V jistém zvráceném smyslu je to pokrok. Po měsících narážek na xenofobii se západoevropské autority konečně rozhodly přistupovat k uprchlíkům stejně jako k ostatním občanům. Toho docílily rozhodnutím nevyvolávat paniku vždy, když někdo uprchlíky obviní ze znásilňování a napadání žen. Při novoročních oslavách v německém Kolíně nad Rýnem stovky mužů, všichni údajně „arabského či severoafrického“ vzezření a mezi nimi i řada uprchlíků, sexuálně útočili na ženy, které se účastnily oslav na náměstí v centru: okrádali je, osahávali a strhávali z nich šaty. Nahlášeno bylo minimálně jedno znásilnění. Policie a média zpočátku reagovaly pomalu a starostka Kolína na následné protesty reagovala slovy, že ženy by se měly řídit určitými pravidly chování na veřejnosti a od cizích mužů si udržovat řádný odstup.
Muži a chlapci všech vyznání i bez vyznání se musí naučit, že na ženské tělo nemají žádné právo a že nemají nárok na naši energii a pozornost, že není v pořádku – a to opravdu nikdy – když znásilní ženu, napadnou ji, zneužijí anebo na ni zaútočí.
Toto ovšem není první případ, kdy správní úřady evropských měst zareagovaly na sexuální obtěžování tím, že za to můžu právě ženy. Avšak pravicová média se poprvé v historii nepřipojila k odsuzování těchto prostopášných „děvek“, které mají tu drzost myslet si, že si můžou užívat oslavy a zcela ignorovat „pozvánky“, které vysílají směrem k mužům. Místo nich pravice tentokrát viní liberály. Ti prý totiž tohle všechno zavinili návrhem, že by uprchlíci měli mít možnost přijít v bezpečí do Evropy.
Přerod ultrapravičáků na feministy
Bylo by skvělé, kdybychom znásilnění, sexuální útoky a sexismus brali za všech okolností tak vážně, jako když se jich dopustí migranti a muslimové. Útoky v Kolíně byly zrůdné. Zrůdné ale byly i reakce politických autorit a armád islamofobů a xenofobů, kteří doslova skočili po šanci konečně dokázat, že muslimští muži a uprchlíci jsou barbaři. Kolín již zažil násilné protesty ultrapravicové antiuprchlické organizace Pegida, což je uskupení, které dosud nejevilo žádnou oddanost progresivnímu feminismu. Angela Merkelová zpřísnila pravidla pro žadatele o azyl, ale podle řady komentátorů to nebude stačit.
Je to zázrak: krajní pravice se konečně zajímá o takzvanou kulturu znásilnění! Po celém světě se náhle děje obrovská transformace: muži, kteří dříve trávili čas ponižováním, stalkováním a obtěžováním žen, mají nyní největší starost o naše práva! A k tomu stačilo jen získat dobrý důvod, proč se otírat o migranty a muslimy, a ženám tvrdit, že neví, co je pro ně dobré.
Víte, co ještě nikdy neučinilo přítrž sexuálnímu násilí? Nespoutaný rasismus. Toto vykrádání feministické rétoriky ve jménu imperialismu a rasismu probíhá už celá staletí. Od roku 2001 je to aktivní součást politického diskurzu v západních zemích. Od týdne, kdy útoky v Kolíně proběhly zprávami ve světových médiích, se celá řada mužů rozhodla, že je načase začít poučovat jak mne, tak další feministky o tom, že sexismus se týká pouze muslimských mužů. Pustili se do toho šířením organizovaných vln urážení a sexistického hanobení každé ženy, s jejímž názorem nesouhlasí. A k tomu, abyste se mohli ventilovat na Twitteru, nepotřebujete projít testem sebeuvědomění.
Osobně opravdu zbožňuji, když mi náhodní muži na internetu říkají, k čemu se můj feminismus má přiklánět. Odpor proti útlaku je někdy fakt náročný, a proto je skvělé mít kolem sebe lidi, kteří vědí, o čem mluví, takže můžou mluvit za mě, abych se mohla dál věnovat žehlení. Právě tito lidé opakovaně žádali, abych i já začala „odsuzovat“ útoky v Kolíně, což je jen takový líný způsob, jakým naznačit, že někomu je celá záležitost vcelku lhostejná.
Takže aby bylo jasno: sexuální násilí není nikdy za žádných okolností přijatelné. Ani z kulturních důvodů. Ani z náboženských důvodů. Ani proto, že pachatelé mají vztek a jsou zbaveni svých práv. Pro systémový sexismus nemůže existovat žádná milost. A pokud to chceme myslet vážně, na světě není jediná země ani kultura, která by v tomto ohledu nepotřebovala pořádnou sebereflexi. Stojím při té spoustě muslimských, arabských, asijských a migrantských feministek, které se organizují proti sexismu a šovinismu uvnitř i vně svých vlastních komunit. Nikoho zřejmě zatím nenapadlo zeptat se jich, jak nejlépe čelit sexuálnímu násilí – přestože útoků na muslimské ženy od loňských teroristických útoků v Paříži přibývá.
Vzrušení z násilí na ženách
Smysluplnou reakcí na útoky v Kolíně by bylo žádat mnohem přísnější přístup ke znásilňování a sexuálnímu napadání v celé Evropě. Namísto toho se však zdá, že k máme k dispozici jediné řešení, a to rázné zakročení proti imigraci. To pak přikrmuje ono otřepané klišé, že ženy znásilňují a napadají pouze „barbaři“, cizinci a otrlí zločinci – navzdory skutečnosti, že většinu znásilnění v Německu i jinde páchají osoby blízké obětem a že se neprokázalo, že by imigranti projevovali větší sexuální agresi než jakákoli jiná skupina. Bělošský nadřazenecký patriarchát se o bezpečí a důstojnost žen začne zajímat pouze tehdy, když znásilnění a sexuální zneužití je možné přičíst na vrub cizím kulturním „outsiderům“.
