Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Co nám TTIP servíruje na talíř

Demonstrace proti přijetí dohody TTIP proběhla v sobotu bez zájmu médií. Je proto třeba si připomenout, co tato dohoda znamená – například pro produkci potravin.

Podle dostupných informací jsou potraviny oblastí, o kterou se tvůrcové Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) zajímají nejvíce. Je to „agrobyznys“, tedy zemědělský a agrochemický průmysl, který vévodí lobbingu za prosazení této smlouvy. Právě kvalita evropských potravin je v ohrožení a s nimi i jejich výrobci a konzumenti. Jaké výhody uvádí obhájci dohody a proč jsou falešné? Co nás jako konzumenty potravin čeká v případě jejího přijetí? Projděme si v bodech, co nám dohoda údajně nabízí a co nám reálně hrozí.

TTIP zachová vysoké standardy potravin

V Evropě je kladen důraz na prevenci – každý výrobce musí nejdříve dokázat, že jím distribuované potraviny nejsou zdraví škodlivé. V USA je tomu přesně naopak: potraviny mohou být distribuovány, dokud se neprokáže, že jsou škodlivé. To jsou dva zcela odlišné přístupy.

V případě TTIP je na prvním místě zisk pro největší producenty, nikoliv zájem o společnost a její zdravotní stav. Nejde tu o přístup ke kvalitním, zdravým a chutným potravinám vyrobeným udržitelnými a ekologickými metodami.

Z částí smlouvy, jež navzdory utajování pronikly na veřejnost, je jasné, že počítá s přizpůsobením vyšších evropských standardů těm nižším americkým, nikoliv naopak. Příkladem je požadavek americké strany, aby byl zrušen zákaz dovozu masa ošetřeného kyselinou mléčnou. Tato kyselina se používá na ošetření masa z intenzivních chovů (odtud v USA pochází většina masa), kde je kvůli katastrofálním podmínkám velká pravděpodobnost nákazy bakterií E. coli a dalšími nebezpečnými mikroorganismy, jež mohou způsobit dlouhodobé zdravotní následky, nebo dokonce ohrozit život spotřebitele. Kyselina mléčná eliminuje bakterie E. coli, nelze ale zaručit, že jde o stoprocentní ochranu před nákazou. Každý rok jsou v USA kvůli této bakterii staženy a zlikvidovány miliony tun masa. Různým typem onemocnění způsobeným konzumací nakaženého masa trpí stále větší počet Američanů. Přesto byl Evropský parlament vystaven úspěšnému tlaku americké lobby, aby udělal ústupek a schválil dovoz takto ošetřeného masa, stejně jako používání kyseliny mléčné v EU. Je to jedno z vítězství smlouvy TTIP ještě před tím, než byla vůbec schválena. Slib, že přijetím TTIP nedojde ke snižování standardů potravin v EU, je tudíž nepravdivý, neboť standardy se snižují již v přípravné fázi.

TTIP sníží obchodní tarify

Již dnes je dovozní clo mezi EU a USA velice nízké s výjimkou některých potravin, u nichž je někdy i více než dvacetiprocentní. Příkladem jsou některé druhy ryb, především tuňák. Snížení tarifu u těchto potravin se může jevit jako pozitivní, ale není. Tuňáci a některé další mořské ryby jsou totiž na pokraji vyhubení. Snížení cen povede ke zvýšení rybolovu a k vyhynutí některých mořských živočichů. Správně by jejich ceny měly být vyšší a kvóty pro lov naopak nižší. TTIP může zajistit zlevnění některých produktů, ale pouze za cenu nenávratné likvidace cenné součásti globálního ekosystému.

TTIP rozšíří výběr produktů a zajistí jejich levnější ceny

Levnějšími cenami mohou disponovat především američtí a ti největší evropští výrobci díky nízkým nákladům na produkci, nízké kvalitě a nízkým hygienickým standardům. Jejich produkty jsou často plné škodlivých tuků, cukrů a solí. Tyto levné potraviny způsobily v americké společnosti, jež velmi trpí příjmovou nerovností, doslova epidemii obezity. Kardiovaskulární a cévní problémy jsou suverénně na prvním místě mezi nemocemi a jsou hlavní příčinou úmrtí v USA.

