Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Manuál na pomoc uprchlíkům

Přinášíme základní přehled možností pomoci uprchlíkům.

Dlouho se zdálo, že dominantním hlasem ve veřejném prostoru je ten, který by všechny uprchlíky držel co nejdále od České republiky a nezřídka na ně uplatňoval zákony popírající obecná lidská práva. V poslední době se ale ukazuje, že jsou tu minimálně stovky lidí, kteří chtějí lidem v nouzi pomáhat, jen kdyby byla možnost pro tuto aktivitu vytvořit potřebné podmínky. Přinášíme letmý seznam poznatků, které se na různých úrovních (sebe)organizace hodí vždycky – bez ohledu na skutečnost, že v České republice je v porovnání s jinými zeměmi uprchlíků zanedbatelné množství a velmi pravděpodobně to tak i zůstane.

1. Nestyďte se za to, že nepotřebujete být nenávistní

V každodenních promluvách v dopravních prostředcích nebo na koupališti zaznívá otevřená nenávist k uprchlíkům, opakují se ty nejprimitivnější hoaxy o islámu, případně se lidské osudy redukují na čísla v rozpočtech. V takovém prostředí je obtížné zachovat odstup a dokázat tyto projevy chladnou argumentací usvědčovat z omylu. Každodenní boj s tou nejobyčejnější xenofobií je přitom důležitý, ne-li nejdůležitější. Třeba jen kvůli znejistění těch, kterým rasismus nebo islamofobie připadají právě po obecnou sdílenost a nepříliš často vyjadřovaný odpor naprosto v pořádku.

2. Podpořte uprchlíky na jejich cestě do zemí, které jim nabízejí pomoc

Do České republiky míří jen velmi zanedbatelné množství uprchlíků. Čísla žadatelů o azyl zatím dramaticky nestoupají, letos o něj zažádalo zhruba osm set lidí. Většinou chtějí do Německa, případně do skandinávských zemí. A ne vždy k tomu využívají ilegálních cest a pašeráky. Často například cestují s platnou jízdenkou vlakem nebo autobusem. Pokud jsou tímto způsobem migrující Syřané zadrženi v České republice, přicházejí o možnost dostat se do Německa, které je vyňalo z takzvané dublinské úmluvy, a jejich životy se postupem české policie komplikují.

Uprchlíci jsou lidé, kteří měli tu smůlu, že se narodili v „nesprávné“ části světa, a rádi by pro sebe i své děti zajistili lepší a bezpečnější život – bez válek, utrpení, hladu a strachu.

Pokud cestujete vlakem přes hranice a jste svědky zadržování uprchlíků policií (často doprovázeného povýšeným jednáním policistů), je dobré se ozvat. Pokud máte energii apelovat na některé členy vlády (především premiéra a ministra vnitra Chovance), aby zvážili změnu postupů ve vztahu k uprchlíkům, udělejte to. Je nad slunce jasné, že mezinárodně přijatá forma registrace se dá provádět i jiným způsobem, než je několikatýdenní držení lidí v přijímacích zařízeních, ačkoli mají výrazně lepší charakter než ta detenční. Snaha společnosti a organizací o změnu legislativy v této oblasti je jistě na místě. Stejně tak by prospěl vlídnější přístup ze strany policie.

3. Zaměřte se na tábory

V České republice momentálně fungují různá zařízení pro uprchlíky. Nejproblematičtějším z nich je dlouhodobě takzvaný detenční tábor v Bělé pod Bezdězem, který zadržuje uprchlíky jako vězně (viz článek Martina Rozumka či texty Jana Hejla).

Do zařízení v Bělé z různých důvodů můžou vstupovat jen některé organizace, ne přímo soukromé osoby. Mezi tyto organizace patří například Organizace pomoci uprchlíkům či Charita. Ty se dají podporovat jednak finančně, jednak se přes ně dá zajistit odvoz věcí přímo do táborů. Nejčastěji lidé v takových zařízeních potřebují oblečení, ideálně s dlouhými rukávy, hračky pro děti, pevné boty, maximálně do velikosti 43, ale hodí se také cigarety a tabák. Také finanční pomoc pro právníky v Bělé je v současné chvíli velmi potřebná.

zařízení pro zajištění cizinců Bělá - Jezová---facility for detention of foreigners Bela-Jezova


4. Teprve opuštěním uprchlického zařízení cesta zase začíná

Když je uprchlíkům umožněno opustit natrvalo pobytové zařízení, jsou často po dlouhých týdnech mimo civilizaci dezorientováni. Mobily, které jim byly zabaveny při umístění do tábora, jsou často vybité. Uprchlíci se ocitají uprostřed českého venkova, nemají mapy ani rozpisy autobusů nutné k dalšímu cestování. Základní pomoc pro ně představují mapy či autoatlasy nejen Česka, ale i Evropy. Potřeba jsou také jízdní řády autobusů a vlaků. U všech těchto pomůcek jsou žádoucí anglické (v ideálním případě samozřejmě arabské) vysvětlivky.

Pokud umíte psát a mluvit arabsky, zvažte, jak vaše dovednosti využít. Dá se tlumočit přímo v táborech nebo se lze zapojit právě do výroby map a jízdních řádů (jeden takový workshop se snad brzy uskuteční v Autonomním centru Klinika). Stejně tak jsou arabsky mluvící lidé potřeba přímo při „vypouštění“ uprchlíků v Bělé.

