Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Chcu Žít Brno, ale budu žít ANO. Prostě proto!

Přestože komunální volby přinesly několik drobných příjemných překvapení, jednoznačným vítězem se stal profesionální marketing hnutí ANO.

„Už jsem to řekl a řeknu to znova: demokracie nefunguje,“ hlásá televizní moderátor Kent Bruckmen v seriálu Simpsonovi. „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili,“ říkají anarchisti v reálném světě. Aspoň jednou za čas se fiktivní moderátor i skuteční anarchisté trochu pletou. Ale nikdy se nepletou příliš.

O víkendech má většina z nás volno. Můžeme se bavit v hospodách, chodit k volbám a taky se radovat z jejich výsledků. O víkendu není ve městě nic důležitějšího než pěkné parky, zahrádky, sportoviště všeho druhu, pouliční legrácky, cyklostezky a další takzvaná občanská vybavenost, která prý dělá ze shluků domů města. O víkendu zkrátka všichni chápou, co je veřejný prostor. Chceme relaxovat v zeleni. V pondělí se jde ale zpátky do práce, a kdo v neděli nepil, nemá kocovinu, zato má ovšem povinnosti. Po volbách byl tentokrát dobrý důvod se opít a povíkendové vystřízlivění se pro jednou posunulo až na úterý.

Žít Brno rulez! (skoro jako Babiš)

Bez větších peněz na kampaň a s pořádnou dávkou amatérismu se do kampaně opřeli brněnští (původně prý jen) recesisté z hnutí Žít Brno. Pokud nepočítáme volební support od Petra Čtvrtníčka, který prý tu židovskou stranu Žid Brno volí vždycky, žádní marketingoví experti jim nepomáhali. Neměli na ně peníze a ani by jejich pomoc nedávala smysl – na kampaň Žít Brno jsou největší experti lidi z Žít Brno. Papírové šance na úspěch byly skoro nulové. Politická komunikace založená na absurditě, provokaci (jeden úspěšný kandidát navrhoval na Facebooku zahájit kampaň zapálením domu náměstka Macka), nadsázce a často i výsměchu sobě samotným a podpořená kontaktní kampaní přímo v ulicích však nakonec příjemně překvapila. Jako by volby mohly něco změnit.

Stát jako firma byla možná přílišná nadsázka, ale hnutí jako firma funguje naprosto spolehlivě. Sežene se někdo místní, o kom není úplně trapné tvrdit, že je „profík“, a marketing spolu s pověstí nejschopnějšího Čecha už udělá svoje.

Přesvědčení o zbytečnosti voleb vychází z názoru, že lidé ovládající kapitál přímo nakupují nebo skrytě ovlivňují média, skrze ně pak kontrolují veřejné mínění, oblbují voliče a z voleb, svátku demokracie, se pak stává pouhá fraška. Díky výnosu z funkcí navíc stojí majitelům papírově demokratických stran za to jednou za čtyři roky utratit během několika týdnů pár milionů a pod taktovkou marketérů připomenout voličům svou báječnost. Po volbách potřeby obyvatel v soukolí velkých stran nikdo neřeší, protože je potřeba se starat o zájmy velkých firem a vztahy s médii. Tolik teorie na hranici paranoie.

Za dané konstelace nejlepší předvolební heslo zní: „Nechoďte volit, nemá to smysl!“ S tímto sloganem na předvolebních novinách pak Žít Brno čestně, ale výrazně prohrálo s hnutím ANO a jeho profesionálním a drahým marketingem (získalo v zastupitelstvu sedm mandátů, zatímco ANO třináct). Bez ANO se v Brně od neděle vládnout prakticky nedá (ačkoli primátor Onderka to určitě zkusí). Tento týden si Babišův brněnský lídr (jinými slovy: vybraný kompetentní manažer) na základě svého pověření vybere, jestli do toho půjde s Romanem Onderkou (ČSSD), nebo s Matějem Hollanem (Žít Brno). Je to na něm. Pokud Onderka půjde konečně do kytek, bude to především zásluhou peněz a marketingu Andreje Babiše, nikoli kvůli humoru a invenci Žít Brno.

Profesionalita nade vše

Lidé ve velkých městech, o kterých se mluví jako o liberální střední třídě, nechtějí ve svých čtvrtích nesmyslné stavby, které až příliš viditelně snižují vzývanou kvalitu života. Většinou dají přednost parku nebo aspoň zajímavé proluce před dalším zbytečným obchodním centrem, a to přesto, že to bude někdo nazývat regulací. A tak na Praze 3 a 7 nebo v části Brno-střed vyhráli tentokrát v konfrontaci s „těmi s penězi a mocí“ kandidáti, u kterých se dá předpokládat, že aspoň nějakou dobu budou korupci odolávat. Jinde než ve čtvrtích s touto skupinou voličů se nic takového nepovedlo.

Prostor vycházející z odporu k politickým stranám plně ovládla manažersko-marketingová struktura hnutí ANO. Pokud se ještě při volbách do poslanecké sněmovny dalo mluvit o důvěře k osobě a schopnostem předsedajícího miliardáře Andreje Babiše, který osobně usiloval o post ministra financí, nyní už nic takového nehraje roli. Tentokrát šlo o důvěru v babišovský profesionální systém. A ve srovnání s tím, čeho ANO dosáhlo, jsou úspěchy v boji za ohleduplnější (a v případě Žít Brno či knírku Matěje Stropnického i vtipnější) vedení radnic jen drobnou radostí pro kultivované měšťany, kteří svůj volný čas rádi tráví i jinak než nakupováním a mají peníze na to řešit i něco jiného než slevové akce.

Podle Petra Fischera vítězí Babiš, protože nemá žádné ideje. To je možná pravda, ale bezideových, a přitom neúspěšných politiků a „chcibýtpolitiků“ je mnohem víc (vzpomeňme třeba iniciativu A co Brno?, která se snad ani nesnažila zakrýt, že vykrádá estetiku a rétoriku ANO v malém, tedy brněnském). Je Babiš myšlenkově prázdnější než většina jeho konkurentů? Než Škromach, Kalousek, Bělobrádek, Chládek, Hašek, Onderka a další? Asi těžko. Babišův úspěch spočívá hlavně v tom, že dokáže prodat víru ve své schopnosti, které pro voliče reprezentují i jím dosazení lídři kandidátek. Stát jako firma byla možná přílišná nadsázka, ale hnutí jako firma funguje naprosto spolehlivě. Sežene se někdo místní, o kom není úplně trapné tvrdit, že je „profík“, a marketing spolu s pověstí nejschopnějšího Čecha už udělá svoje.

Můžeme si stěžovat, můžeme o tom psát a nikdo nás nepoctí tím, že by to zakázal a umožnil nám cítit se důležitě. Babiš není Orbán (oproti maďarskému kryptofašistovi je – díky bohu – opravdu silně bezideový). Nejsme pro „ně“ důležití. Dokonce ani Hollan, Stropnický či Čižinský nejsou důležití, i když ti díky letošním komunálním volbám alespoň nejsou tak úplně nepatrní. Víkendy ve třetím a sedmém pražském obvodě a v městské části Brno-střed budou za pár měsíců jistě příjemnější. V pondělí se ale zase půjde do práce…

 

Autor je redaktor A2larmu.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image