Pokud americké produkty zaplaví náš trh, jak se očekává, evropské firmy se budou snažit dorovnat své ceny jejich snížením, což znevýhodní menší výrobce. To se děje již nyní. Drobní a středně velcí výrobci jsou v situaci, kdy musejí na své produkty dávat velice nízké marže (především ve vztahu k nadnárodním super- a hypermarketům), a tak nezvládají konkurenční tlak velkých národních a především nadnárodních korporací.

Nízké ceny navíc z dlouhodobého hlediska zaručit nelze, a to především v důsledku neustále se zvyšujícím cenám dopravy a neudržitelným výrobním podmínkám. Jedná se o tzv. negativní externality – přenášení negativ spojených s výrobou na životní prostředí, zaměstnance a společnost.

TTIP skutečně může na určitou dobu přinést „levné“ potraviny, cenou za to však bude další likvidace lokálních výrobců. Společnost navíc později doplatí „nízkou“ cenu potraviny vysokými částkami za léčbu, jak je tomu nyní v USA. Nízká cena některých potravin je dosahována díky negativním externalitám, které vždy nakonec zaplatí někdo jiný, nikoliv samotný výrobce. Je také přinejmenším s podivem, že se při tvorbě smlouvy autoři nepozastavují nad tím, že zintenzivněním obchodu s USA – jinými slovy: převážením zboží přes půl planety – se také radikálně zvýší zátěž na životní prostředí. Způsobené škody zaplatí opět společnost, nikoliv jejich původci.

TTIP vytvoří lepší podmínky pro uplatnění na trhu a zvýší mzdy

Tento argument byl používán rovněž při propagaci podobné smlouvy o volném obchodě (NAFTA) mezi USA, Kanadou a Mexikem, jež byla podepsána v roce 1993. Dnes se ukazuje, že způsobila přesný opak. Smlouvě se připisuje úbytek několika milionů pracovních míst, dlouhodobá stagnace a zvýšení příjmové, tedy sociální nerovnosti. Napomohla tomu, že stovky farmářů v USA zkrachovali kvůli monopolní „konkurenci“.

V Mexiku se tradičně pěstovala kukuřice, NAFTA ji však nahradila levnější, geneticky modifikovanou kukuřicí z USA, čímž destabilizovala pracovní trh v Mexiku a způsobila příliv imigrantů do USA za prací. Uvádí se, že jeden a půl až dva miliony mexických farmářů ztratilo práci. Dnes tito bývalí farmáři (často ilegálně) pracují v otřesných pracovních podmínkách například v americkém masném průmyslu. Mexiko nebylo schopné konkurovat americké produkci potravin, EU by mohla dopadnout podobně.

Pokud budeme nuceni konkurovat americkým levnějším výrobkům, tak kromě snižování kvality našich potravin za účelem snížení ceny musí nutně dojít i ke snížení počtu pracovních míst i platů. Uvádí se, že smlouva by měla přinést až pět milionů nových pracovních míst a zvyšování příjmů. K tomuto výpočtu však byla použita metoda používaná Světovou bankou (Computable General Equilibrium), která nezohledňuje některé aspekty a byla již v minulosti silně kritizována. Z přesnějšího výpočetního modelu OSN (The United Nations Global Policy Model) vychází, že dojde naopak k úbytku až šesti set tisíc pracovních míst. Zpráva také mluví o destabilizaci EU a zvýšení sociální nerovnosti snížením příjmů.

Co konkrétně nám tedy hrozí?

Nakažené potraviny

Asi nejčastěji se diskutuje o drůbeži dezinfikované chlórem. Na rozdíl od Spojených států je v EU zakázáno používat chlór na potraviny, stejně jako dovážení takto ošetřených produktů. Už samotná nutnost dezinfikovat potraviny je přinejmenším zarážející. Poukazuje totiž na to, že s nimi není něco v pořádku. Důvodem jsou intenzivní chovy drůbeže s vysokou úmrtností kuřat. Převládají v nich ideální podmínky pro vznik a šíření nebezpečných nemocí, jako je například salmonelóza. Ošetření chlórem však není stoprocentní zárukou, že maso nebude nakažené. Pracovníci v těchto drůbežárnách připomínají svou výbavou spíše četu na likvidaci chemických havárií a často se u nich vyskytují onemocnění dýchacích cest a další nemoci.

