Dalším přírůstkem do víkendové knihovny A2larmu je kniha německého sociologa Wolfganga Streecka, reflektující příčiny krize současného kapitalismu.
„Our time is running out/ You can’t push it underground/ You can’t stop it screaming out// I wanted freedom/ Bound and restricted/ I tried to give you up/ But I’m addicted,“ zpívají britští Muse v písničce Time Is Running Out, která dobře uvádí velmi debatovanou knihu německého sociologa Wolfganga Streecka Gekaufte Zeit (Koupený čas, 2013). Jedná se o pronikavou reflexi příčin současných problémů demokratického kapitalismu, které v polanyiovském duchu (K. Polanyi: Velká transformace, 1944) autor vidí především v kolapsu kompromisního uspořádání, jež v poválečném období 20. století kapitalismus politicky a společensky zakotvilo. Tento rámec umožnil, aby z poválečné produktivity profitovaly rozmanité skupiny obyvatel.
Dluh nelze škrtnout, jak tvrdí česká pravice, lze jej jen transformovat. Levice i pravice hrají na poli rostoucího zadlužení, liší se jen v tom, jaký typ dluhu jejich politiky produkují.
Dnes sice ve srovnání s minulým stoletím žijeme v ještě různorodějších společnostech, ty jsou ale stále více ovládány jediným principem hodnocení a distribuce. Zatímco taková ideologická monokultura vyhovuje jedné skupině, ostatní mluví o krizi. Zatímco investoři a velcí ekonomičtí hráči vzkvétají a díky globalizaci a daňovým rájům se vyhýbají daňové povinnosti, aby nás u příležitosti svých charitativních darů mohli dojímat svou dobrotivostí, střední třída je pod tlakem tenčících se příjmů a rostoucích výdajů. Díky tomu, že se neschopnost vybírat daně stala systémovým prvkem soudobého vládnutí, tzv. stát dluhu vystřídal poválečný stát blahobytu.
Kapitalismus je třeba krotit
Dluh se stal samotnou podstatou současného systému a neexistuje žádný jednoduchý či nepolitický způsob, jak se jej zbavit. Pokud snížíme veřejný dluh, pouze zvýšíme dluh domácností, které si vedle hypoték budou muset půjčovat také na vzdělání svých dětí. Dluh nelze škrtnout, jak tvrdí česká pravice, lze jej jen transformovat. Levice i pravice hrají na poli rostoucího zadlužení, liší se jen v tom, jaký typ dluhu jejich politiky produkují.
A i když to na první pohled roztáčí kola kapitalismu a oddaluje jeho krizi, čím dál více lidí to podle autora celému systému odcizuje, a ten tak ztrácí veřejnou podporu. Když je sociální spravedlnost daleko, konec kapitalismu je blízko. Podle Streecka se však není na co těšit. Ačkoli v souladu s řadou jiných současných kritických příspěvků autor oprašuje Marxe, rozhodně nesdílí jeho optimistický výhled. Kapitalismus je třeba krotit, nikoli překonat. Zhroucený kapitalismus může být ještě nebezpečnější než zhroucené státy, které v našem vnímání stojí za těmi nejvýraznějšími problémy současnosti.
Autor je sociolog a šéfredaktor Sociologického časopisu.