Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Proč se neradovat z pádu rublu

Pád rublu vyvolal u řady českých novinářů radost – Putin byl prý konečně zahnán do kouta. Jenže následky budou vážné i pro nás.

Zprávy, které v těchto dnech přicházejí z Ruska, vyvolávají u části naší veřejnosti a zejména u některých komentátorů neskrývané uspokojení. Ekonomické sankce prý konečně fungují, ruská měna padá, a to je zřejmě dobře. Upřímně řečeno, tohle uspokojení moc nechápu. Považuji ho za velmi krátkozraké, neřku-li velmi hloupé. Pokud pominu politické důsledky tohoto vývoje, pak – budeme-li hovořit pouze o ekonomice – máme co dělat s další velmi nebezpečnou krizí, která se před našima očima začíná rozvíjet. A nejsem si jistý, jestli jsme vůbec schopni dohlédnout jejích konců.

Naše úvěry v Rusku jsou v ohrožení

Podívejme se na naši situaci. Před nedávnem u nás probleskly zprávy, že část úvěrů, které poskytla státní Česká exportní banka ruským firmám je v ohrožení, protože dlužníci mají problémy s jejich splácením. Dnes můžeme s určitostí říct, že jsou ohroženy úplně všechny úvěry, které tato banka poskytla ruským firmám – podle stavu ke konci roku 2013 je to více než 27 miliard korun.

Jsme nepochybně svědky toho, jak se roztáčí další kolo hospodářské krize. Pociťovat uspokojení nad tím, že někdo má problémy, je proto velmi hloupé.

Jaké následky bude mít znehodnocený rubl? Je to poměrně jednoduchá úvaha. Kurz osmdesát, sto nebo dokonce ještě více rublů za jedno euro není udržitelný pro žádný podnikatelský projekt v Rusku, který je těmito úvěry financovaný. Dlužníci proto musí nevyhnutelně splácení svých úvěrů zastavit. Při takovém kurzu nebudou dokonce schopni splácet ani úroky. Nejde však jen o jednu českou státní banku. Do Ruska půjčily své peníze i naše další banky a tyto úvěry jsou samozřejmě také v ohrožení. Kromě toho má v Rusku svá aktiva i řada západoevropských bank. I ony půjčily do Ruska miliardy – třeba na společné projekty se západoevropskými firmami. A problém návratnosti peněz je u nich úplně stejný. Propad kurzu se ovšem týká i jejich přímých investic. Zisk v rublech z takových investic se při převodu na eura hodně zmenší. Proto dopady na kalkulace investorů i na bilance bank budou nemalé.

Je dobré připomenout, že všechny tyto úvěry jsou půjčkami pro soukromé firmy, které ruský stát negarantuje. To je velký rozdíl oproti minulosti, kdy například úvěry poskytnuté SSSR byly státem garantovány. Tak tomu bylo třeba s úvěry poskytnutými naší bývalou federací. Za ně jsme tehdy nějaké peníze ještě dostali. Dnes ovšem věřitel nemusí dostat ze svého úvěru vůbec nic. Až se totiž budou tyto úvěry řešit, pak se ukáže známá pravda, že návratnost úvěru je často problém nikoli dlužníka, ale jeho věřitele.

Budeme patřit mezi poražené

V situaci, kdy dlužník nebude schopen splácet, patrně nastanou dvě možnosti. První spočívá v tom, že dlužník – až přežije první nápor krize a možná se mu podaří dostat pod kontrolu své finance – začne vyjednávat s věřitelem. Požádá ho pak o změnu splátkového kalendáře – tedy o prodloužení splatnosti nebo snížení splátek. S velkou pravděpodobností – a divil bych se, kdyby to neudělal – požádá i o prominutí části úvěru, třeba i poloviny. Věřiteli nezbude nic jiného než na to přistoupit. Pokud by to věřitel neudělal, nastává druhá možnost. Věřitel požádá o bankrot svého dlužníka. Pokud bude vyhlášen bankrot, bude pohledávka za dlužníkem prodána v dražbě. Jenže cena takové pohledávky v dražbě nedosáhne možná ani desetiny původní částky. Dojde s velkou pravděpodobností k tomu, že si nakonec tuto pohledávku koupí sám dlužník, a tak svoji investici elegantně oddluží.

Není to sice úplně korektní, ale neměli bychom se nad tím příliš pohoršovat či dokonce tvrdit, že to je možné jenom v Rusku. Podobné operace se přece ve velké míře dělaly i u nás, když se prodávaly balíky špatných úvěrů v konsolidační agentuře.

Možná, že bychom našli i další důvody, proč je pád kurzu rublu problémem nejen pro Rusko, ale i pro ostatní země. Především bychom si měli uvědomit, že to, co se dnes děje na ruském trhu, se týká i nás a je zcela jisté, že na to také v nějaké míře doplatíme. To, čeho jsme svědky, není hra. Je to reálný ekonomický vývoj a v něm – ať se nám to líbí nebo ne – jsou i poražení. A my mezi ně budeme patřit. Není totiž v krátkodobém horizontu možné vrátit se zpět, pád rublu z posledních dnů smazat jako někde u školní tabule a začít znovu.

Čemu se smějete?

Současný vývoj ve světové ekonomice má i další důsledky. Patří mezi ně prudký pokles ceny ropy. Sice se na první pohled zdá, že je to také hlavně problém Ruska, ale tak jednoduché to opravdu není. S ropou obchodují i jiné státy a jejich příjmy se také tenčí. Možná, že některé arabské země mají velké rezervy deviz, ale ani ty nejsou nevyčerpatelné. Nezapomínejme, že i tyto státy si přivykly na určitý způsob života, který jim umožňují právě vysoké příjmy z ropy. Ty jim ale dnes budou chybět. Současný pokles cen přece není záležitost na jeden měsíc. Pokles bude trvat mnohem delší dobu a pak se teprve ukáže, jak moc to jednotlivé země zasáhne.

Cena ropy je také parametrem efektivnosti pro některé další projekty. Například pro americkou těžbu ropy z roponosných břidlic, pro ceny zemního plynu a třeba i pro takzvaný břidlicový zemní plyn. Nejbližší budoucnost všech těchto projektů závisí právě na ceně ropy. Pokud se její cena udrží na stávající úrovni delší dobu, bude efektivnost zmíněných projektů nižší a bezpochyby i kapitál, který sem byl investován, odejde jinam.

Zvažujme proto důsledky tohoto vývoje velmi pozorně. A spíše přemýšlejme o tom, co lze udělat – pokud vůbec něco – pro odvrácení následků. Jsme nepochybně svědky toho, jak se roztáčí další kolo hospodářské krize. Pociťovat uspokojení nad tím, že někdo má problémy, je proto velmi hloupé. Jak říká Gogolův Revizor: „Čemu se smějete? Sami sobě se smějete!“

Autor je makroekonomický expert ČMKOS.

 

Podpořte nás

Alarm funguje především díky Vám – našim čtenářkám a čtenářům.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Alarm přináší nezávislou žurnalistiku pro všechny. Podpořte nás!
close-image