Říkat, že „sexismus je součástí západní kultury“ neznamená, že ženy na Západě prožívají přesně totéž, co ženy v diktátorských zemích a válečných zónách Blízkého východu. A víte proč? Troufli byste si hádat? Je to proto, že svět není rozdělený na „věci, které jsou úplně stejné“ a „věci, které jsou zcela protikladné“. Nemůžu uvěřit, že to teď musím vysvětlovat. Měla jsem za to, že jsme se to naučili už ve školce. Ti z nás, kteří se od úrovně školky pohnuli dál, jsou schopni s trochou úsilí porozumět tomu, že se tu nebavíme o tom, že „sexismus je výhradně praktikován muslimskými muži“, ani o tom, že „sexismus je všude stejný“. Tomu jsme ve škole pro větší děti říkali „falešná dichotomie“.
Útlak žen je světový fenomén, protože patriarchát je také světový fenomén. Je obsažen v ekonomických a společenských strukturách téměř každého národa na světě. Nicméně s ohledem na nejrůznější kultury, náboženství, rasy, společenské hierarchie a generace na sebe sexismus a šovinismus berou různé podoby. To není tak těžké pochopit. Doopravdy se teď snažím neznít povýšeně. Ale spousta lidí se při diskusi o tomto tématu chová jako neurvalé děti, takže pokud nejste zrovna jedním z nich, doufám, že pochopíte, proč bych si ze všeho nejvíc přála zahnat polovinu internetu někam do hezkého bezpečného pokojíčku, kde by si mohly vřískat a házet věcmi, aniž by přitom zranily sebe nebo ostatní.
A pak je tu další věc, které jsem si všimla. Zdá se, že „islámské“ sexuální násilí fascinuje ty, kteří proti němu nenávistně vystupují. Za poslední tři roky jsem už ztratila přehled o tom, kolik bílých mužů – a vždycky to jsou bílí muži – mi poslalo maily, tweety a upravené obrázky, prostřednictvím kterých se mnou sdíleli své explicitní fantazie o tom, jak jsou feministické harpyje jako já ukamenovány, ušoustány, mají znetvořené genitálie, jsou zbičovány, upáleny anebo znásilněny skupinkou mužů – ale samozřejmě nikdy ne jimi samotnými. To těmi hroznými muslimy. Tito muži si v jakémsi erotickém okouzlení propojují rétoriku sexuálního násilí s muslimy – je to tak příšerné, že se hrozně zabývají detaily, a možná, že si v ústraní uloží do počítače pár screenshotů, aby nad nimi později rozjímali v soukromí.
Teď narovinu. Myslím si, že některé lidi velmi vzrušuje jejich vlastní pojetí „islámského“ násilí na ženách. Umožňuje jim to totiž užívat si představu ženy v brutálním a barbarském zacházení a zároveň se přesvědčovat o tom, že tyto činy páchají jen a pouze cizí a barbarští muži. Pokud jsem vás teď tak rozčílila, že byste mi nejraději „rozbili tu kurevskou tlamu“ a řekli mi, že jsem „děvka, co zasluhuje, aby ji členové ISIS znásilnili k smrti“, pak vám vřele gratuluji – právě jste totiž dokázali přesně to, o čem mluvím.
Donebevolající pokrytectví
Sexismus ve skutečnosti nerozlišuje barvu pleti nebo vyznání a asi přišel čas s tím něco udělat. Jsme zvyklí na společnost, která přijímá základní úroveň každodenního sexismu, sexuálního násilí a napadání. Takže když chcete říct, že tenhle případ násilí se ničím neliší od jiných, a pokud říkáte, že k uprchlíkům bychom se měli chovat stejně jako k evropským občanům, znamená to, že každý by měl dostat naprostou svobodu chovat se k ženám jako ke kusům masa?
Ne. Je načase začít přistupovat ke znásilnění, sexuálním útokům a misogynii se stejnou vážností, jako když se jich dopustí migranti a muslimové. To znamená, že – ano – uprchlíci se musí chovat k ženám jako k lidským bytostem. A občané se musí naučit respektovat ženskou samostatnost a autonomii. Muži a chlapci všech vyznání i bez vyznání se musí naučit, že na ženské tělo nemají žádné právo a že nemají nárok na naši energii a pozornost, že není v pořádku – a to opravdu nikdy – když znásilní ženu, napadnou ji, zneužijí anebo na ni zaútočí, a to ani když vaše výchozí ideologie praví, že to v pořádku je. To platí i pro všechny bojovníky za práva mužů, pro antifeministy a fanatické pravičáky a stejně tak pro náboženské fanatiky.
Pokud chceme nadále Evropu pokládat za maják ženských práv, je to skvělé. Udělejme ale pro to něco. Pokud se z nás náhle stane kontinent s nulovou tolerancí k sexuálnímu násilí a ritualizované misogynii, využijme této energie. Namiřme ji tak, aby stát i jednotlivci přiřkli agresorům plnou zodpovědnost a oběti podpořili. Je jednodušší přičítat sexismus kulturním outsiderům než přijmout fakt, že muži všude na světě musí začít u sebe. Jakýkoli jiný postoj je totiž donebevolající pokrytectví.
Autorka je spisovatelka a feministka.
Z anglického originálu After Cologne, we can’t let the bigots steal feminism, publikovaného na webu magazínu Newstatesman, přeložila Linda Fořtová.