Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Miliardáři z Penty chtějí atomový mediální kufřík

Penta chce vstoupit do mediálního prostoru, aby ochránila svůj byznys před „iracionálními útoky“.

Jedna z největších finančních skupin na českém trhu, společnost Penta Investments, hodlá za pomoci médií hájit své aktivity, jako je privatizace zdravotnictví, výroba armádních letounů či využívání daňových rájů. Marek Dospiva v nedávném rozhovoru prozradil, že nejbližší chystanou akvizicí bude koupě regionálního periodika Deník od mediálního domu Vltava-Labe-Press. Spolumajitel investiční skupiny, kterou nechvalně proslavila slovenská korupční aféra Gorila, se nikterak nesnaží zastírat skutečné pohnutky: „Nebudu chodit kolem horké kaše. To, že média vlastníme, nám dává jistotu, že pro kohokoli bude horší nás iracionálně napadat. To iracionálně bych podtrhl.“

Studená válka české oligarchie

Žurnalistika je v takovém pojetí pragmatickým nástrojem moci, který si v posledních letech čeští oligarchové oblíbili při hájení obchodních zájmů. Dospiva necítí potřebu balit své záměry do tradiční slovní vaty, v níž mediální nákup nabývá podoby jednou charitativní filantropie (Bakala), jindy zase hrdinného boje proti světu novinářských lží (Babiš). Ostatně Penta již v minulosti prokázala, že vlastnicky pohltit nepohodlné médium pro ni nepředstavuje výraznější problém. Příkladem je slovenský deník SME, jehož koupě přišla v reakci na odkrývání korupčních vztahů Penty s vládními představiteli.

Společenská smetánka si opatřuje mediální krytí pro své výdělečné aktivity a z médií se stává nový statusový přívěšek českého miliardáře.

Zatímco dříve mediální vlastnictví fungovalo jako podnikatelská aktivita, která svého majitele vynese do nejvyšších společenských pater, v posledních letech jsme svědky zcela opačné tendence. Společenská smetánka si opatřuje mediální krytí pro své výdělečné aktivity a z médií se stává nový statusový přívěšek českého miliardáře. Dospiva přiznává, že mu nejde o ekonomický potenciál mediální platformy, když o ní mluví jako o „atomovém kufříku“ – jakkoli v případě regionálního Deníku, jehož obsahem je často problematika ucpané kanalizace a podobně, vyznívá analogie s jaderným arzenálem komicky. Ale jak Penta neskromně tvrdí na svém webu, prostě vidí příležitosti tam, kde nikdo jiný.

Slovník jako vystřižený z dob studené války výstižně charakterizuje vznikající patovou situaci na českém mediálním poli, které bylo vyvlastněno několika málo oligarchy. Rozhodně nelze očekávat vzájemnou kritiku mezi členy tohoto VIP klubu, případně kritické analýzy obchodování a podnikání české elity vůbec. Česká mainstreamová média by tak mohla nerušeně pokračovat ve svých tradičních tématech: moralizování nad drobnou kriminalitou, podněcování české xenofobie a v neposlední řadě i referování o degeneraci českého šoubyznysu.

Zbraně a zdraví

Pokud cítí majitelé Penty potřebu bránit se před iracionálními útoky, vyvstává otázka, které její aktivity jsou potenciálními cíli takových útoků. Dospiva nepopisuje své podnikání válečnou terminologií jen tak pro nic za nic. Jedním z nejvýnosnějších artiklů společnosti je podnik Aero Vodochody, vyrábějící letadla a vrtulníky pro americkou, egyptskou či brazilskou armádou, či zprostředkování prodeje bojových letadel L-159 pro Irák. Útoky provedené stroji, na nichž pracovaly zlaté české ručičky, jsou samozřejmě zcela racionální a navíc pálí z té „správné“ strany bitevního pole – tedy z tábora našich vojenských spojenců. K leteckému portfoliu patří i letiště v Odoleně Vodě, které Penta dlouhodobě usiluje přebudovat v mezinárodní terminál. Ten ovšem nemíní provozovat. Jakmile bude terminál zprovozněn a získá statut mezinárodního letiště, hodlá se ho firma zbavit. V tomto případě může Penta zúročit svůj obchodní um, který již dostatečně prokázala při prodeji pozemků u Ruzyně, které dokázala prodat Kalouskovu ministerstvu financí za stonásobek pořizovací ceny.

