Včera se v Hradci Králové ve jménu svobody grilovalo vepřové. Akci s názvem Vepřový happening zorganizovalo Křesťanské centrum Sion tamních Českých bratří a jejím cílem bylo ukázat, že jsme – aspoň zatím – svobodná země, kde pojídání vepřového na rozdíl od muslimských zemí není problém. Jinak řečeno: problém mají muslimové.
„Velebte, co společného jest. Někteří z nás nejedí vepřové, jiní zase nepozřou škeble, ale všichni milujeme kuře. Hlásám vám Mír a Kuře!,“ káže Homer Simpson stižený jeruzalemským syndromem a považující se za Mesiáše ve Skalním dómě v Jeruzalémě ve snaze sjednotit židy, muslimy a křesťany. Česká křesťanská organizace Sion si vystačí s vepřovým. Na rozdíl od animované postavičky totiž nehledá shodu mezi náboženstvími. Naopak, pořádáním „Vepřového happeningu“ chce „deklarovat, že u nás máme stále svobodu veřejně jíst vepřové na veřejnosti“. Svým způsobem je to opravdový politický minimalismus. Jestliže totiž spočívá riziko pro naší současnou svobodu v ohrožení možnosti pojídat vepřové na veřejnosti, můžou si dát všichni hlídací psi demokracie na chvíli pohov a vyčkat až do doby, kdy nám někdo začne upírat právo se pod širým nebem pěkně nafutrovat.
Výsměch kulinářským zvykům
Je potřeba ocenit upřímnost Sionu, který svoje opovržení islámem maskuje obranou demokracie jenom napůl a otevřeně se vysmívá všem muslimům, kteří (stejně jako praktikující Židé) z náboženských důvodů nejedí vepřové. V pozvánce na akci napřed Čeští bratři upozorňují na vraždění křesťanů v Sýrii, pak plynule navážou úvahami o ohrožení evropské demokracie a hodnot a od těchto úvah už je jen krůček ke svobodnému pojídání vepřového jako deklarace evropské svobodomyslnosti. Snaha hodit všechny muslimy do jednoho pytle s fanatickými vrahy křesťanů a ještě se jim u toho s pěkně mastnou hubou vysmát je zjevná. Veřejné pojídání masa zapovězeného muslimům prezentované jako protest proti násilí fanatiků moc jiných interpretací nenabízí.
Mezi slovy, která pronášejí čeští islamofobové, se často objevují odkazy na křesťanskou kulturu či tradici a někdy i na křesťanství jako takové. Uvidíme, jak se k tomu postaví domácí církve – křesťanské spolky jako Centrum Sion jsou zjevně připraveny nabídnout k nenávisti potřebnou hodnotovou výbavu.
Celá tato veřejná manifestace naší vepřové svobody je rámována bohulibým cílem pomáhat obětem fanatického nábožensky motivovaného násilí vůči iráckým křesťanům. Text pozvánky už nezmiňuje, že v Iráku umírají především muslimové, ale budiž, Sion organizuje sbírku na pomoc křesťanům a je jen těžko v silách této organizace pomoci všem. Jenže právě rádoby odlehčená forma solidarity s trpícími křesťany, která je zaměřena proti islámu jako celku, podtrhává protestu nohy. Jakkoli je záslužné, že organizace vystupuje proti antisemitismu (její předseda moderoval debatu na toto téma na půdě českého senátu), buranský výsměch kulinářským zvykům jiné kultury je těžko tou pravou cestou k tolerantní společnosti, ve které bude antisemitismus u každého slušného člověka vzbuzovat odpor.
Párky, pivo a nacionalismus
Možná ale, že o deklarované hodnoty zase tolik nejde. Předseda Sionu je totiž také lídrem hradecké kandidátky Starostů a Nezávislých a předvolební agitka s grilovaným masem nemůže preferencím uškodit. Nechvalně známý volební gulášek konečně našel svůj duchovní rozměr.
Jedním z důvodů, proč v Česku nejsou příliš úspěšné nacionalistické strany, je podle politologů to, že u nás chybí – oproti třeba Polsku nebo Maďarsku – pozitivní obraz národa, ke kterému by se dalo snadno vztahovat. Někteří lidé slyší na antiromskou nebo antisudetskou rétoriku, ale ta už není doplněna něčím, co by bylo pro Čechy podobně přitažlivé, jako například „silný maďarský stát“ pro Maďary. To ovšem neznamená, že politici nehledají, jak se na nějaké podobě nacionalismu přiživit. Je to pořád jednodušší než vysvětlovat hospodářský program. Sion zdá se našel cestu. Poněkud pokleslé „pivo a párky“ (samozřejmě vepřové párky) se konečně staly kulturní hodnotou a symbolem, protože muslim by se ani párku, ani piva nedotkl.
Nenávist potřebuje nějakou nadstavbu, díky které se člověk cítí jako ten správný. Jako argument vůči muslimům zatím slouží dost vágně pojaté „demokratické“ či „evropské“ hodnoty, ke kterým se může přihlásit kdekdo. Zaštiťováním se demokracií dávají přednost i v Centru Sion a ke křesťanství se hlásí, aspoň podle textu pozvánky, až ve druhém plánu. Mezi slovy, která pronášejí čeští islamofobové, se často objevují odkazy na křesťanskou kulturu či tradici a někdy i na křesťanství jako takové. Uvidíme, jak se k tomu postaví domácí církve – křesťanské spolky jako Centrum Sion jsou zjevně připraveny nabídnout k nenávisti potřebnou hodnotovou výbavu. Češi by tak mohli svou polozapomenutou víru začít objevovat ne skrze křesťanskou lásku, ale skrze nenávist. I s touto nabídkou má katolická církev své historické zkušenosti.
Autor je redaktor A2larmu.