Maso se steroidy

S přijetím TTIP hrozí používání antibiotik a růstových hormonů (kvůli rychlému zvětšení objemu svalové tkáně) pro všechny typy zvířat chovaných na maso. Ve Spojených státech jsou běžně používané, kdežto v EU jsou prozatím zakázány. Konzumace masa s obsahem steroidů, konkrétně estrogenu, je dnes stále častěji spojována s vyšší náchylností na tvorbu rakoviny prsu u žen a předčasnou pubertou u dětí. Zástupci Národní rady producentů vepřového (NPPC) přitom jasně deklarují, že „výrobci vepřového v USA nebudou akceptovat žádný jiný výsledek (jednání o TTIP) než zrušení zákazu ractopaminu v EU“.

Rakovinotvorné mléko

Dalším příkladem škodlivého prvku, který je v USA rozšířený, zatímco v EU zakázaný, a s nímž bychom se museli potýkat vinou TTIP, je často kritizovaný geneticky modifikovaný růstový hormon rBGH. Je používán především pro zvýšení objemu produkce mléka u dojných krav. Přitom existuje souvislost mezi konzumací tohoto mléka a tvorbou rakoviny prostaty, prsu a tlustého střeva. Podává-li se tento hormon kravám, mohou trpět křivicí, hnisavým zánětem vemene či neplodností. Tyto vedlejší účinky se léčí antibiotiky, které se ale nevyhnutelně dostanou do mléka, tedy i do těl konzumentů.

Cedule se lebkou

V USA je rovněž běžně užívaný herbicid Atrazin, u nás zatím zakázaný. Atrazin je určený proti plevelům na polích s kukuřicí a dalšími plodinami. Dostane-li se do těla živočichů, působí podobně jako hormon a narušuje fyziologické funkce a imunitu. Způsobuje hermafroditismus, u žab dokonce změnu pohlaví. Do lidského organismu se Atrazin dostává například požíváním vody znečištěné tímto herbicidem (prosakuje z polí do spodních vod a řek). Projevuje se deformací a sníženou váhou u novorozenců, kardiovaskulárními problémy a cukrovkou. Kolem polí, na kterých se pěstují plodiny „ošetřované“ Atrazinem, jsou cedule s obrázkem lebky s překříženými hnáty a upozorněním na jeho nebezpečnost. Na obalech potravin však toto upozornění již není.

GMO – nevratné škody

Schválení smlouvy by dalo zelenou něčemu, co si dnes jen stěží dokážeme představit, a to nevratnými a dlouhodobými následky. Škodlivost GMO na mnoha úrovních si dnes americká společnost dobře uvědomuje a proti geneticky modifikovaným organismům se otevřeně staví, stejně jako stále více národních států. Z tohoto hlediska je alarmujícím faktem, že až sedmdesát procent amerických potravin obsahuje nebo je vytvořeno z geneticky modifikovaných organismů (GMO).

Existuje souvislost mezi konzumací GM potravin a zažívacími problémy, či dokonce vznikem rakoviny. Pro léčbu doktoři stále častěji doporučují konzumaci jiných než GM potravin. V devadesátých letech proběhl v Evropě důležitý několikaletý výzkum GM brambor, u pokusných potkanů byla zjištěna nádorová onemocnění, rozpad imunitního systému a zažívacího ústrojí. Konzumaci GMO produktů jsou také stále častěji připisována onemocnění srdce, zmenšování pohlavních ústrojí u mužů a neplodnost u obou pohlaví. V souvislosti s konzumací GM potravin se také mluví o zmenšování mozku a autismu.

Šedesát milionů Američanů varuje

V případě TTIP je na prvním místě zisk pro největší producenty, nikoliv zájem o společnost a její zdravotní stav. Nejde tu o přístup ke kvalitním, zdravým a chutným potravinám vyrobeným udržitelnými a ekologickými metodami.

Pokud bude transatlantická dohoda schválena, důsledky budou nedozírné. Varuje před nimi více než šedesát milionů Američanů, kteří se podepsali pod otevřený dopis Evropanům. V něm popisují svoje zkušenosti s geneticky modifikovanými potravinami a apelují na nás, abychom neudělali stejnou chybu. Petici proti TTIP podepsalo v Evropské unii již více než 1,6 milionů občanů. Hnutí proti TTIP je největší svého druhu v EU a má svou pobočku v každé členské zemi.

Autor zkoumá společenskou odpovědnost výrobců a distributorů potravin.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image