Karneval na suchu?

Brazilské São Paulo se připravuje na tradiční karneval, ale kromě karnevalových bloků se dají očekávat i protestní průvody. Především kvůli nedostatku vody.

Už jen den zbývá do začátku světoznámého brazilského karnevalu. Školy samby pořádají veřejné zkoušky, karnevalové bloky vycházejí do ulic. Šestnáctimilionové São Paulo snad ještě více než nadcházející karneval vzrušuje jiné téma: voda. Už řadu měsíců patří k hlavním starostem její nedostatek. Společnost SabeSP, jež je zodpovědná za zásobování více než dvacetimilionového metropolitního regionu São Paulo pitnou vodou, sice zavádí stále přísnější úsporná opatření, přesto se obavy z toho, že voda dojde úplně, stávají stále reálnějšími. Liší se pouze odhady, kdy se tak stane.

Aby bylo jasno, za současnou situaci nemohou jen změny klimatu. Ačkoli v zemi bezesporu probíhá nejsušší období za posledních osmdesát let, které má na svědomí problémy s vodou a z toho vyplývající potíže s dodávkami elektřiny i v dalších velkých městech, jde především o zanedbané plánování ze strany politiků a představitelů SabeSP. Hladina vodní nádrže Cantareira, která zásobuje metropolitní region São Paulo, se po několik let snižovala a odborníci celou dobu varovali, že je třeba situaci začít neodkladně řešit a vodou šetřit, jinak že nastane krize. Nikdo se tím ale nezabýval. Ztělesněním nečinnosti politiků se stal Geraldo Alckmin, guvernér státu São Paulo. Již dlouho před říjnovými volbami se vědělo, že voda pomalu, ale jistě dochází. Alckmin přesto trval na tom, že São Paulo nebude trpět nedostatkem vody. Vedla ho k tomu patrně reálná obava, že pokud by přiznal skutečnou situaci a vyzýval k šetření vodou, negativně by to ovlivnilo volební výsledek. Docílil svého: byl znovuzvolen i přes kritiku, kterou kromě hospodaření s vodou vyvolaly zásahy jemu podřízené vojenské policie.

Pět dní v týdnu bez vody

Speciální zpravodajka OSN Catarina de Albuquerque zveřejnila na konci října zprávu, v níž guvernérovi vytýká absenci plánování a nedostatečné investice do infrastruktury v době, kdy bylo vody ještě dost. Navíc podle ní politická reprezentace nenutila společnost SabeSP, aby se snažila předcházet ztrátám, k nimž v zastaralé vodovodní síti dochází a často dosahují až čtyřiceti procent celkového objemu přepravované vody. Podle Alckmina jsou ztráty o deset procent nižší, než uvedla Albuquerque, a za současný nedostatek vody prý může globální oteplování. V polovině ledna musel ale vzít zpět svá prohlášení, že v São Paulu voda chybět nebude, a přiznat, že bez systému plánovaných odstávek vody se město neobejde.

Krize s vodou má v São Paulu i svůj třídní rozměr: již několik měsíců voda běžně chybí na periferiích města (někdy až deset dní), zatímco v některých bohatých čtvrtích to naopak vypadá, jako by voda nepřestávala téct nikdy.

SabeSP zavedla finanční sankce pro domácnosti, které překračují limit spotřeby vody, a bonus pro ty, jež vodou šetří. V současné době čerpá vodu již z druhé technické rezervy, tzv. volume morto. Ta se za normálních okolností neodčerpává a slouží jako základ nádrže. Kromě toho, že nádrž ztrácí schopnost zadržovat dešťovou vodu, která se vsakuje do vyschlé půdy, to také znamená, že obyvatelé São Paula dnes pijí vodu obsahující těžké kovy a další škodliviny usazené na dně nádrže. To by však bylo skoro to nejmenší, čím by se obyvatele São Paula znepokojovali. Štěstí totiž je, když voda vůbec teče.

Na konci ledna SabeSP oznámila, že pokud bude nedostatek dešťových srážek v oblasti trvat, bude nutné drasticky omezit zásobování: pět dní voda nepoteče, dva dny ano. Ti, kteří nemají na střechách svých domů malé rezervoáry na zachycování dešťové vody a jsou na dodávkách zcela závislí, vyhlížejí dění v následujících týdnech se znepokojením. Krize s vodou má i svůj třídní rozměr: již několik měsíců voda běžně chybí na periferiích města (někdy až deset dní), zatímco v některých bohatých čtvrtích to naopak vypadá, jako by voda nepřestávala téct nikdy. Jsou i tací, kteří si pro jistotu uzpůsobují koupelny tak, aby mohly být v případě krize zásobovány barely s minerální vodou.

