Všemožná novinářská „jak na to“, čili návody do života, jsou dost populární. Zdánlivě neideologické, nedůležité, prostě takové „jen tak“ články zaplavují internet i tiskoviny. Ne, že by se nad těmito texty někdo nějak zamýšlel, to jistě ne – a platí to jak pro autory, tak pro čtenáře. Zajímá vás deset důvodů, proč je dobré mít sex, jak uspět při pohovoru, anebo jak vydělat miliony? Možná, že ne, ale čtení podobných textů je pro mnohé vítaným způsobem prokrastinace. Nikdo nikomu nenamlouvá, že jde o nějakou analýzu, přitom se však v textech citují autority, které jim dodávají na autoritativnosti – buď psychologové, anebo lidé nejprotřelejší – milionáři.
Budete bohatí
Rady, jak zbohatnout, tvoří kategorii samu pro sebe. V článcích i v praxi různých finančních poradců je přitom patrná až metafyzická posedlost milionáři. „Seznámíme vás se životem milionářů,“ hlásají titulky a říkají to i muži v saku s nejasným povoláním prostředníků k bájnému bohatství. „Chovejte se jako milionáři a budete bohatí!“ Tuto naivní pitomost parodoval Stephen Leacock víc než před sto lety, když v povídce Jak vydělat milion čtenářům doporučoval po vzoru milionářů vstávat po desáté, lít do sebe džbery whisky se sodou a telefonovat do New Yorku se slovy „ani o padesát centů navíc“. Od životního stylu pupkatých waspů se hodně změnilo. Největší boháči dnes chodí – alespoň oficiálně – do posiloven, dbají na vyvážený jídelníček a holdují zdravému životnímu stylu. Servery jako Firstclass radí k nápodobě jejich životního stylu, jako by spolu s tím přišlo i podobné bohatství. Bohužel se však – na rozdíl od Leacocka – snaží čtenářům namluvit, že jejich recepty doopravdy fungují.
Obchod s milionářskými tužbami chudých je sám o sobě výnosným odvětvím.
Žánr stávání se milionářem či miliardářem je v kapitalismu poměrně rozšířeným typem snění. Hloupý Honza to v pohádkách taky dost často dotáhnul na krále. Snít je zkrátka příjemné, a pokud sníme o přidružení se k majetným, a ne o vyvlastnění jejich majetků, nejsme pro panující nebezpeční. To platilo za feudalismu a platí to i dnes. Články, u kterých na internetu sníme, dobře odrážejí vládnoucí ideologii. Nic na tom nemění ani to, že lidé do velké míry vědí, že se jedná o pouhé denní snění, a nikoli o vážně míněná tvrzení. Obchod s milionářskými tužbami chudých je sám o sobě výnosným odvětvím.
Kapitalistický realismus
Oproti tvůrcům zaručených milionářských přístupů mají autoři realistických článků s tipy, jak doopravdy ušetřit v nelehké době, o poznání těžší práci. Nebo spíše: těžší by ji měli, pokud by návody sestavovali poctivě s ohledem na skutečný přínos pro čtenáře. I prosté rady jak ušetřit pár korun ale můžou přerůst do guru systémů a zázračných formulek, pokud spoření dáte milionářský šmrnc a nadpis typu „Jak zbohatnout, i když máte nízký plat? Opravdu to jde“. I v tomto případě lze do hry zapojit inspiraci milionářským životem: „Nejprve si tedy uvědomte, že milionáři zřídkakdy žijí v obrovských hrabstvích a nejezdí ničím horším, než je Bentley. Žijí si sice hezky, ale vlastně spíš šetří, než utrácejí. Pak by totiž jejich miliony rychle zmizely.“ A následuje příklad ze života lidí, kteří při dvanáctimilionovém ročním přijmu šetří na zbytečnostech. „Samozřejmě, že si občas něčím udělají radost nebo jedí venku, ale spočítali si, že na tahle potěšení padne jen deset procent jejich příjmů.“ Mají tak na drobné radosti sto tisíc korun měsíčně. Ještě že autoři článku zůstali při zemi a dali čtenářům tak střízlivý příklad. Nikdo naštěstí nebyl ztrapněn tím, jak malé procento ze zisku na své radovánky utrácí třeba Petr Kellner.
Podobné články zpravidla nenabízejí jedinou konkrétní radu, kromě banálního „míň utrácejte a víc pracujte“. Poněkud neoriginální sen o tom stát se miliardářem tak střídá stejně neoriginální snaha stát se člověkem, který si zvládne našetřit na důchod, dokáže si odepřít večeře v restauraci a ještě si k vylepšení rodinné cashflow najde brigádu. To je po pohádce o bohatství kapitalistický realismus pro každého z nás.
Politické poselství uvedeného textu a jemu podobných je jasné – přímo ho vyřkne několikrát citovaný guru David Blaylock: „Buďte šťastní s tím, co máte. Jinak zkrachujete.“ O bohatnutí s nízkým platem, jak sliboval titulek, tak sice nejde, ale jako vzkaz všem, kdo chtějí hledat naději na zlepšení své situace v knižních či časopiseckých radách na zbohatnutí, to stačí. Pečlivé studium slevových letáků zůstává mnohem racionálnější volbou.
Autor je redaktor A2larmu.