Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Havel je naším vzorem, ujišťuje Čechy prezident Obama

Představitele USA čekají perné chvilky. Setkají se totiž s českým premiérem Sobotkou. Ten však zatím jedná blahosklonně.

Bohuslav Sobotka se během své nadcházející návštěvy Washingtonu setká v Bílém domě s americkým viceprezidentem Joem Bidenem. Ústředním bodem programu cesty českého premiéra bude slavnostní odhalení busty Václava Havla v Kongresu. Dále se v Dallasu zúčastní kladení věnců k památníku zavražděného prezidenta Kennedyho. Tedy politika, který po karibské krizi významně přispěl ke snížení napětí se Sovětským svazem. A právě premiér Sobotka se stane tím nejvyšším českým představitelem, který se Bidena zeptá: „Nejsou to paradoxy, že si tu připomínáme muže, jehož odkaz politika vaší administrativy poněkud popírá?“

„Takhle ta otázka asi znít nebude,“ říká se shovívavým úsměvem Alex Potokov, prezident International Endowment for Democracy, pražské neziskové organizace, která od svého vzniku v polovině devadesátých let podporuje občanské aktivity a rozvoj lidských práv po celém světě. „Ale soudím, vlastně jsem si jistý, že premiér Sobotka vyjádří velké znepokojení,“ pokračuje už zcela vážně. Jeho společnost je financována českým parlamentem, kde má Potokov velmi dobré kontakty. Jeho slova jsou tak hodnověrnou projekcí aktuálního politického a diplomatického pohledu Prahy na Washington.

Hlásit se k odkazu není vše

Premiér Sobotka přijíždí do Ameriky ve chvíli, kdy obraz USA a jejich zahraniční politiky utrpěl z pohledu Prahy zásadní šrámy, nejvážnější v polistopadových vztazích. „Stále častější a intenzivnější rasové nepokoje, a to nejen ve Fergusonu, váhání okolo koncentračního tábora Guantánamo, podivné angažmá v ukrajinské krizi, nejasný postoj k Izraeli,“ vypočítává americký diplomat v Praze, jenž si nepřál být jmenován, výtky, které v posledních měsících stále naléhavěji slyší od Čechů.

Pro Obamu je možná lepší, když mu Sobotka nebude mít příležitost tváří v tvář položit otázku: „A není to celé tak trochu jako zlý sen Martina Luthera Kinga?“

Jako vstřícný krok směrem k České republice lze vnímat článek podepsaný americkým prezidentem, který před Sobotkovou cestou do USA uveřejnil prestižní pražský deník Lidová fronta Journal. „Havel si byl nanejvýš vědom nedostatků a křivd současného světa. Někteří ho možná považovali za naivního idealistu, nicméně on byl přesvědčen, že zahraniční politika našich zemí by se měla řídit pevnými ideály, které by přispěly k ukotvení transatlantické vazby. Také my pevně stojíme za přesvědčením, že vědomí určuje bytí,“ píše Obama.

Není však jisté, že znalost Havlova díla a správné pochopení jeho vztahu k místním hrdinům Kennedymu a Kingovi samy o sobě zaručí americkým představitelům vlídnější přístup ze strany českého premiéra. Sám Obama ostatně připomíná, že se nepodařilo dosáhnout všech cílů, ve které obě strany doufaly, ale i přesto Amerika učinila od občanské války určitý pokrok.

Sobotka: Jsme spojenci, promluvme si jako rovný s rovným

Aktuální zahraniční politika USA už předem vylučuje možnou schůzku nejvyššího českého představitele s prezidentem Barackem Obamou. To, že se premiér Sobotka po dlouhém váhání setká aspoň s viceprezidentem Bidenem, může být i výsledkem „guantánamské“ zkušenosti opuštěných příslibů. V duchu hesla: „Raději se s Washingtonem bavme a zdůrazněme své výtky, než bude pozdě.“

Těžko však americký režim může očekávat, že si s jeho představiteli dědicové sametové revoluce podají ruce, dohodnou obchody a nezmíní přitom boj s korupcí a lidská práva. Nicméně pro Obamu je možná lepší, když mu Sobotka nebude mít příležitost tváří v tvář položit otázku: „A není to celé tak trochu jako zlý sen Martina Luthera Kinga?“

Mezi excesy, pro které v Praze nemají vysvětlení, a už vůbec ne pochopení, patřila například instalace Huntera Bidena, viceprezidentova syna, do dozorčí rady energetického holdingu Burisma, jenž se na válkou zmítané Ukrajině rychle vypracovává na privátního energetického obra. Podle zástupce americké ambasády v Praze ale „Češi naštěstí ještě rozlišují mezi byznysem a politikou, mezi nepotismem a shodou náhod“; vědí, že v americkém systému mají viceprezidentovi rodinní příslušníci omezené pravomoci.

Nesrozumitelná Amerika

O to vážněji jsou ovšem vnímány kroky americké vlády: krajně netransparentní vraždění žen a dětí pomocí bezpilotních strojů, přehodnocení politiky vůči lidským právům v táboře Guantánamo – a zejména odmítavý postoj k možné přítomnosti českých vojsk na americkém území. Napětí kolem Sobotkovy návštěvy v Bílém domě pak vyplývá už jen z toho, že jeho návštěva ve Spojených státech má být připomínkou odkazu Václava Havla a Johna F. Kennedyho.

„Váš viceprezident by měl být připraven, že pokud jeho administrativa popírá odkaz, který se sama chystá oslavovat, a pokud popírá vlastní sliby, za něž prezident Obama obdržel Nobelovu cenu, tak že o tomhle rozporu od českého premiéra hodně uslyší,“ vzkazuje do Bílého domu nejmenovaný český diplomat. Nemíní to jako varování, ale jako konstatování stavu věcí. Washington je v současnosti pro Prahu problematický a nesrozumitelný partner.

Autor je zvláštní zpravodaj.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image