Rozhovor se zástupci řecké strany Lidová jednota

V den předčasných voleb do řeckého parlamentu přinášíme rozhovor s mluvčím Lidové jednoty. Mluvili jsme také s jejím kandidátem Manolisem Glezosem.

V Řecku probíhají předčasné parlamentní volby. Jednou z kandidujících stran je i Lidová jednota. Jde o frakci, která původně byla součástí vládnoucí Syrizy. Mluvili jsme s jejím tiskovým mluvčím Kostasem Isychosem. Ke konci se do rozhovoru vložil také nestor řecké levice, europoslanec a kandidát za Lidovou jednotu Manolis Glezos.

Můžete přiblížit, jak vznikla Lidová jednota a o co jí jde?

Lidová jednota vznikla odštěpením levicového jádra z koalice stran srdužených a známých pod jménem Syriza. Bohužel tato koalice nedostála svým volebním slibům a nenaplnila ani očekávání, která do ní byla vložena letos v lednu při posledních volbách. Pro některé členy Syrizy bylo po tomto selhání přirozené, že se začali dovolávat naplnění původních ideálů strany a nakonec se rozhodli sami začít bojovat. Celkem odešlo dvacet pět původních poslanců Syrizy. Lidovou jednotu jsme ustavili tak, aby byla v souladu s vůlí lidu a dále nastolovala ty otázky, se kterými přicházela Syriza. Týká se to i referendem vysloveného „oxi“ (ne) ohledně přijetí memoranda o splácení dluhu. Referendum se však nakonec ukázalo jako úplně zbytečné.

Co je podle vás onou „vůlí řeckého lidu“?

Rozhodně jí není být objektem neokolonialismu, tedy být pod nadvládou trhu tak, jak jsme toho svědky dnes.

Musíme si uvědomit, že problémy, které jsou u nás, se netýkají výlučně jen Řecka – podobnou situaci dnes vidíme v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku, také například v Irsku.

Podle volebních prefencí to však vypadá, že Syriza zvítězí. Posílila také pravicová Nová demokracie. Naopak vaší straně odhady příliš nepřejí. Co tedy očekáváte od dnešních voleb?

Očekáváme, že se dostaneme do parlamentu. Odhady sice naší straně nedávají moc šancí, ale my doufáme, že nakonec budeme moci zastupovat hlasy řeckých občanů, třeba řecké mládeže. Nezapomeňte, že v Řecku je nejvyšší nezaměstnanost mezi mladými lidmi. Během posledních šesti let krize odešlo do zahraničí za prací 225 tisíc mladých mužů a žen mezi osmnácti a třiceti lety. Naším úkolem je zastavit tento odliv lidí tím, že se pokusíme nastolit konec politiky austerity tím, že vystoupíme z eurozóny.

Jaký je váš vztah k Evropské unii a eurozóně obecně?

Co se týče eurozóny, považujeme ji za klec neoliberalismu. Ten problém ale nedoléhá jen na Řeky, ale také na Evropskou unii.

Vy tedy stále věříte, že „jiný svět je možný“?

Nejen, že je možný, ale je i nutný. Podle nás je to svět míru, spravedlnosti a sociální rovnosti. To všechno může znít velmi romanticky, ale není to jen romantická idea ve chvíli, kdy jsme všichni odsouzeni k tomu být roboty v rámci neoliberálního globálního systému. Je nutné kriticky přemýšlet, pokusit se jiný svět spatřit a zkusit změnit naše životy k lepšímu.

Co nabízí Lidová jednota při cestě k realizaci těchto ideálů?

Především se musíme pokusit změnit způsob splácení řeckého dluhu. Současné nastavení dovedlo velkou část řeckých občanů do reálné bídy. Dvě třetiny Řeků jsou dnes na hranici chudoby nebo pod ní. Lidová jednota chce znovunastartovat řeckou ekonomiku prostřednictvím navýšení státních výdajů a zvýšení zaměstnanosti. To ale nebude možné, dokud Řecko setrvá v eurozóně. Musíme si také uvědomit, že problémy, které jsou u nás, se netýkají výlučně jen Řecka – podobnou situaci dnes vidíme v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku, také například v Irsku. Jde o země na periferii Evropy. Dá se tedy říct, že boj proti eurozóně, Berlínu a jeho finančnímu diktátu, vedeme i za ně.

Vedle vás sedí jeden z bývalých poslanců Syrizy Manolis Glezos. Nejstarší poslanec Europarlamentu, který za Syrizu získal nejvíce preferenčních hlasů…

Ano, je to on. Jsme rádi, že s ním můžeme spolupracovat. Manolis Glezos, dnes třiadevadesátiletý muž, byl nejmladším bojovníkem protinacistického odboje v Řecku. Jako sedmnáctiletý strhl v roce 1941 během německé okupace nacistickou vlajku z Akropole. Byl to první akt takto výrazné rezistence v celé Evropě. Je to celosvětově známý antifašistický a antinacistický líd. Jsme opravdu rádi, že se přiklonil na stranu Lidové jednoty.

Můžu se tedy pana Glezose zeptat, proč se rozhodl podpořit Lidovou jednotu?

Manolis Glezos: Já s touto stranou spolupracuji, nejde o pouhou podporu. Byl jsem členem Syrizy, ale v době, kdy členství v této straně a její politika samotná ještě znamenala něco úplně jiného. Došlo k proměně – dnes už Syriza nestojí na základech, na kterých stála, upustila od svých požadavků a Lidová jednota se jako jediná snaží pokračovat v důsledné artikulaci právě toho programu, který kdysi prosazovala i Syriza. Je to vlastně absurdní, protože právě tento program jí přinesl vítězství. Stejně jako její vymezení se proti sociálnědemokratickému PASOKu. A dnes už otevřeně tvrdí, že si s ním umí představit spoluvládu. I proto jsem odešel – z věrnosti ideálům.

Myslíte, že za současných podmínek můžete se svou politikou uspět?

Manolis Glezos: Naše hlavní heslo zní: Všechnu moc lidu. A právě v duchu tohoto hesla bojujeme proti memorandu, za naši národní nezávislost. V Lidové jednotě panuje relativně široký pohled na různé problematiky, což já osobně vítám. Spolupracujeme s lidmi rozdílných názorů z osmnácti organizací nebo hnutí. To znamená osmnáct různých politických sil. Já si vždy při práci pro Lidovou jednotu vzpomenu na Tomáše Akvinského, který napsal: „Timeo hominem unius libri.“ To znamená: bojím se člověka, který přečetl jen jednu knihu. To, zdá se, v této straně nehrozí. A také proto jsem se za ni rozhodl kandidovat.

Čtěte dále