Sobotní volba předsedy vám nakonec vynesla vítězství, avšak ne vítězství jednoznačné. 117 hlasů je jen o několik málo více, než bylo potřeba ke zvolení. Co to vypovídá o straně, která dlouho hledala konsenzus několika proudů, jimiž byla tvořena? Může opět dojít k nějakému názorovému štěpení?
Já jsem to po tom zvolení glosoval tak, že těsně vyhráli v minulosti třeba i George W. Bush nebo Václav Klaus, ale na rozdíl od nich jsem já nepodváděl. Ale vážně: myslím, že ta volba je řádná, je legitimní.
Volbu předsednictva pak zařídil poměrný volební řád, který jsem před lety straně navrhl a prosadil ho. Čili i teď sklízím ovoce. Takřka všechny proudy jsou ve vedení zastoupeny a debata se bude odehrávat v předsednictvu a na půdě republikové rady, přičemž si myslím, že spolu budeme schopni vyjít. To rozpětí mezi mnou a Martinem Bursíkem, které tu bylo, naše strana dlouho nebyla schopná vybalancovat. Dnes ale ten rozptyl už není zdaleka tak velký – jednak proto, že část lidí odešla s Bursíkem, jednak i proto, že v průběhu posledních pěti let Strana zelených prodělala určité programové přemostění, za což patří dík bývalým předsedům Ondřeji Liškovi i Janě Drápalové.
Zelení jsou strana, která se dlouhodobě profiluje jako strana městských liberálů. Přesto bude nutné, dle mého názoru, pokusit se rozšířit elektorát a hledat témata i jinde. Podpoříte třeba malé zemědělce nebo různé lokální iniciativy? Co jim strana pod vaším vedením nabídne?
Jsme stranou, která se hlásí ke kritice globalizace a z ní plynoucí klimatické změny. A v tomto duchu musíme vždy umět popsat, jaké jsou globální nebo i nacionální příčiny jevů, které si lidé často neumí vysvětlit a se kterými se setkávají až skrze dopady na své životy.
Hlavním tématem by mělo jednoduše být spojování. Každé z menších a lokálních hnutí může přinést své téma a Strana zelených zase přinese programový základ, který by ta témata mohl spojovat.
Namátkou můžu zmínit třeba kamionovou dopravu, jejíž navýšení bude viditelným důsledkem případného přijetí smlouvy TTIP. Ale lidé se s tímto důsledkem fyzicky setkají až ve chvíli, kdy už bude velmi těžce rozpoznatelné, co je příčinou. Myslím, že naším úkolem je právě vysvětlovat příčiny problémů a zároveň je propojovat s jejich důsledky, dopadajícími na nás všechny. A když se nám tohle povede v různých oblastech, které lidi pálí, můžeme oslovovat i lidi mimo města.
Závěrem svého projevu jste řekl, že byste rád vybudoval „zelené hnutí“. Máme si pod tím představit nějakou českou verzi španělských Podemos?
Ne, na Podemos jsem touto částí projevu neodkazoval. Protože v České republice a ve Španělsku je úplně jiná situace.
Jaké by tedy mělo mít to české „zelené hnutí“ cíle a kam by mělo směřovat?
To se určitě bude různit podle jednotlivých lokalit, protože některé z problémů, kterými se zabýváme, se projevují v závislosti na místu. Já jsem to formuloval tak, že Strana zelených by měla tvořit jakési jádro a propojovat aktivní lidi, kteří hájí veřejný zájem na lokálních úrovních. Což jsou často lokální strany, jako je Žít Brno nebo Změna pro Liberec, Alternativa pro Karlovy Vary a další. De facto v každém kraji jsou různé aktivní skupiny a záleží na tom, jestli to množství bude, jak říká Václav Bělohradský, kritické. Tedy, jestli takových lidí bude dost. Já myslím, že už jich dost je. Rozdíl, mezí tím, co označuje za hnutí Andrej Babiš, a tím, co si pod tímto pojmem představuji já, je ten, že lidé a iniciativy, ke kterým jsem odkazoval, velmi dobře vědí, co chtějí. A vědí také, jak toho dosáhnout. Jde o to, aby se nám jako straně podařilo tyto subjekty v jejich úsilí podporovat. Protože ony někdy vidí jenom důsledky, které se svou aktivitou snaží mírnit. Ale my bychom se měli pokoušet – ideálně na celostátní i globální úrovni – problémy ne mírnit, ale přímo řešit.
Chápu to správně, že by se různé lokální aktivistické a angažované buňky se mohly stát participanty na zelené politice?
Ano, určitě můžou. Protože jádrem jejich úsilí je často velmi podobná věc: zachování kvality životního prostředí. Někde to může mít podobu boje proti komerčnímu centru, předimenzované developerské výstavbě, prolomení limitů těžby či postavení spalovny. Lidé touží mít podíl na spolurozhodování o tom, jak bude vypadat jejich bezprostřední okolí. A to je potřeba zajišťovat i na celostátní úrovni.
Dokážete uvést příklad kauzy, kde by mohli zelení fungovat jako zastřešující element?
Jistě. Vezměme si třeba příchod Amazonu, nadnárodní korporace, do České republiky. Zdánlivě se tato otázka může týkat jen Horních Počernic. Ale ve skutečnosti jde takové firmě o trh jako celek. Amazon momentálně odchází z Německa, kde se proti němu zvedla vlna nevole – bouří se zaměstnanci, odboráři, místní samosprávy, dokonce i knihkupci, vydavatelé a nakladatelé. A taková firma teď přichází k nám, přičemž rozhodně lidem nenabízí práci, jak tvrdí vláda, ale pouze nekvalitní práci.
Téma práce, zachování důstojnosti pracovních podmínek, délky pracovní doby a růstu mezd zůstává v Česku relativně nezpracované. Zatímco ve světě se začínají čím dál silněji ozývat iniciativy, které bojují za přehodnocení práce ve vztahu k technologickému pokroku a bojují za zaměstnanecká práva, u nás je toto téma pojímáno v zásadě pouze optikou snižování nezaměstnanosti. Mohla by toto téma vaše strana uchopit progresivněji?
Myslím, že určitě. Naším cílem má být zvyšování minimální mzdy, ale vedle toho chtějí zelení zdaňovat více spotřebu, případně zisky. Poměrně vysoké odvody zaměstnavatelů budou v naší straně jistě předmětem diskuze, protože v očích mnoha zelených vedou ani ne tak k nedostatečné flexibilitě na trhu práce, tím se u nás naštěstí neargumentuje, ale k tomu, že málo rostou mzdy.
Zelené v krátké době, v rámci dvou let, čekají dvoje důležité volby. Letos to budou volby krajské, za rok pak volby do parlamentu. Jakou zvolíte strategii pro získání voličů?
Krajské kandidátky jsou v tuto chvíli většinou již nachystány. Jdeme do voleb s různými partnery: Piráty, STANem, lidovci, ostatně většina z nich byla hosty tohoto sjezdu. Celkově to teď pro zelené bude cesta sjednocování a budování onoho zmiňovaného občanského hnutí, aspoň z mého pohledu. Hlavním tématem by mělo jednoduše být spojování. Každé z menších a lokálních hnutí může přinést své téma a Strana zelených zase přinese programový základ, který by ta témata mohl spojovat. To považuji za nejdůležitější práci, která před námi momentálně je. A to beru jako hlavní vklad, který předsednictvo může poskytnout.