Koncem minulého týdne se během nedělního televizního utkání předvedli jablonečtí ultras. Ve svém sektoru vytáhli obří plachtu, na níž dívka (Evropa) vykopává do Turecka vepře v turbanu a s Koránem. Vzhledem k sílící vlně českého xenofobního třeštění bylo jen otázkou času, kdy k něčemu takovému na fotbalových stadionech dojde.
Příliš zaslepeni fotbalem
Počin jabloneckých fanoušků byl paradoxní v několika aspektech. Jen o pár metrů dál totiž seděl uveleben ve VIP zóně šéf klubu a předseda fotbalového svazu Miroslav Pelta. Ten se zatím k aféře nevyjádřil. Možná proto, že vzhledem k dlouhodobému diváckému nezájmu, je vlastně rád, že na zápasy klubu, do nějž sype peníze horem spodem, vůbec někdo chodí. A klub ve svém prohlášení sice přiznal, že o transparentu věděl, ale o praseti s Koránem nic netušil. Tiskový mluvčí se pak pochlubil, že o pár dní dříve klub zakázal jeho vyvěšení v evropském poháru. Těžko říct, zda jim obrázek vikingsky stylizované dívky jen tak běhající po Evropě nepřišel sám o sobě přinejmenším podezřelý. Každopádně, co nebylo přípustné pro evropskou scénu, české luhy a háje asi unesou.
Rasistický transparent vzbudil zájem deníku MF Dnes, který na něj upozornil nejen čtenáře, ale i Policii ČR. Ta zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu podněcování nenávisti vůči skupině osob. Je to od strážců zákona chvályhodný krok, jenom by bývalo záhodno, kdyby tak dokázala činit vždy a bez urgence novinářů. Jak jinak si vysvětlit, že zcela bez povšimnutí prošel podobný akt fanoušků Plzně o týden dříve. Ti se na svých ochozech vytasili s ještě brutálnější demonstrací svého strachu z uprchlíků, když jejich počin znázorňoval siláka se sekyrou mířící na hlavu černocha, který právě vylézá z kanálu. Aby nebylo pochyb o rasistických postojích místních ultras, během zápasu ještě poslali antisemitský pozdrav hostující Slávii.
Rasistická karikatura není politická?
Pro příslušné trestněprávní orgány nebude nalezení autorů výrazným problémem. Už jen proto, že klub byl s tvůrci v kontaktu. V Česku je obvyklé, že větší plachty jsou připravovány přímo na stadionu, dokonce na něj fanoušci někdy dostávají od klubu finanční příspěvek.
Jablonečtí ultras reagovali na aféru vydáním prohlášení, v němž vyjadřují podiv nad tím, že jim je upíráno právo na svobodu slova. „Velmi nás překvapuje mediální a lidská hysterie okolo naší karikatury Islámského bojovníka, který je slečnou Evropou vyhnán zpět, odkud přišel. Jistě pamatujete na aféru Charlie Hebdo, jejíž karikaturistický styl a nadsázka byla naším vzorem při vyjádření názoru na Islámský stát, jeho bojovníky a genderovou nerovnost v muslimském světě,“ hájí své jednání fanoušci. S karikaturou má obraz společné pouze estetické neumětelství, ale absence vtipu a nadsázky jej z této kategorie jednoznačně vyčleňuje. Alespoň důraz na genderovou rovnost může potěšit, protože na základě diskusních příspěvků členů tvrdého jádra by se někdo mohl mylně domnívat, že jejich srdce pro genderová studia úplně nehoří.
Jedinou karikaturou na jabloneckém stadionu byli tito příznivci demokratických svobod a genderové rovnosti – a to karikaturou fotbalového fanouška. V rámci celého hlediště se jedná vždy o akci marginální skupinky ultras a bylo by nemístné ji ztotožňovat s celou obcí fotbalových diváků. Dokonce i mezi ultras v otázce uprchlíků nepanuje shoda. Skupina Barflies fandící pražské Bohemce se třeba nechala nedávno vyfotit s výzvou „Refugees Welcome“ (Uprchlíci vítejte). Jejich vystoupení okamžitě vzbudilo vášně diskutérů na fórech fotbalových ultras. Padají obvinění z toho, že nemluví za všechny fanoušky. Úplně stejně lze však argumentovat i v případě rasistických plachet v Plzni a Jablonci. A jsou obviňováni z toho, že zatahují politiku na fotbalový stadion, kam prý vůbec nepatří. Jinými slovy: zatímco „karikatury“ s explicitní násilnou tematikou vůči jiným rasám a náboženstvím považují za normální, apolitický humor, vítání uprchlíků odsuzují jako čistě politické vyjádření.
Fotbalová avantgarda české xenofobie
Samozřejmě nemá cenu si nalhávat, že spojení rasismu a fotbalových hooligans je novinka, která nyní přichází do módy. V devadesátých letech byly na fotbalových stadionech v porovnání s dneškem skutečné rasistické žně. Proměna fotbalového zázemí spolu s poctivější represí ale přinesly významný pokles těchto tendencí. O to bude zajímavější sledovat reakci fotbalového svazu a samotných klubů.
Represivní nástroje má český fotbal k dispozici. Nedávno se i ministr vnitra Milan Chovanec nechal slyšet, že uvažuje o zpřísnění současných zákonů a opětovné přítomnosti policie na stadionech. Fotbalový svaz by ovšem mohl také přispět větší troškou do mlýna než předraženými reklamními kampaněmi typu videa No to Racism z produkce UEFA, které spíše vylepšují PR obraz, než že by měly prokazatelné výsledky na stadionech.
Pro příklad ani nemusíme chodit daleko, v sousedním Německu jsou chorea vyjadřující pozitivní postoje vůči uprchlíkům normální součástí místní fotbalové kultury. Kluby dokonce provádějí i manifestační akce – klub Schalke 04 například nedávno pozval stovku zahraničních migrantů na utkání spojené s obědem a vybavil je fanouškovskými artikly.
Ke xenofobním akcím fotbalových hooligans ovšem dochází i v Německu. Organizované skupiny rasistických hooligans se spojily v koalici HoGeSa (Hooligans gegen Salafisten – Hooligans proti salafistům), aby zefektivnily svůj boj proti islamismu. V takovém Polsku a Rusku je situace ještě daleko vážnější a vyhrocenější, a to jak na stadionech, tak i mimo ně.
Angažmá v rámci jakéhosi bojového předvoje současných protiislámských a protiimigračních hnutí proniká i k nám. Ostravští chuligáni nedávno vyzývali nejen k potlačení vzájemné nevraživosti místních skupinek ultras, ale i k upřednostnění ostravské demonstrace proti imigrantům před výjezdem na fotbalové utkání v Brně. Schopnost angažovat se prostřednictvím organizovaného násilí, kterou prokázali hooligans na Ukrajině během demonstrací na kyjevském Majdanu, jim naštěstí prozatím schází.
Fotbalové fanouškovství samo o sobě nemusí být automaticky živnou půdou pro rasistické tendence. Zároveň ale platí, že anonymita fotbalového davu poskytuje xenofobním a ultranacionalistickým živlům příhodné zázemí. V kolektivu se lidská práva a genderová rovnost, kterých se teď chuligáni překvapivě dovolávají, hájí mnohem lépe.
Autor je sociolog.