Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Mutti Merkelová do New Yorku nejela

Hnutí proti klimatickým změnám neustále sílí. K řadě masových demonstrací po celém světě se v neděli připojili i obyvatelé Berlína.

V neděli 21. září demonstrovali lidé na více než dvou tisících místech po celém světě za postup proti klimatické změně. V Berlíně jsem se také já připojil k jedné z demonstrací. Zřejmě o ní neuslyšíme tolik jako o třísettisícovém pochodu v New Yorku, přesto by si to především kvůli své netradiční podobě zasloužila.

Během dne probíhalo vícero akcí najednou, a všechny nakonec vyústily ve společné setkání před Braniborskou bránou. Z Kreuzbergu vyjížděla cyklojízda s hudebním doprovodem a rodiny s dětmi se zase mohly připojit k průvodu, který se zároveň konal u příležitosti mezinárodního dne dětských práv a do ulic vyrážel z Postupimského náměstí. Pochod, jehož jsem se účastnil, vycházel z Alexander Platzu. Měl podobu tiché diskotéky – Silent Parade. Demonstrující měli na uších nasazená sluchátka, do nichž jim hrála hudba. Upřímně řečeno nejsem velkým příznivcem silent diska a nikdy předtím jsem žádnou podobnou akci nenavštívil. Kromě formátu tiché diskotéky jsem byl dost skeptický i vůči spojení hédonistické taneční zábavy s protestem proti drancování planety, které je příčinou změny klimatu. Nedovedl jsem si představit, jak lze spojit dobrou party s úspěšným protestem. Jak požadovat zodpovědné jednání a odstup od stávajícího způsobu využívání fosilních zdrojů energie, a přitom se nechávat vést uvolněnou atmosférou? Bude hrát dobrá hudba, nebo taková aby nikoho neurazila? A když se bude pouštět dobrá hudba, bude ještě někoho vůbec zajímat klimatická změna?

Slušný protest

Berlín je však unikátní místo, kde se kultura a politika propojují naprosto přirozeně. Party s politickým podtextem je normální součástí zdejšího dění – ukázkovým příkladem může být Love Parade, tedy pochod za práva LGBT komunity. Také environmentální protesty většinou zakončují hudební parties a některé kluby se dokonce snaží profilovat ekologicky, i co se spotřeby energie týče.

Mám pochopení pro rozbíjení kodaňských výloh, v Berlíně však bylo jediným narušením pořádku využívání záchodů v luxusních podnicích podél bulváru.

V průvodu hráli DJové z elektrických rikš a formát silent diska se efektně vyhnul spotřebě energie na aparaturu. Sdílení zvuku v uzavřené zvukové bublině, v těsném propojení s ostatními vytváří komunitní pocit. Obzvlášť, když jako zálohu za sluchátka musel člověk nechat organizátorům svůj doklad totožnosti. Podle mého odhadu měl navíc tanec v průvodu menší uhlíkovou stopu než celodenní sezení za počítačem.

Potíž je ovšem v tom, že ticho nemusí navenek působit dojmem protestu. Obzvlášť při průchodu ulicí Unter den Linden přeplněné turisty průvod upozorňoval okolojdoucí na největší problém současné civilizace možná až moc slušně. Mám pochopení pro rozbíjení kodaňských výloh, v Berlíně však bylo využívání záchodů v luxusních podnicích podél bulváru jediným narušením pořádku. Přesto jsem se společně s ostatními utěšoval, že tento slušný protest bude osvěžující změnou, která znovuobnoví široký zájem veřejnosti o téma změny klimatu. Že široká veřejnost pochopí symboliku podobnosti neslyšitelné party a neviditelných skleníkových plynů. A že héliové balónky z rozložitelného plastu vypouštěné vesele do vzduchu příliš neznečistí životní prostředí.

Změna, nebo zábava?

V cíli pod čtyřspřežím Braniborské brány se průvod spojil s dalšími dvěma demonstracemi – před tribunou v tu chvíli mohlo být až deset tisíc lidí. Kromě projevů sounáležitosti s ostatními demonstranty po celém světě se lidé vyjadřovali ke specificky německým otázkám. Německý podíl na klimatické změně je zásadní – jedná se o obrovskou ekonomiku, velkého spotřebitele fosilní energie a mocného geopolitického hráče. Kromě toho jde ale také o ambiciózního aktéra v politickém procesu přechodu k obnovitelným zdrojům energie a „bezuhlíkové ekonomice“. Za těchto okolností je těžko pochopitelné, proč Angela Merkelová dává přednost setkání s představiteli průmyslových společností před účastí na klimatických jednáních v New Yorku. Jestliže klima patří lidem, měli by zvolení zástupci konat proti klimatické změně. Jak říkal jeden z transparentů: „Máma nechce do New Yorku? Tak ji odvolejte!“

Motto berlínské demonstrace znělo: „Měnit svět by měla být zábava.“ Zábavy bylo v Berlíně vrchovatě, byla by však škoda, kdyby zůstalo jen u ní. Stav naší planety totiž k zábavě vůbec nevybízí.

 

Autor studuje environmentální studia.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image