Právě ve chvíli, kdy na 277 betonových květináčů, které nainstalovala v roce 2012 radnice Prahy 5 do ulic, skoro všichni zapomněli, objevila se akce „Alej roku“ několika neznámých aktivistů. Během guerillového happeningu vysvobodili třináct mladých stromků z betonových konstrukcí poblíž Smíchovského nádraží (zastávka Lihovar) a vytvořili z nich skromnou alej nedaleko Barrandovského a Zlíchovského mostu. Snad si někteří díky jejich akci na tuto vysoce trapnou a absurdní kauzu opět vzpomenou.
K přesazení stromů došlo sice už na jaře, ale aktivisté videodokumentaci své akce šíří až teď. Před několika dny byly totiž uzavřeny nominace do čtvrtého ročníku soutěže Alej roku, kterou pořádá nezisková organizace Arnika. Milovníci přírody v ní mají zdokumentovat své oblíbené stromořadí a napsat o něm pár vřelých vět. Aktivisté do soutěže svou nelegální akci přihlásili. Je však dost pravděpodobné, že tentokrát ve veřejnosti vzbudí spíše sympatie než obvyklé pohoršení. Proč?
Příjemný dojem kontejnerové zeleně
Tato „environmentální přímá akce“, jak ji iniciátoři označují na svém webu, výstižně ilustruje fakt, že městské samosprávy často používají bohulibé projekty dotované Evropskou unií jako fíkový list vlastního korupčního jednání. Není pak divu, že se třeba právě environmentalismus českým občanům zajídá. Skoro za každým líbezně vypadajícím nápadem nacházejí rozkrádání veřejného majetku, plýtvání veřejnými zdroji či projekty sloužící politickému boji.
Jestliže veřejnost povětšinou přímé akce vnímá jako vandalismus a znehodnocování veřejného nebo soukromého majetku, pak zde je vše vzhůru nohama. Vandalismu a ničení veřejného prostoru se dopustila Městská část Prahy 5 a aktivisté naopak dávají věci do pořádku.
Pracovníci magistrátní skupiny „Snížení imisní zátěže z dopravy ozeleněním ulic pomocí izolační zeleně na území MČ Praha 5“ dali před dvěma lety hlavy dohromady a vypočítali, že na realizaci tohoto „ekologického“ počinu, o nějž vůbec nikdo nestál, budou potřebovat dvacet milionů korun. Naštěstí 90 % nákladů zatáhly fondy Evropské unie. Lépe to ani vymyslet nešlo: radnice přece „skoro“ nic nezaplatila, a když se to lidem nebude líbit, prstíčkem ukážeme na EU, jakou že to hovadinu opět podporuje.
„Travní podrost ve vybraných nádobách vizuálně podkresluje celkově příjemný dojem kontejnerové zeleně,“ argumentovala radnice ve svém měsíčníku Pětka pro vás ve prospěch betonových květináčů. Směs „sluníčkového“, ale hlavně pozitivního jazyka reklamních agentur a legračního používání odborné terminologie spolehlivě rozesměje každého, kdo měl tu čest zažít „příjemný dojem kontejnerové zeleně“ na vlastní kůži. Každému rezidentovi Prahy 5 bylo už tehdy jasné, že o jeho zdraví tady vůbec nepůjde.
Vandalismus naruby
Celý proces „ozelenění“ ulic se setkal s velkou nevolí místních – především pak na Smíchově, který byl kontejnery přímo zavalen. Kočárky a vozíčky nemohly volně projíždět ulicí, protože jim květináče bránily v pohybu a dokonce komplikovaly práci záchranné službě. Když se k občanům přidali i památkáři a udělili radnici pokutu 147 000 Kč – která byla opět zaplacena z veřejných peněz – museli zastupitelé začít řešit nerudovskou otázku „Kam s nimi?“. Našlo se příhodné místo na zastávce Lihovar, kam byly desítky těchto „příjemných“ kontejnerů navezeny a smrdí tam dodnes.
Za jejich údržbu prý město zaplatí 90 tisíc korun měsíčně – komu asi? Brzy se tak snad průběžné náklady vyšplhají na 16 milionů korun, které by radnice musela vrátit EU, pokud by se rozhodla kontejnery odstranit, o což ji prosí nejen politická opozice, matky novorodičky, vozíčkáři a zaměstnanci záchranné služby. Záměr radnice je ovšem jasný. Musí vydržet ještě tři roky, než pětiletá lhůta platnosti projektu vyprší, a nebude Evropské unii muset vracet finanční prostředky. V mezidobí dá ještě třetí straně vydělat za údržbu – pražský byznys v nejlepší formě. Aby opravdu všem docvaklo, že o kvalitu životního prostředí tady skutečně nejde, umístili radní většinu „květináčů“ tak šikovně, že ještě ničí travnaté plochy.
Organizátoři happeningu ve svém prohlášení píší: „DIY (udělej si sám) přístup k řešení lokálních problémů nemusí být nutně posvěcen institucemi ani být legální, a má šanci uspět!“ Nezbývá než souhlasit. Proti zjevné ignoranci a vypočítavosti některých lokálních politiků se dá postupovat pouze občanskou neposlušností a přímými akcemi. Pozitivní na celém happeningu je především to, že proměňuje vztah mezi správou veřejného prostoru a jeho ničením. Jestliže veřejnost povětšinou přímé akce vnímá jako vandalismus a znehodnocování veřejného nebo soukromého majetku, pak zde je vše vzhůru nohama. Vandalismu a ničení veřejného prostoru se dopustila Městská část Prahy 5 a aktivisté naopak dávají věci do pořádku.
Autor je redaktor A2larmu a A2.