Nechtěl jsem ten článek číst, úplně mi stačil jeho název. Lidé mně blízcí mne přiměli, abych si výtvor Jana Bělíčka, redaktora A2larmu, nejen přečetl, ale dokonce na něj reagoval. Musím konstatovat, že Jan Bělíček stvořil hrubě manipulativní text. V názvu naznačuje, že Keller chce budovat pevnost Evropa. Pro jistotu však opatřuje název otazníkem, aby mu nikdo nemohl vyčíst, že si vymýšlí.
Rizika masové imigrace
Po celou dobu loňské kampaně ve volbách do Evropského parlamentu mi mnoho lidí ve více než osmdesáti městech naší republiky kladlo otázku, jak by se měla Evropa postavit k vlně migrantů, kteří ji zaplavují. Donekonečna jsem opakoval to, co Jan Bělíček nechce vědět. Říkal jsem, že Evropská unie má jen dvě možnosti. Buďto se ohradí plotem z ostnatého drátu, čímž popře všechny hodnoty, na které se odvolává, anebo musí přestat destabilizovat režimy, do kterých nedokáže vyvézt demokracii. Musí se přestat podílet na intervencích, v důsledku kterých lidé snažící se zachránit holé životy prchají do Evropy. K tomu jsem vždy dodal, že to druhé řešení je samozřejmě pracnější, ale je jedině možné, pokud nechceme, aby pojistné systémy evropských zemí zkolabovaly.
Ve volbách jsem uspěl, čímž jsem se stal terčem pro bulvárně založené redaktory zprava i zleva. Zprava mi vyčítají, že hlasuji mnohem radikálněji než evropští socialisté, redaktor A2larmu mi naopak vytýká, že jsem málo revoluční. Radí mi, abych v Evropském parlamentu prohlasoval rezoluce požadující eliminaci světových ekonomických nerovností.
Místo toho, abych se držel jeho cenných rad, dávám prý za pravdu extrémní pravici a euroskeptikům. I tohle si pan redaktor vymyslel. Upozorňuji pouze na základě četby studií, které Jan Bělíček bohužel nezná, kvůli čemu přišli o hlasy v zemích typu Francie socialisté a získala je krajní pravice. Upozorňuji na to, že pokud nás v důsledku naší vlastní destruktivní politiky budou zaplavovat další a další vlny migrantů, dopadne to u nás stejně. Jan Bělíček nedokáže rozpoznat drobný rozdíl mezi varováním před zlem a propagací zla. S tím já nic nenadělám. Mohu pouze upozornit na rizika spojená s masovou imigrací, která levicoví redaktoři buďto tají, anebo o nich ani nevědí.
Nejsem odpůrcem multikulturalismu
Přes dvacet let jsem se zabýval problematikou sociálního státu a musím upozornit na to, že celá jeho konstrukce je vestavěna na předpokladu, že ti, které chrání před sociálními riziky, v převážné většině po celý svůj produktivní život přispívají do veřejných pojistných systémů. Jestliže počet uprchlíků překročí jistý bod, tyto systémy se zhroutí. Výsledkem bude nenávist sociálně potřebných vrstev vůči cizincům, která může snadno přivést k moci xenofobní ultrapravici.
Pokud dokáže pan Bělíček provést světovou revoluci, která učiní sociální stát v jeho dnešní podobě zbytečným, vln migrantů se nikterak obávat nemusíme. Pokud ani tu světovou revoluci neumí, neměl by útočit na lidi, kteří jsou ve svých úvahách méně velkorysí než on.
Nejsem dokonce ani odpůrcem multikulturalismu, jak se Janu Bělíčkovi zdá. Pouze si myslím, že je poněkud nelogické, aby země, která ne tak dávno vyhostila miliony svých spoluobčanů, jejichž kulturou se obohacovala po dlouhé generace, zvala do země Libyjce či Syřany, jejichž kulturou a náboženstvím se hodlá obohacovat do budoucna. Jestliže míníme hrát s kartou multikulturalismu, nabídněme nejprve soužití sudetským Němcům. Pokud Jan Bělíček v tomto směru nevyvine žádnou zaznamenatelnou iniciativu, budu ho považovat nejen za člověka, který bezdůvodně pomlouvá a špiní druhé, ale také za velkého pokrytce.
Autor je sociolog a europoslanec za ČSSD.