Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Sustainable fashion: udržitelnost a móda

V dalším díle seriálu o politice módy se blíže podíváme na její udržitelnost z hlediska fungování oděvního průmyslu po celém světě.

Udržitelnost spočívá v udržení našeho blahobytu. Průmyslová revoluce si kladla za úkol náš blahobyt zvýšit, což se jí ve vyspělých částech světa podařilo. Dnes jde však především o to, udržet ho a také rozšířit do dalších oblastí světa. Náš blahobyt jistě částečně závisí na průmyslu, třeba na pevné a izolované střeše nad hlavou s celoživotní zárukou, nebo na pravidelných a kvalitních dodávkách avokáda z Peru či na nejnovějších technologiích, díky kterým můžeme být neustále ve spojení s našimi blízkými. Ale opravdu, existenčně jsme závislí na něčem jiném, než je průmysl a ekonomika: na planetě a ekologickém systému, který nás živí, vytváří kyslík, čistí pro nás vodu a tak podobně. I onen průmysl je závislý na přírodě. Tahá z ní ropu a jiné fosilní zdroje, těží dřevo, na pastvinách pase kozy a z nich potom vyrábí třeba svetry. Příroda nás nepotřebuje, ale my potřebujeme ji. Další aspekt, který spoluvytváří náš blahobyt, je společnost. Globální komunita, jíž jsme součástí.

Potřeby (nejen) dalších generací

Jako udržitelný pak chápeme takový rozvoj, který naplňuje potřeby současné generace, aniž by snižoval možnosti naplnit potřeby generacím budoucím. Proč je udržitelnost žhavé téma? Protože s naším současným systémem příštím generacím nedáváme příliš šanci. A ano, na první pohled se nic neděje, ale pod povrchem se chystají velké věci.

Vedle gigantických společností s globálními operacemi, jejichž hlavním cílem je rychlý zisk, existují i menší značky, které se už narodily s DNA udržitelného rozvoje a jejichž business model je vystavěn s respektem k přírodě, společnosti i ekonomice.

I ve světě módy se hýbou základy. Je pravda, že velké značky začaly používat udržitelnost spíš pro svůj marketing, čímž celý koncept znehodnotily a podryly důvěru zákazníků. Proto mějte oči otevřené a vždy si ověřte, jak velká část kolekce je ekologická, a porovnejte ji s kompletní nabídkou firmy. Také se určitě soustřeďte na cedulky: pokud najdete například označení „organic cotton blend“, tedy směs organické bavlny (s konvenční bavlnou) bez udání přesného poměru, může se jednat třeba o pět procent organické bavlny a 95 procent standardního bavlněného vlákna, na které padly litry pesticidů.

Velké řetězce také často vynalézají své vlastní certifikáty, jež ale nejsou nijak ověřeny třetí, nezávislou stranou. Na oblečení, stejně jako na potravinách, se dají najít různá označení. Ty jsou ale udělované zvlášť pro vlákna, například fair trade bavlna, zvlášť pro textilie – certifikáty garantují čištění vody a používání šetrných či alespoň šetrnějších chemikálií a existují i certifikáty výroby. Jeden takový certifikát se často vztahuje pouze na jednu část procesu, a tak někdy ani nevíte, že máte doma košili z certifikovaného materiálu, protože značky uvádí pouze informace o tom, kde byl oděv sešit.

V oděvních továrnách probíhají spíše audity, než že by byly přímo kontrolovány a jakkoliv celkově hodnoceny. Výsledky takových auditů jsou interní a klient se k nim nedostane. O poměrech, které tedy v továrnách panují, se jako spotřebitelé dozvíme jen velmi těžko. Například v takovém Bangladéši bylo od pádu fabriky Rhana Plaza, která ve svých troskách pohřbila více než tisíc lidí, zkontrolováno 661 výroben a pouze šest z nich splňovalo podmínky standardně vyžadované ve vyspělých zemích. Taková informace ale málokdy pronikne na veřejnost.

Koloběh přírody, koloběh udržitelnosti

Vedle gigantických společností s globálními operacemi, jejichž hlavním cílem je rychlý zisk, díky bohu existují i menší značky, které se už narodily s DNA udržitelného rozvoje a jejichž business model je vystavěn s respektem k přírodě, společnosti i ekonomice. Často jsou to značky vyznávající transparentnost, používající organické materiály, zachovávající etické standardy ve výrobě. Pokud bychom se podívali jen na francouzský trh, některé ženy jistě docení materiály a kolekce značky Ekyog nebo L’Herbe Rouge, mladším ročníkům s velkým rozpočtem by se mohla líbit značka Post Diem a všichni si určitě zamilují ekologické kecky od Veja.

Příroda jejich produkty miluje, protože jsou buď organické, nebo recyklované, často z certifikovaných textilií. To znamená, že při jejich výrobě se nevypouštějí nebezpečné chemikálie do řek. To samo o sobě je výrazem respektu ke společnosti, která potom tuto vodu pije. Udržitelné značky také nikdy nedovážejí zboží letadlem, což je v oblasti fast fashion velmi populární způsob přepravy zboží, který způsobuje samozřejmě mnohonásobně vyšší emise CO2 přímo ohrožující náš „blahobyt“. Udržitelné značky šijí v chráněných dílnách nebo v oděvních fabrikách, které se ke svým zaměstnancům chovají slušně. V neposlední řadě mají i respekt k zákazníkovi, protože kvalita materiálů i zpracování je obecně vyšší než u oblečení ušitého horkou jehlou.

Ekonomicky dává udržitelná móda smysl. Pokud jsou materiály a výroba z Evropy, podporujeme svým nákupem naši vlastní ekonomiku a pracovní příležitosti v rámci regionů. Je-li oblečení vyrobeno v Asii, pracovníci jsou nejen dobře placeni, ale také nejsou vystavěni nebezpečí, jež se skrývá v hrozivých, zastaralých továrnách. Takoví lidé pak opravdu můžou důstojně žít a blahobyt, z něhož momentálně těží hlavně Západ, se více rozvrství. A i díky tomu se může opravdu zachovat pro další generace.

Autorka vede v Česku a na Slovensku mezinárodní kampaň Fashion Revolution a vlastní projekt Moyomi. Na vysoké škole módního obchodu MOD’SPE v Paříži přednáší product development a udržitelnou módu.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image