Občanská demokratická strana to vůbec nemá lehké. Bojovat bez peněz proti zájmům kapitálu, to chce srdíčko a výsledek není nikdy jistý. Ovšem bojovat bez peněz v jejich prospěch to chce obří srdíčko a – jak se zdá – ještě něco navíc. Toto „navíc“ hledá současná ODS, která se pokouší bez prostředků postavit svému bývalému voliči Andreji Babišovi.
Low cost ODS
Pro každou politickou stranu je nešťastné, když se při propagaci neuchýlí k pěkným nicneříkajícím obrazům a místo toho mluví o tom, co by skutečně chtěla dělat. Toto neštěstí teď potkalo ODS. Pryč jsou časy českého předvolebního Hollywoodu à la Indiana Jones, kdy ve spotu z roku 2006 běžel chlápek v klobouku jeskyní po modré značce a nebylo potřeba nikomu vysvětlovat, co to vlastně znamená. Lehkost výzvy „prostě nás volte“ patří dnes už někomu jinému.
Těžko říct, jestli drobní živnostníci, podnikatelé a soukromníci skutečně touží po kapitalismu s fašistickou tváří, tedy směru, jímž se Fiala vydal.
Když nejsou peníze na spektákl, nezbývá, než se vydat cestou nízkonákladových dokumentů. Do voleb je stejně času dost, a tak kongresová krátká videa ODS měla za cíl spíš kultivovat diváky a zvednout u účastníků kongresu povědomí o pravicové politice než získávat masy. A že bude pravičáctví třeba, je v ODS jasné, vždyť Sobotkova vláda nám tu podle Petra Fialy buduje socialismus. Česká pravice – údajně očištěná od kmotrovských peněz – dnes potřebuje idealismus a autenticitu jako nikdy dřív a kde jinde ji vykřesat než právě ve věčném boji proti socialismu. Jeho naléhavost by se měla ukázat v krátkém videu shrnujícím názory obyčejných podporovatelů ODS. Jenže ani obrození ODS nestačilo k tomu, aby se myšlenkový obsah videí mohl opravdu dostat k lidu – po několika dnech beze slova zmizely z YouTube kanálu strany, respektive jsou nadále „soukromé“ (stejně jako by mělo být všechno vlastnictví).
Při sledování teď už neexistujících krátkých propagandistických spotů nejednoho napadlo, proč se vlastně ODS zbavila legendárního předsedy Klause, když aktuálně předkládaná témata mají tak blízko k jeho dávno známým názorům. Imigranty zatím ODS nechce střílet rovnou na člunech jako Petr Hampl, ale přes hranice nesmějí. Jinak ve videích bojovala ODS hlavně s chudými. Ve spotu s názvem „Poctivá práce místo sociálních dávek“ se například muž v nejlepších letech podivoval, proč by měl stát podporovat bydlení pro chudé, když si ho ostatní musí platit sami. Podporovatelé ODS vůbec v tomto spotu nevycházejí z údivu nad tím, co všechno prý stát dělá pro chudé (přídavky na děti, podpora v nezaměstnanosti). A proto také podporují ODS.
Dále ODS odhalila své nové revoluční logo, které vypadá, jako by grafik po vyhotovení písmena S nechtěně zmáčknul háček a potom mezerník. Člověk stojící za novou PR kampaní se zřejmě pokusil o druhý sarajevský atentát uvnitř ODS, tentokrát na předsedu Petra Fialu. Pro jeho politické působení je však příznačné, že žádný útok na svoji osobu nezaznamenal a nemohl jej tedy ani využít ve svůj prospěch. Holt politický talent tatíčka Klause má jeden z milionu. I když dost duchapřítomnosti na to, aby stáhli zmíněná videa, nakonec měli i v ODS.
Rétorika pro zklamané, ekonomika pro bohaté
Nepřizpůsobivé chce ODS prozatím připravit jenom o veškeré prostředky, do koncentráků je navozí teprve, až začnou bojovat o holý život a budou dělat problémy. Poslankyně Černochová viděla u squatterů Molotovovy koktejly, čili může vidět kdekoli cokoli a ráznějších opatření se tato žena nebojí. Dnešní ODS klausovský étos dotáhla tak daleko, že se její volební (nebo spíš ideové? předkonferenční?) spoty názorově přiblížily spotům maďarské fašistické strany Jobbik. Ta ale nikdy nemlžila a nemluvila o „lidech zneužívajících sociální dávky“ a rovnou je označovala za otravný hmyz, který je potřeba vyhubit. Ve státě s tak nízkými mzdami, jako jsou v Česku, se vlastně ani nemůžeme divit, že ODS svá vzletná prohlášení o „zodpovědnosti a pracovitosti“ doprovází útoky na chudší, než jsou její potenciální voliči. Jinak by totiž v Česku nemusela najít voliče. Pokud se neopřete do sociálních případů, nemuselo by se najít dost lidí, kteří by porozuměli tomu, že oni jsou ti úspěšní.
Příznivci a straníci ODS hrdě mluví o tom, že strana přežila svou smrt, vypořádala se s prohnilými strukturami ve vlastních řadách a nyní už je zase na vzestupu. Průzkumy volebních preferencí ale naznačují, že je to možná jen zbožné přání. V každém dalším průzkumu své voliče ODS spíš ztrácí a podle nejnovějších dat CVVM už opět balancuje nad pětiprocentní hranicí. Těžko říct, jestli drobní živnostníci, podnikatelé a soukromníci skutečně touží po kapitalismu s fašistickou tváří, tedy směru, jímž se Fiala vydal.
Jedinou nadějí na znovuoživení dnešní ODS by bylo vytvoření fašistické grass-roots politické entity, která by propůjčila své jméno a tradici obskurním spolkům typu Ne Bruselu, Islám v ČR nechceme, Dělnické strany sociální spravedlnosti, OK strany Jiřího Janečka nebo Suverenity. V takovém případě by snad ODS mohla být na vzestupu. Nebylo by to sice liberální, demokratické ani občanské, ale taková je doba.
Dnešní ideologický kočkopes, který hlásá fašistické názory ponížených a deklasovaných tříd, a přitom trvá na svém elitářském ekonomickém programu, je odsouzen k zániku. Pochopil to i britský premiér David Cameron, jemuž integrace idejí radikálně pravicové strany UKIP částečně pomohla k vítězství ve volbách. ODS už ale svou chvíli prováhala a její napojení na to nejhorší z devadesátkového divokého kapitalismu ji ani podobné přerámování neumožňuje. Modrý pták je sestřelen. Pro všechny posměváčky je to velmi smutná zpráva, protože s koncem ODS ztrácí svůj nejsnadnější terč, pro Českou republiku je to ovšem především zpráva irelevantní, protože taková je i dnešní pozice ODS.
Autoři jsou redaktoři A2larmu.