Squatujeme mediální prostor od roku 2013

Mark Zuckerberg a vzestup filantrokapitalismu

Na první pohled obdivuhodné rozhodnutí Marka Zuckerberga odkázat své peníze na charitu má prozaické vysvětlení. Cílem je upevnit vliv a vyhnout se placení daní.

Rozhodnutí Marka Zuckerberga a jeho ženy Priscilly Chan posílat do konce svého života zhruba devadesát devět procent facebookových akcií na dobročinné aktivity vzbudilo řadu pozitivních komentářů. Majetek, jehož cena se odhaduje na čtyřicet miliard dolarů, určitě charitativní sektor posune o velký krok kupředu. Stejně jako majetek Gatesův, Buffetův a dalších. Fondy bojů proti nemocem, které kosí Afriku, fondy opuštěných dětí, fondy chudých zemí postižených živelnými katastrofami díky nim mají bohaté sponzory. A tato dobročinná iniciativa, kterou Mark Zuckerberg a Priscilla Chan prezentovali jak jinak než na Zuckerbergově stránce jako otevřený dopis své právě narozené dceři, se má zaměřovat na „pěstování lidského potenciálu a boj za rovné příležitosti“.

Chan-Zuckerberg iniciativa bude mít status filantropické „společnosti s ručením omezeným“, nikoliv tradiční nadace. To podle amerických zákonů znamená, že dokud organizace působí charitativně a je v rodinném vlastnictví, je osvobozená od placení daní.

Suma darovaných částek, poslání darů – to vše je chvályhodné. Vzbuzuje to pocit, že ze světa zmizí aspoň ta nejkřiklavější nespravedlnost a nerovnost a že kapitalismus má svou lidskou tvář. Zuckerberg, Gates, Buffet tím také vysílají silný signál k burziánům z Wall street, ruským oligarchům, evropským průmyslníkům, arabským ropným šejkům a každému dalšímu, kdo nahromadil nesmírné bohatství.

Daňové osvobození

Nejenže to je chvályhodné, ale navíc to nic nestojí. Pokud by totiž Zuckerberg a Chan nedali své akcie na charitu, ale chtěli například peníze vybrat v hotovosti, museli by státu platit daň z výnosu. Peníze by mohla použít vláda na financování veřejných programů. Pokud by chtěli majetek odkázat svým potomkům, museli by odvést daň z dědictví. Když ale peníze věnují na charitu ve formě akcií, vyhnou se oni a jejich dědici všem poplatkům. Navíc podle amerického daňového zákona budou dál dostávat výnosy odpovídající tržní hodnotě jejich facebookových akcií. Také budou moci výnosy z akcií přesouvat, aby pokryli příjem, který ještě nevydělali, jako například Zuckerbergovu mzdu nebo případné dividendy z dalších akcií v jeho vlastnictví.

Chan-Zuckerberg iniciativa bude mít status filantropické „společnosti s ručením omezeným“, nikoliv tradiční nadace. To podle amerických zákonů znamená, že dokud organizace působí charitativně a je v rodinném vlastnictví, je osvobozená od placení daní. Také disponuje větší volností v investování charitativních příspěvků. Jde o čím dál rozšířenější praktiku, díky níž se miliardáři vyhýbají placení daní a finančním závazkům plynoucím z obchodování s akciemi.

Zároveň tímto krokem získávají obrovský vliv na politiku, ačkoliv sami sebe a své organizace prezentují jako apolitické a nestranné. Zasahují například do školství – Zuckerberg se v roce 2009 spolu s místními politiky snažil svými penězi předělat veřejné školství v Newarku ve státě New Jersey. Podle svých slov aby „utvářel debaty“ a „podporoval udržitelný rozvoj“. Fantaziím o tom, co všechno tato vyjádření mohou znamenat, se meze nekladou, jedno je ale jisté: čím víc miliardáři věnují svým dobročinným organizacím, většinou pod jejich přímým osobním vlivem, tím víc vlivu mají. Díky nim je svět bohatší o pohádkově bohaté dobročinné organizace a o jedno nové slovo: filantrokapitalismus.

Autor je redaktor časopisu The New Yorker.

Z anglického originálu Mark Zuckerberg and the Rise of Philanthrocapitalism publikovaného na stránkách The New Yorker přeložila a upravila Lucie Dušková.

 

Podpořte nás

Společně tvoříme mainstream! Podpořte Alarm.

 
Čtěte dále

Ochrana soukromí | Vaše údaje jsou u nás v bezpečí! OKZajímají mě cookies

Společně tvoříme mainstream! Podpořte nás.
close-image