Prvním březnovým dnem tohoto roku nabyla účinnosti novela vyhlášky ministerstva životního prostředí, která zakazuje výkup kovů za hotové. Peníze bude možné získat pouze převodem na účet, poštovní složenkou nebo výplatním šekem. V tiskové zprávě ministerstva se dočteme, že hlavním důvodem pro novelizaci je omezení počtu krádeží kovů, které jsou následně prodávány do sběren. Jak by zasílání peněz na účet mělo zamezit krádežím, respektive výkupu kradeného zboží, ale není jasné. Vyhláška navíc bude mít dopad na extrémně chudé občany, kteří si sběrem kovu přivydělávají. Nejtvrději pak dopadne na lidi bez domova.
Ministerstvo proti sběračům kovů
Otázkou je, zda si ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) tuto skutečnost vůbec uvědomuje. Ministerstvo uvádí, že opatření povede k jednoduchému vystopování osob, které ve sběrnách zpeněžily kradené zboží. Už v současné době ale musí sběrny evidovat jméno a číslo občanského průkazu každého, kdo zboží do výkupu přinese. Pokud tedy některé osoby nelze v současné době dohledat, znamená to, že provozovatel sběrny porušil zákon. Proč by tedy měl převod peněz na účet namísto výplaty v hotovosti někoho donutit zákon dodržovat?
Nezamýšlené důsledky novely slouží jako doklad toho, že chudoba je mimo pozornost většiny politických stran.
Sběr kovů a jejich následný prodej do sběren je jedním ze způsobů, kterým si získávají prostředky k žití lidé bez domova a další lidé, kteří leckdy nevlastní bankovní účet (na rozdíl od občanského průkazu), a ministerstvo tak v jejich případě posouvá prodej kovů do výkupu mimo legální rámec. Novela tedy vytlačuje každodenní život bezdomovců do ilegality a ještě více je tím stigmatizuje. Proč ministr Brabec toto opatření zavádí? Snaží se tím kriminalizovat bezdomovectví? Větší sociální marginalizace je tím posledním, co by tato skupina občanů potřebovala. Nebo jsou životy a osudy bezdomovců prostě mimo rozlišovací schopnosti ministra?
Je sice pravda, že existují i jiné možnosti jak peníze z výkupu získat, než je převod na účet, ale jelikož jsou zpoplatněny, jsou pro ty nejchudší z nás jen těžko schůdnou variantou. Poplatky se pohybují okolo třiceti korun, což při pravidelném prodeji do výkupu (až několikrát týdně) může znamenat nezanedbatelnou částku. Inkasovat „honorář“ prostřednictvím šeku nebo složenky je časově náročnější než dostat jej v hotovosti, o problémech styku lidí bez domova s většinovou společností – ať už se jedná o úřady nebo třeba banky – ani nemluvě. K výkupu by tak teoreticky mohlo docházet přes prostředníka, který si část výdělku nechá pro sebe.
Nezamýšlené důsledky
Ministerstvo životního prostředí tak zcela zbytečně hází těm nejchudším klacky pod nohy, zbytečně přesouvá peníze od nejchudších k bankám. Pokud toto opatření chceme přičítat nedostatku sociální citlivosti v hnutí ANO, jak jsem naznačil, pak se sluší připomenout, že návrh na ještě přísnější opatření vzešel ze senátu, kde byl mimo jiné široce podporován senátorským klubem ČSSD. Chudí jsou tak zřejmě mimo pozornost velké části našich volených zástupců.
Podle návrhu vzešlého ze senátu by byl výkup surovin nejen bezhotovostní, ale stal by se výsadou právnických osob a fyzických osob, které podnikají. Navíc by se opatření netýkalo pouze kovů, ale i papíru, jehož prodej do výkupu je dalším způsobem, jímž se chudí lidé snaží svoji životní situaci zlepšit. Omezení výkupu papíru bylo naštěstí z těchto opatření vynecháno, asi hlavně proto, že při jeho výkupní ceně, která se pohybuje okolo koruny a padesáti haléřů za kilogram, si lze jen těžko představit, že si z jeho krádeží někdo vytváří výnosnou „živnost“.
Na omezování krádeží samozřejmě není nic špatného a zvýšení počtu kontrol ve sběrnách, které má ministerstvo životního prostředí v plánu, může přinést pozitivní výsledky. Nicméně zavedení bezhotovostních plateb je krokem vedle. Nemyslím si, že by šlo o další krok v nějaké promyšlené strategii kriminalizace chudoby. Nezamýšlené důsledky novely spíše slouží jako doklad toho, že chudoba je mimo pozornost většiny politických stran. Nejchudší obyvatelé prostě pro politické strany nejsou příliš zajímavou skupinou – na daních toho příliš nezaplatí a bezdomovce u voleb příliš často neuvidíte. Ignorovat je se zdá být snadné.
Autor studuje na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy.