdou, že Britto vytvořil řadu děl ve veřejném prostoru – většinou je ale daroval. Evidentně k tomu využívá i svých osobních konexí (proslýchá se, že se jeho socha v centru Washingtonu ocitla díky známosti s Jebem Bushem, bratrem bývalého prezidenta). Společenský kredit, který takto získává, pak dále využívá k propagaci a zisku. Žádné z jeho děl ve veřejném prostoru neprošlo otevřenou veřejnou soutěží.
Pokud smysl umění ve veřejném prostoru spočívá ve vztahu dotyčného díla k bezprostřednímu kontextu, v němž se nachází, může mi někdo vysvětlit, jak souvisí pestrobarevný motýlek od brazilského byznysmena-umělce s geniem loci Ortenova náměstí? „Umění Romera Britta velice dobře vyjadřuje brazilskou duši a přítomnost Garden Butterfly v Praze přinese tomuto nádhernému městu trochu barev a tepla z Brazílie,“ sdělil české veřejnosti velvyslanec Brazilské federativní republiky.
Kalábovy záplaty
Intervence Jana Kalába má přesně to, co motýlkovi chybí. Sterilní plastika by mohla být kdekoliv, a bylo by to jedno, Kalábovy „záplaty“ oproti tomu zcela konkrétně upozorňují na skrytou estetiku „zjizvených“ pražských chodníků. „Z jednoho pohledu se to může zdát jako ohyzdnost, protože ani jedna záplata není rovná a nelícuje s ostatními. Když se ale na tu samou věc člověk podívá jinýma očima, má ta samá věc obrovskou poetiku. Já ji jen zvýraznil barvami,“ vysvětluje Kaláb. Objevil tak pro ostatní specifické kouzlo veřejného prostoru, kterého by si jinak málokdo všiml. Svým zásahem proměnil vztah obyvatel Letné k obyčejným chodníkům, na které by je dřív ani nenapadlo zaostřit svůj zrak.
Městská část Prahy 7 nic z toho ale nechápe. Nechává se využívat protřelými obchodníky (zatímco skutečné umění vyhání a pokutuje). Kdy už konečně zástupci pražských městských částí, ale i obecně českých měst, pochopí, že nemají fušovat do něčeho, čemu vůbec nerozumí?
Naštěstí se objevují první vlaštovky jiného, kvalifikovanějšího přístupu. Na Praze 3 prosadil Matěj Stropnický svůj návrh na systematické pořizování výtvarných děl do veřejného prostoru na základě veřejné soutěže, doporučení odborné poroty a speciálně k tomu vyčleněných financí. Snad si z ní i ostatní městské části a další česká města vezmou příklad.
Autorka je kurátorka, kritička umění a redaktorka A2larmu.