Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Ve fair trade nejedou jen hipsteři

Ministerstvo práce a sociálních věcí má našlápnuto stát se první fairtradovou institucí svého druhu v Česku.

Fairtradová káva a čaj dnes nevoní jen na pražské Náplavce nebo v kavárnách. Fair tradu začali holdovat také úředníci v kancelářích Ministerstva práce a sociálních věcí. MPSV začalo odebírat fairtradové výrobky, čímž udělalo pokrok v odpovědných nákupech, a jde tak příkladem dalším institucím, jako jsou města, školy nebo nemocnice. Už letos na jaře ministryně Michaela Marksová (ČSSD) vyjádřila podporu sociálním hlediskům při zadávání veřejných zakázek. Od podzimu se připojila k podpoře fair trade. Na první pohled to vypadá nenápadně, ale ve skutečnosti jde o důležitou věc.

Fairtradová města a úřady

Odpovědné nákupy nejsou nějaký vyprázdněný pojem. V případě fairtradového zboží přinášejí mnoha lidem úlevu – zejména důstojné pracovní podmínky, dodržování lidských práv, spravedlivou cenu a šetrnost k přírodě. Dnešní světové trhy fungují jasně ve prospěch velkých hráčů a drobní pěstitelé a výrobci jsou v nich znevýhodněni. V rámci fair trade však dostávají za svoji námahu peníze, které odpovídají nákladům na práci a umožňují slušné živobytí pracujícím a jejich rodinám.

Fair trade hájí zásadní myšlenku: staví člověka na první místo před finanční prospěch za každou cenu. Což se v dnešním světě už mnohdy nenosí.

Spotřeba spravedlivě obchodovaných produktů, za kterými se neskrývá dětská práce, je jedním z kritérií, za něž MPSV může získat titul Fairtradového úřadu. K tomu nerozlučně patří nejen konzumace exotických plodin, ale i těch sezónních a lokálních, ideálně z ekologického zemědělství: „Fairtradové produkty patří mezi výrobky naší každodenní spotřeby. Na ministerstvu jsme se rozhodli podpořit lidi, kteří je pěstují a vyrábějí. Tímto způsobem můžou farmáři a jejich rodiny vést lepší život a snažíme se tak co nejvíce omezit i nucenou dětskou práci,“ říká ministryně Marksová. Ministerstvo se tím zároveň hlásí k principům udržitelného rozvoje.

Titul Fairtradový úřad vykrystalizoval z unikátní mezinárodní kampaně, které se už řadu let účastní mnoho měst, škol nebo církví. Když chce obec získat atraktivní titul Fairtradové město (u nás jej získalo osm měst, například Litoměřice, Vsetín, Třebíč nebo Chrudim), musí pořádat akce pro veřejnost, nakupovat fairtradové výrobky a podněcovat obchodníky, aby je zaváděli do prodeje. To však neznamená, že jde pouze o dovážené zboží; právě naopak. Přednost se dává také lokálním produktům, které lze vyrobit či vypěstovat u nás – třeba víno, med, ovoce nebo květiny.

V systému plném nerovností

Fair trade se dnes stává stále důležitějším tématem, které překračuje nálepku líbivého pozlátka. Důkazem jsou politické zápasy, které se o něj vedou – například v právě proběhlých komunálních volbách. Spravedlivý obchod leží v žaludku zvlášť Straně svobodných občanů, podle níž ve skutečnosti není fér. Prý narušuje volný trh, ačkoli se jedná o mnohokrát vyvrácený mýtus. Trh přece vždycky někoho zvýhodňuje, a v současnosti jsou to právě velké korporace na úkor malých hráčů. Své o tom vědí v Třebíči, kde šli Svobodní do voleb mimo jiné s cílem vyloučit město z mezinárodní fairtradové kampaně. V Chrudimi to bylo ještě dramatičtější: téměř dva roky na radnici probíhala se zastupiteli z řad Svobodných přetahovaná o to, zda vůbec může o titul Fairtradové město usilovat.

Přitom takových měst je na světě už přes patnáct set. Kampaň vznikla v nenápadné britské obci Garstang před třinácti lety. Za tu dobu se rozrostla, což svědčí o tom, jaké se na Západě těší oblibě. O tom, že „být fair“ je trend, nepochybuje ani konzervativní starosta Londýna Boris Johnson. Titulem se pyšní další metropole, jako je Paříž, Vídeň či Brusel. A nejedná se pouze o města, k podpoře fair trade se přihlásilo mnoho škol (právě dnes u nás přibyla jedenáctá v Náchodě) a Velšané dokonce dosáhli titulu Fairtradový národ. V Česku zase při jarních evropských volbách vyjádřilo podporu fair trade celé politické spektrum od KSČM přes Stranu zelených až po KDU-ČSL.

Fair trade pochopitelně není všespasitelným receptem na neduhy světa. Spravedlivé obchodování potřebuje jistou úroveň stability (například klidné politické poměry), jen tak se mohou navazovat dlouhodobá partnerství a rozvíjet obchodní vztahy. Nemůže bohužel zapojit ty nejchudší lidi v městských slumech, oblasti bez infrastruktury či země zmítané ozbrojenými konflikty. Přesto v současném systému plném prohlubujících se nerovností fair trade hájí zásadní myšlenku: staví člověka na první místo před finanční prospěch za každou cenu. Což se v dnešním světě už mnohdy nenosí.

Tím, že se naše ministerstvo práce připojilo k celosvětovému fairtradovému hnutí, ukazuje odklon od cynického hesla „dobře už bylo“. Je to cesta správným směrem, podobně jako slibovaná větší podpora sociálního podnikání či lokální ekonomiky. Nezbývá než zvolat: Jen houšť, fair trade tu není jen pro hipstery!

 

Autorka je publicistka a pracovnice v neziskovém sektoru.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image