Dalším výnosným artiklem Penty je oblast lidského zdraví. A není divu. Zdravotnictví totiž představuje extrémně zajímavý byznys. Každoročně se v něm rozděluje částka 220 miliard korun, kterou Češi odvedou na povinném zdravotním pojištění. Penta se zde angažuje na všech možných frontách – například prostřednictvím řetězce soukromých nemocnic Svět zdraví, sítě lékáren Dr. Max nebo zdravotní pojišťovny Dovera. K vytvoření komplexního systému péče o pacienta už chybí jen síť praktických lékařů, například v podobě ambulancí MediClinic, kterou společnost předloni prodala svým bývalým manažerům.

Finance ve zdravotnictví zajistí proplácení zákroků a péče o pacienta ze strany jeho pojišťovny. Pojišťovna zároveň ztělesňuje regulační a kontrolní pojistku tím, že dohlíží na kvalitu nemocničních výkonů. Problém ale nastává v momentě, kdy nemocnice i pojišťovna spadají pod stejného vlastníka. V Česku zároveň neexistuje veřejně dostupný systém srovnávající zdravotní péči jednotlivých nemocnic a v podstatě chybí i jednotná metodika jejího poměřování. Předstupněm celého systému jsou praktičtí a ambulantní lékaři, kteří posílají pacienty dále, jeho pomyslným koncem je nákup léků. Pacient se v takovém případě během celého léčebného procesu nevymaní z cyklu, v němž si jej předávají pobočky jediné firmy.

Že privatizace zdravotnictví probíhá ve větší míře, než se obecně ví, dokládá i zájem ostatních českých magnátů. Nejdále dospěla Chrenkova zdravotnická síť Agel, která dominuje na severní Moravě, kde se masy pacientů rekrutují z řad zaměstnanců třineckých železáren, další akvizice Chrenkova impéria. Ale ani ostatní miliardáři nelení. Bakalova OKD provozuje Revírní bratrskou pojišťovnu, Kellnerova PPF ovládá Českou pojišťovnu, Tkáčova a Křetínského J&T zase vlastní několik zdravotních společností.

Ulice daňových úniků

Prostřednictvím řady developerských projektů proměňuje Penta také tvář hlavního města. Nejvýrazněji asi kancelářským komplexem Florentinum. Dospiva vnímá investice do výstavby a nemovitostí nejen jako výnosný podnik, ale i jako výraz určitého pocitu odpovědnosti vůči Praze a národu vůbec. „Nikdo z nás partnerů nechce bydlet v Mnichově nebo Ženevě. Všichni chceme bydlet tady, v Čechách a na Slovensku, proto chceme zlepšovat prostředí, ve kterém žijeme. Čím lepší a transparentnější to tady bude, o to víc se bude dařit i našim firmám,“ vysvětluje svoji téměř nezištnou činnost. Neskromně dodává, že se ani nebrání představě, že by se na něj v budoucnu vzpomínalo obdobně jako dnes na budovatele středověké Prahy. Dokonce by po něm mohla být pojmenovaná celá ulice. Přitom jaksi opomenul připomenout, že astronomické zisky jeho společnosti jsou daněny v daňovém ráji. V současné době sídlí na ostrově Jersey, kam byla společnost nucena prchnout po bankovní krizi na Kypru. Penta má z daňového hlediska ideálně nastavenou holdingovou strukturu, která jí umožňuje vymanit se z daňové povinnosti vůči českému státu.

Investiční skupina Penta ale nepřispívá jen k válečným aktivitám, monopolizaci zdravotnictví a proměně architektonického fondu hlavního města. Poskytuje prý také „zábavu“ v podobě sázkové kanceláře Fortuna. Už méně zábavné však je stále probíhající vyšetřování možné korupce v souvislosti s povolením internetových sázek, do které měl být zatažen i tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Podobnost se slovenskou kauzou Gorila, která se týkala korumpování vedoucích státních představitelů za účelem podpory jejich soukromého byznysu, bude podle Dospivy zřejmě jen dalším „iracionálním útokem“ na výdělečnou společnost. Doufejme, že „atomový kufřík“ v podobě regionálního Deníku napříště pány z Penty dostatečně ochrání před podobnými zlovolnostmi, jakou je i tento článek.

Autor je sociolog.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image