Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Segregace romských dětí pokračuje

Evropská komise začala vyšetřovat situaci romských dětí v českých školách.  Plánované legislativní změny totiž prohlubují jejich segregaci a vyloučení z běžného vyučování. 

Znáte ty evergreeny – lichvářské ubytovny, letský velkovepřín na místě, kde se odehrávala genocida, a diskriminace dětí ve školství. Stížnosti různých mezinárodních i tuzemských organizací české vládě docházejí pravidelně. A stejně zarytě česká vláda zatlouká, vymlouvá se na složitost problematiky a zasílá rozsáhlé zprávy o vzdušných zámcích svých snah o nápravu.

V Bruselu nám nerozumějí

Je to sedm let, co Evropský soud pro lidská práva odsoudil Česko jako první členský stát za plošné porušování práv romských dětí. Je to čtrnáct let, co si osmnáct dětí s pomocí Evropského střediska pro práva Romů u Evropského soudu stěžovalo na své neoprávněné zařazení do zvláštních škol. Po sedmiletém pečlivém zkoumání a vyslyšení všech stran Evropský soud nařídil České republice děti symbolicky odškodnit a učinit taková opatření, která do budoucna porušování práv dětí ve školství zabrání. Od té doby se leccos změnilo, ministerstvo školství vydalo různé vyhlášky, zahájilo nové programy, vypracovalo projekt. Ze zvláštních škol se staly školy praktické, někde zaměstnávají romské školní asistenty a v některých školách „to opravdu jde“. Jenže i Česká školní inspekce zjistila, že celostátní stav se v podstatě nezlepšil, a průzkum ombudsmana vedl k podobným závěrům. Co na to vláda? Mezi řádky a v kuloárech říká: Byli jsme odsouzeni, protože v Bruselu nám nerozumějí.

Zatímco české a židovské oběti nacismu už dávno mají své důstojné památníky, Romům prostě navždy zůstane „ten prasečák“.

A co na to lidskoprávní organizace? „Amnesty International už roky dokumentuje systematické porušování práv romských dětí v přístupu ke vzdělávání v českých školách. Umísťováním do praktických škol jim upírá právo na kvalitní vzdělání, limituje jejich budoucí výběr zaměstnání a tím je drží v bludném kruhu opomíjení a vyloučení. Přesto dosud vláda nedokázala přijmout efektivní opatření, které by situaci řešilo a napravilo,“ říká Mark Martin, ředitel české sekce Amnesty International.

Segregace se prohlubuje

V září Evropské středisko pro práva Romů otevřeným dopisem upozornilo českého ministra školství na to, že chystané změny školského zákona ještě více prohlubují segregaci a vyloučení romských dětí z běžného vyučování. Koncem září se pak Evropská komise formálně obrátila na Českou republiku s žádostí o informace ohledně údajné diskriminace romských dětí v přístupu ke vzdělávání. Nyní má Praha do dvou měsíců podat vysvětlení, pak se v Bruselu rozhodne o dalším postupu. Kauza může skončit až u Soudního dvora Evropské unie. Zahájené řízení pro porušení povinnosti (odborně se tomu říká „infringement procedure“) je historicky první případ, kdy Evropská komise zahájila takové řízení za porušení antidiskriminační legislativy.

Tento případ má svůj přesah. V různých zemích Evropské unie se místní vládci a úředníci často vysmívají evropským nařízením. Co nám do našich věcí má co kecat někdo z Bruselu? Udělat si pořádek umíme, ale kdy a jak – to si rozhodneme sami. V Americe si bílý člověk celá staletí nedokázal představit, že černoch může žít ve svobodě. V Česku se dnes mnozí romští i neromští rodiče smířili s tím, že jejich děti spolu do školy prostě chodit nebudou. A že zatímco české a židovské oběti nacismu už dávno mají své důstojné památníky, Romům prostě navždy zůstane „ten prasečák“.

Rozhodovací proces institucí Evropské unie je zdlouhavý, komplikovaný a pro běžného občana i málo transparentní. Necháme se překvapit, zda dokáže být i funkční.

 

Autor je novinář.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image