Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Co takhle uspořádat Dny Krymu?

Dny Jeruzaléma mají zakrýt nelegální anexi tohoto rozděleného města. Dokážeme si představit hladký průběh akce Dny Krymu?

„Jaké je hlavní město Izraele, Tel Aviv nebo Jeruzalém?“ zeptal se nás izraelský velvyslanec v České republice Gary Koren během prezentace na univerzitě, kterou navštěvuji. Záhy si taky sám odpověděl: „Oficiálně Tel Aviv, ale ve skutečnosti je naším hlavním městem Jeruzalém.“

Jenže mezinárodní právo neumožňuje, aby byl Jeruzalém hlavním městem Státu Izraele – dokonce nemůže být celý ani jeho součástí. Izrael totiž Jeruzalém v roce 1980 anektoval poté, co tamní parlament přijal takzvaný Jeruzalémský zákon a prohlásil ho tím za hlavní město. V souvislosti s tímto krokem Rada bezpečnosti OSN přijala hned několik rezolucí, pro něž hlasovalo čtrnáct z tehdejších patnácti členů. Nejdříve vyzvala Stát Izrael, aby se vyvaroval veškerých akcí, které by vedly ke změně statutu města Jeruzalém.

Po přijetí výše zmíněného zákona označila Rada izraelský krok za neplatný a z hlediska mezinárodního práva také za nelegální. Izraelští vládní představitelé, stejně jako zmíněný velvyslanec Gary Koren, od té doby ale Jeruzalém prezentují jako hlavní město svého státu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který je v současné době také ministrem zahraničí, tento postoj před několika týdny opět potvrdil prohlášením: „Jeruzalém byl, je a vždy bude jedině židovským hlavním městem.“

Česká republika, ani Evropská unie Jeruzalém za hlavní město Izraele ani za město čistě izraelské neuznává. Evropskou pozici upřesnila naposledy loni v listopadu šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová slovy: „Myslím si, že Jeruzalém může a měl by být hlavním městem obou států.“

Platí Izrael

Akce Dny Jeruzaléma se bude v České republice konat potřetí. Již druhý ročník vzbudil vlnu nevole u části české veřejnosti, ale také u palestinského velvyslanectví. Letos protesty ještě zesílily, když se akce měla stát součástí festivalu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury. Organizátoři Dnů Jeruzaléma se obhajují, že se jedná o apolitickou, čistě kulturní akci, která nepředstavuje pouze izraelskou kulturu a Jeruzalém za izraelské město nevydává.

Izrael od pořadatelů akce Dny Jeruzaléma skutečně dostal to, za co si zaplatil.

Možná organizátoři za poslední rok změnili názor. Ještě loni totiž hlavní organizátorka akce Marina Šternová v pořadu České televize Události v kultuře uvedla: „Skrz tanec, skrz hudbu, skrz jeruzalémskou kuchyni jsme chtěli, aby lidi měli příležitost poznat Jeruzalém tak, jak ho známe v Izraeli.“ Na webových stránkách pak organizátoři akci popsali jako „jedinou takto reprezentativní a ucelenou přehlídku jeruzalémské kultury za hranicemi Izraele“. Na jejím pořádání se navíc podílí jeruzalémská radnice, která je díky anexi Jeruzaléma izraelskou institucí. Partnery akce pak jsou mimo jiné izraelské velvyslanectví v Praze, v čele s již zmiňovaným Gary Korenem, nebo také izraelské ministerstvo zahraniční Benjamina Netanjahua.

Na uskutečnění minulých ročníků se izraelská ambasáda podílela také finančně a podle Hospodářských novin pro ni „akce Dny Jeruzaléma patří významově i rozpočtově k celoročním prioritám“. Kromě toho, že na realizaci letošního ročníku získala statisícovou dotaci od Plzeňského kraje firma, ve které má podíl Marina Šternová, nebylo možné žádné další informace o jejím financování nalézt.

Web izraelské ambasády, který o Dnech Jeruzaléma v roce 2013 informoval, akci popisuje jako „vůbec první takto reprezentativní a ucelenou přehlídku izraelské kultury a Jeruzaléma za hranicemi země“. Izraelská ambasáda tedy na akci poskytuje finanční prostředky a očekává od ní představení izraelské kultury. A přesně to také organizátoři zajistili. Patrné je to ze způsobu, jakým česká média minulé ročníky popisovala.

Těžko říct, jestli novináře zmátla zmíněná slova hlavní organizátorky nebo prezentace a výzdoba webu i propagačních materiálů vyvedených v modrobílých, tedy oficiálně izraelských barvách. Česká média – od těch veřejnoprávních (Česká televize, Český rozhlas) až po soukromá (Lidové noviny, Novinky, Hospodářské noviny, Týden) – akci shodně popsala jako představení izraelské kultury. Palestinu ani slovem nezmínila. Stejným způsobem ostatně představilo akci také české ministerstvo kultury, které ve své zprávě ze zahájení prvního ročníku uvádí, že se jedná o „první ročník unikátní přehlídky izraelské kultury“. Izrael od pořadatelů akce Dny Jeruzaléma tedy skutečně dostal to, za co si zaplatil.

Kulturní prostředky, politické cíle

Většina států svou propagaci v zahraniční zajišťuje prostřednictvím kulturní diplomacie, která je nástrojem prosazování cílů zahraniční politiky v cizině. Jde vlastně o propagandu. Jakkoli jsou prostředky kulturní, státy jejich prostřednictvím vždy chtějí dosáhnout cílů politických. Z výše uvedených informací je naprosto zřejmé, že akce Dny Jeruzaléma je příkladem kulturní diplomacie, a jakkoli se organizátoři zaštiťují kulturou, cíle jsou politické. Izraelská vláda trvá na tom, že Jeruzalém je izraelským městem a akci Dny Jeruzaléma spolufinancuje a všemožně podporuje.

Tento postoj izraelské vlády je ovšem v rozporu s rezolucemi Valného shromáždění i Rady bezpečnosti OSN, a tudíž také s mezinárodním právem. Proto i akce Dny Jeruzalém představuje skutečnosti, které jsou v rozporu s mezinárodním právem. Pro porozumění vážnosti situace, do které se Česká republika dostává, když umožňuje, aby se Dny Jeruzaléma staly součástí programu festivalu Plzeň 2015 – Evropské hlavní město kultury, je nejjednodušší si představit, že by se nechala inspirovat také ruská ambasáda a ve spolupráci s bývalou kulturní atašé českého velvyslanectví v Rusku by uspořádala Dny Krymu.

Akce částečně financovaná ruskou ambasádou, z níž by vyplývalo, že loni nelegálně anektovaný Krym je součástí Ruska, by si nepochybně vysloužila velkou kritiku ze všech stran. Kdyby tato akce navíc byla součástí projektu částečně financovaného Evropskou unií a dotaci na její realizaci poskytl také Plzeňský kraj, česká veřejnost, média i politici by mluvily o mezinárodní ostudě. A nebyli by daleko od pravdy.

Najít jiný název, který by nepřispíval k napětí nejen mezi Palestinou a Izraelem a nepopisoval skutečnosti v rozporu s mezinárodním právem, by snad neměl být problém. To se týká také přejmenování akce například na Dny Izraele. Předešlo by se tím rozhořčení palestinské strany, zabránilo by se zpochybňování mezinárodního práva a především by šlo o důležité vstřícné gesto, přispívající k alespoň částečnému uvolnění napětí, které z nelegální anexe Jeruzaléma nevyhnutelně plyne.

Autor je student mezinárodních vztahů. Je součástí iniciativy vymezující se proti akci Dny Jeruzaléma.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image