Už na podzim se na jedné z hlavních dopravních tepen centra města, na bulváru Consolação, objevily nápisy „Kam se poděla voda?“ (Cadê a água?) spolu s výzvou k demonstracím. Demonstrace skutečně probíhají – téma nedostatku vody se na nich ale objevilo až nedávno.

Příliš drahý autobus

Na začátku ledna, hned po skončení novoročních svátků, zavedl prefekt Fernando Haddad společně s vládou státu São Paulo zvýšení jízdného v metru, autobusech a vlacích ze tří na tři a půl reálu, podobné zvýšení pak i u přestupních tarifů. Movimento Passe Livre (Hnutí za bezplatnou hromadnou dopravu) začalo po více než roce od bouřlivých demonstrací v létě 2013 znovu organizovat veřejné protestní akce. Minulý pátek proběhla v centru města již sedmá demonstrace. Hnutí se ale zaměřuje i na periferie města, v nichž lidé pociťují zvýšení jízdného o poznání citelněji. Vojenská policie s nejnovějším vybavením nakoupeným během příprav na Mistrovství světa ve fotbale většinu protestů nemilosrdně rozhání slzným plynem, dělobuchy a gumovými projektily (vodní děla se kvůli nedostatku vody nepoužívají) a už zranila řadu demonstrantů. Existuje také důvodné podezření, že některé konflikty s policií vyvolávají tajní policisté infiltrovaní mezi demonstranty.

Masmédia, která se v létě 2013 nakonec přiklonila na stranu protestujících a značně přispěla k hojné účasti na tehdejších demonstracích, se nyní k protestům staví odmítavě. Snaží se je bagatelizovat, podhodnocují počty protestujících a ukazují pouze scény riotů černého bloku. I z toho důvodu zatím nelze demonstrace srovnávat s těmi předloňskými a je otázka, jestli vůbec takové síly naberou.

Důvodů k pochybnostem je více. Bouře v létě 2013 vzbudily brazilskou společnost z dlouhého spánku a do ulic vyšli nespokojení lidé rozmanitých politických názorů. Dnes je již jasné, že levicoví příznivci hnutí za bezplatnou hromadnou dopravu nenaleznou společnou řeč s demonstranty, kteří požadují impeachment [zvláštní státní žaloba podaná na poslance a vysoké státní úředníky ústavodárných shromáždění – pozn. red.] znovuzvolené prezidentky Dilmy Rousseffové a kteří jsou odpůrci vládní strany Partido Trabalhadores, potažmo celé levice, protože nechtějí, aby se Brazílie stala další Kubou nebo Venezuelou, a kteří dokonce příležitostně požadují návrat vojenské diktatury. Obě skupiny se však na kritice zvýšení jízdného i nezodpovědného plánování zásobování vodou shodují.

Vylidněné São Paulo?

Ještě v době, kdy guvernér Alckmin nechtěl nedostatek vody v São Paulu přiznat, americké policejní jednotky SWAT radily vedení vojenské policie, jak postupovat v případě masových protestů v důsledku problémů se zásobováním vodou a co dělat, když nastane „infiltrace extremistů do spontánních protestů“. Za extremisty jsou přitom považováni i představitelé Movimento Passe Livre.

Přes negativní postoj masmédií se ovšem protesty v souvislosti s nedostatkem vody dají očekávat. Tím spíše, že nastalá situace nemá v blízkém časovém horizontu žádné řešení. Vláda státu začala příliš pozdě ve velkém investovat do budování infrastruktury a nových vodních děl. Tyto kroky nemohou současnou situaci napravit. Pokud vše půjde hladce, bude předkrizového, normálního stavu dosaženo za čtyři nebo pět let. Existují i scénáře úplného vylidnění São Paula v důsledku naprostého vyčerpání rezerv pitné vody. To by znamenalo pro celou Brazílii značný otřes, protože právě São Paulo je jejím obchodním a administrativním centrem.

Autorka pobývá v São Paulu.

 

Čtěte dále