Petr Fiala je nejen předsedou pozdní ODS, ale i jejím diagnostikem a lékařem. Nenasadil však své straně paliativní péči vhodnou pro poslední životní stádium, která by vytvořila z ODS klub sentimentálních podnikatelů vzpomínajících na zlatá devadesátá léta. Rozhodl se, že stranu postaví zase na nohy. Po klausovsku si vyhrnul rukávy a dal se do práce. Před dvěma týdny při projevu před spolustraníky několikrát neúspěšně akademicky zavtipkoval, párkrát zopakoval, že se za sebe ODS musí přestat stydět, a statečně připomněl, že tří tisícovek muslimů žijících v České republice se rozhodně nebojí a jeho ODS nedovolí, aby rozvrátily naše zvyky. Filozofující debaty, zda po definitivním pádu kdysi největší pravicové strany nenastoupí na její místo xenofobní pravice, jsou dost možná vedle. Nyní se totiž zdá, že tuto proměnu zvládnou uvnitř ODS udělat sami.
Zaplaťte dluhy!
Na cestě ke znovuzrození občanských demokratů napsal pak Petr Fiala straníkům e-mail. V něm poprosil o peníze do děravé stranické kasy a naordinoval tak svojí partaji stejnou medicínu, jakou předepisovala ODS celé společnosti: „Zaplaťte dluhy, které jste nevytvořili.“ Ve svém elektronickém dopise žádajícím o peníze aspoň přiznal barvu a nemučil sedmnáct tisíc straníků tvrzeními, že si žili nad poměry, jako to říkával jeho předchůdce Petr Nečas vozíčkářům, když jim seškrtával dávky.
Přitom to není tak dávno, co nás Petr Nečas varoval před „řeckou nákazou“. V předvolební kampani 2010 se Česko topilo v dluzích a bankrot byl za dveřmi. Mluvilo se o tvrdém šetření, fiskální disciplíně, zločinu, trestu i pokání. Z Nečasových úst se valilo slovo „odpovědnost“ tolikrát, že na několik let pozbylo jakéhokoli skutečného významu. Moralizování o dluzích, probouzení pocitu viny v lidech toužících po sociálních jistotách a strach z opakování Řecka, kde kvůli vynuceným úsporám na demonstracích šlehaly plameny, se tehdy ukázaly jako mocná zbraň na důvěřivého českého voliče.
Kdo ale mohl vědět, že o čtyři roky později bude stát před bankrotem samotná ODS? Že tato partaj zodpovědná krom jiného za projekt Opencard bude dlužit desítky milionů a vyzývat své členy, aby spláceli peníze za ty, co si před nimi zvykli na život nad poměry? Jak jim to asi dnešní vedení v čele s Petrem Fialou vysvětluje? Říká jim, že už se nelze dál sobecky těšit z privilegií na úkor ostatních lidí? Možná ale stranické vedení zvolí autentičtější strategii a své manko na sociálce začne spolustraníkům prezentovat jako čistý ideologický boj proti sociálnímu státu a návrat ke skutečně pravicovým hodnotám.
Exekutoři si brousí zuby
ODS by v těchto dnech nejvíce pomohlo, kdyby uvěřila své vlastní demagogii. Jelikož v ní jistě ještě trochu zbylo z jejího otce zakladatele, pravděpodobně zvolí elegantnější řešení a bude se řídit tím, co tak ráda opakuje druhým: že příčinu neúspěchu je třeba hledat především u sebe a že sny o pohodlných a dobře placených postech byly pouhou iluzí. Přestane svým členům tvrdit, že oni za nic nemůžou, přestane je populisticky klamat tím, že je okradli ti druzí, falešní a prázdní ódéesáci, ale natvrdo řekne, že se okradli sami, tak jako to tvrdila před volbami v roce 2010. Přestane taky pokrytecky a levicově vybírat peníze na společnou (byť pravicovou) věc a vyřeší vše po svém, půjčkami, faktickým zvětšováním dluhu a rétorikou osobní zodpovědnosti všech. Pak bychom mohli čekat, že se ODS stane nejen vyhledávaným klientem bank, ale také exekutorských agentur. Každý člověk i každá politická strana má právo usilovat o štěstí a má právo padnout na úplné dno.
Autoři jsou redaktoři A2larmu.