5. Přemýšlejte o individuální pomoci, třeba když jedete na dovolenou

Pro ty, kteří mají čas a odhodlání, je tu i nespočet variant důležité pomoci přímo v místech, která jsou nejvíce zatížená uprchlickou vlnou. Například v Maďarsku, které momentálně dostavělo žiletkový plot a vzpírá se mezinárodním evropským dohodám ve věci migrace, roste počet uprchlických táborů. Lidé v nich přežívají v naprosto katastrofálních podmínkách. Situace je vážná i mimo tábory. Například nádraží v Budapešti uvítá pomoc dobrovolníků – v jeho prostorách se hromadí celé rodiny a kapacity jsou přetížené. Uprchlíci potřebují především základní hygienické potřeby, jako jsou vlhčené kapesníky, vložky nebo tampony, dětské pleny, toaletní papír, kapesníky atd. Pokud náhodou cestujete kamkoli na Balkán, můžete tyto věci naložit do auta a pomoct lidem, které na cestě potkáte. Chcete-li pomáhat, zjistěte si, co se hodí dovést a kde jsou centra určená uprchlíkům, a zkuste se zapojit.

6. Zburcujte okolí

Pokud jste členy nějaké organizace a máte pocit, že byste mohli jakkoliv přispět do debaty, zkuste vzbudit zájem o solidaritu a pomoc právě ve vaší organizaci. Cení se vše možné: právnické skupiny zkoumající postup státního aparátu, lidé věnující se analýze mediálního obrazu uprchlíků u nás, novináři mající odvahu a chuť šířit i jiné příběhy než příběhy těch, kteří si přejí zavírat hranice a věšet „nepřizpůsobivé“, vysokoškolské spolky pomáhající s osvětou na svých školách, pedagogové, kteří se studenty otevřeně diskutují o současné situaci i IT specialisté vytvářející stránky o azylové politice jednotlivých států, jako je w2eu.info, a podobně. Právě pro w2eu se momentálně hledá český pracovník, který by ve spolupráci s administrátorem vytvořil přehledovou zprávu o České republice, která doposud chybí.

Česká republika reálně nečelí návalu uprchlíků. Aktivity, které jsou aktuální v okolních zemích – ubytovávání, finanční či potravinové dary přímo uprchlíkům, pomoc se socializací – u nás zatím potřeba nejsou. O to víc je však důležité vytvářet podhoubí pro to, aby tu nepanoval strach, protože jednou možná potřeba budou.

7. Sledujte momentální vývoj

Organizací, které pomáhají uprchlíkům, je v současné době několik a ohniska jejich zájmu se různí. Jejich prostřednictvím může  pomáhatde facto každý. Sledujte proto aktuální vývoj situace. V České republice se například momentálně ocitlo zhruba dvě stě migrantů, kteří jsou zatím umístěni v tělocvičnách v Břeclavi a Hodoníně. Brzy se bude rozhodovat o jejich převozu do některého z českých uprchlických zařízení.

Tady je seznam všech aktivit, které v současné chvíli probíhají a do nichž je možné se zapojit:

• hlavní stránka pro pomoc uprchlíkům: pomocuprchlikum.cz
• sbírka věcí v Praze pro uprchlíky v zařízení v Bělé (Klinika): jdem.cz/btmww2
• do 10. 9. se dají věci nosit na FAMU (druhé patro, Katedra dokumentárního filmu)
• sbírka věcí v Brně pro uprchlíky zařízení v Bělé (Tři Ocásci): jdem.cz/btmwv9
• sbírka Diecézní charity Brno pro uprchlíky na Jižní Moravě (věci i peníze): jdem.cz/btmzn5
• brněnská sbírka věcí pro uprchlíky v Budapešti, momentálně v kině SCALA (organizuje Zuzka Lenhartová); budou se shánět i dobrovolníci: jdem.cz/btmwt5
• podrobné informace, jak je možné pomoci v Budapešti (osobním dobrovolnictvím, věcmi, penězi): migrationaid.net/english/
• pomoc pro Řecko (Lesbos): jdem.cz/btmw52; aktuální videa z místa: jdem.cz/btmw75
• Finanční sbírka Lékařů bez hranic (pomáhají hlavně v Itálii a na moři): jdem.cz/btmya3
• Sdružení Konexe, které jezdí pomáhat do německého Heidenau: facebook.com/Konexe
• Finanční sbírka pro neziskovku Legis v Makedonii: facebook.com/legis.mk?fref=ts

Některé organizace, jež pomáhají přímo uprchlíkům nebo poskytují informace:

Organizace pro pomoc uprchlíkům
Diecézní charita Brno
NESEHNUTÍ – NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ
Bezpečí pro uprchlíky
Amnesty International
The UN Refugee Agency
Sdružení pro integraci a migraci

Navzdory všem předpovědím a postoji vlády České republiky, v němž se mísí pasivita s represí, se zdá, že roste počet těch, kteří chtějí migrantům jejich situaci ulehčit, protože chápou, že jde o lidi, kteří měli tu smůlu, že se narodili v „nesprávné“ části světa, a rádi by pro sebe i své děti zajistili lepší a bezpečnější život – bez válek, utrpení, hladu a strachu. Pokud patříte mezi ty, jimž není osud uprchlíků lhostejný, šiřte dál tento manuál a zkuste se zamyslet nad tím, zda byste některou z výše navržených aktivit nemohli přispět ke zmírnění rozsáhlé humanitární krize. Jakákoli, třeba sebenepatrnější forma pomoci má smysl.

Michal Pavlásek je etnolog. Apolena Rychlíková je dokumentaristka a redaktorka A2larmu.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image