Čekáme na Abdelradiho pro nové tisíciletí?


V sobotu brzo ráno byl v Praze pobodán muslim žijící dlouhodobě v Česku. Podle všeho šlo o plánovaný útok.


V sobotu 30. ledna brzy ráno byl jeden z muslimů dlouhodobě žijících v Česku napaden a pobodán v parku dvěma muži. Jeden z útočníků ho nejprve srazil pěstí, druhý na něj vytáhl nůž a pobodal ho. Napadený ve spolupráci s pražskou modlitebnou organizuje sbírku na pomoc uprchlíkům. Podle slov jeho přítelkyně mu kvůli tomu, stejně jako mnoha dalším dobrovolníkům a aktivistům, delší dobu vyhrožovali extremisté a radikální odpůrci přijímání imigrantů. Během minulého týdne se na něj v modlitebně dva muži vyptávali. O několik dní později mu na auto někdo nastříkal hákový kříž. V sobotu si na něj dva vyholení muži počkali v parku, kam chodí pravidelně běhat. S největší pravděpodobností se jednalo o naplánovaný útok.

Napadený ve spolupráci s pražskou modlitebnou organizuje sbírku na pomoc uprchlíkům. S největší pravděpodobností se jednalo o naplánovaný útok.

Připomíná mi to útoky z devadesátých let. Rasisté a naciskinheadi tehdy útočili na Romy, cizince a Čechy, kteří se vůči rasismu a xenofobii vymezovali. Tehdy byl zavražděn Tibor Danihel, což vlastně nikoho moc nezajímalo, a ubodán student, súdánský muslim, Hassan Elamin Abdelradi. Až jeho úmyslné zabití, jemuž ale předcházelo mnoho jiných napadení, způsobilo, že přední politici, mezi nimiž byl tenkrát i Miloš Zeman, vystoupili na demonstraci proti rasismu. Jak je možné, že si tentýž Zeman dnes stoupne na pódium vedle Konvičky? Jak je možné, že se z předchozího vývoje česká politická scéna nepoučila? Čekáme na Abdelradiho nového tisíciletí?

Minulý týden švédský gang fotbalových chuligánů zaútočil na dětské uprchlíky na stockholmském nádraží. Podle zpráv o útoku policie předem věděla a zasáhla. Také díky tomu podle dostupných informací nebylo zraněno žádné dítě. Ponechme stranou, jak je možné, že se ve Švédsku potloukají nezletilí uprchlíci bez pomoci jakékoliv instituce. Pozoruhodné je, že oproti zahraničním zpravodajským webům se česká média zajímala spíš o to, jakou trestnou činnost uprchlíci na nádraží páchají, než aby se zajímala o to, jak je možné, že se sebere sto násilníků a rozhodne se „brát spravedlnost do vlastních rukou“, potažmo mlátit děti.

Neustále se volá po tom, aby se muslimové distancovali od všech zvěrstev a útoků spáchaných pod zástěrkou islámu a omlouvali se za ně. Ale kdy se začnou za útoky, jako byl ten sobotní, omlouvat představitelé IvČRN a dalších spolků, které bojují za svobodu a bezpečí v našich zemích? Co se bude muset stát, aby se xenofobní veřejná debata posunula směrem k racionální demokratické diskuzi o rizicích a opatřeních potřebných k zvládnutí problematiky uprchlíků. Kdy se součástí této debaty stane radikální odsouzení jakékoliv xenofobie, násilí a rasismu? Obavám se, že pokud se něco takového urychleně nestane, čekají nás krušná, nebezpečná léta.

Autorka studuje mediální studia, žurnalistiku a politologii na FSS MU.

 

A2LARM