KDU-ČSL proti neexistující ideologii


Lidovci se svým odmítavým postojem vůči Istanbulské úmluvě postavili na stranu nepochopení genderového násilí.

V pondělí 8. února se vláda shodla na tom, že Česká republika se svým podpisem připojí k Úmluvě Rady Evropy o předcházení a potlačování násilí na ženách a domácího násilí, tedy k takzvané Istanbulské úmluvě. Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka, ministři za KDU-ČSL, hlasovali proti. Svůj postoj vysvětlili tvrzením, že Istanbulská úmluva nepřináší nic nového, kromě „zavádění genderové ideologie“. Jak poznamenala ministryně Michaela Marksová, oba pánové zjevně nepochopili, o co v textu jde.

Prázdný pojem genderové ideologie

Istanbulská úmluva je zásadním právním dokumentem, který se komplexně zabývá genderově podmíněným násilím. Důležité je, že je popisuje jako diskriminaci a porušování lidských práv. Státy, které smlouvu ratifikují, se zavazují k tomu, že budou aktivní v prevenci násilí na ženách, zajistí skutečně fungující ochranu obětem tohoto násilí a také že trestné činy budou důsledně stíhány. Faktické naplňování úmluvy má být monitorováno.

Bělobrádkův a Jurečkův postoj je tím absurdnější, že mnohé z toho, vůči čemu se vymezovali, už se vláda rozhodla prosazovat, když schválila strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na roky 2014 až 2020.

Bělobrádek s Jurečkou tvrdí, že úmluva pro český právní systém nepřináší nic nového, a tudíž  je zbytečné k ní přistupovat. Řadu opatření už naštěstí Česká republika skutečně do svého právního řádu implementovala, přesto úmluva přináší několik novinek. Patří mezi ně právní ošetření mrzačení ženského genitálu, nucených sňatků a nucených sterilizací. Dále zavazuje k zajištění dostatečného počtu azylových domů pro oběti genderově podmíněného násilí a zřízení bezplatné telefonické linky pro ohrožené ženy. Po ratifikaci by měla Česká republika zpřístupnit pomoc také migrantkám, které jsou zranitelnější než ostatní ženy. V současné právní úpravě mají přístup k pomoci značně komplikovaný, například proto, že nemají nárok na bezplatnou zdravotní péči. Navíc jim hrozí vyhoštění, pokud nemají legální pobyt, případně pokud je jejich statut založen na manželství. Přestože úmluva mluví o problematice násilí vůči ženám, opatření budou platná i pro postižené muže.

Takzvaná genderová ideologie, o které zmínění hovořili, je naprosto prázdný pojem, který používají především ultraortodoxní křesťané či radikální konzervativci. Ti ho zneužívají k diskreditaci feministického hnutí, které v extrémních případech přirovnávají k islámskému fundamentalismu. Je tohle cesta, po které chce Bělobrádek jít, aby dostál tvrzení, že KDU „už není stranou křesťanů pro křesťany, která řeší převážně bioetická témata, ale moderní stranou s celospolečenským programem a ambicí být v budoucnu catch-all party“?

Bělobrádek při obhajobě svého nesouhlasu s úmluvou podle Marxové zmiňoval také zavádění třetího pohlaví a zpochybňování rolí žen a mužů. Istanbulská úmluva se skutečně v rámci prevence soustředí i na dostupnost výukových materiálů s tématy rovnoprávnosti žen a mužů a nestereotypních genderových rolí. O třetím pohlaví ale nepadá ani slovo.

Důkaz potřebnosti osvěty

Z postoje KDU-ČSL je jasně vidět, jak moc je potřeba osvěta. Zpochybňování stereotypních rolí žen a mužů je zásadní, protože právě nerovné postavení žen je jednou z příčin násilí, které je na nich pácháno. Platí to v případě sexuálního násilí, které je často marginalizováno, a stejně tak v případě domácího násilí. Kvůli genderovým stereotypům se ženy toužící čelit závažným problémům – ať už jde o platové ohodnocení nebo o znásilnění – ocitají ve velmi těžké situaci.

Bělobrádkův a Jurečkův postoj je tím absurdnější, že mnohé z toho, vůči čemu se vymezovali, už se vláda rozhodla prosazovat, když schválila strategii pro rovnost žen a mužů v České republice na roky 2014 až 2020. Na základě této strategie by mělo být ve školách zajištěno systematické vzdělávání v genderové oblasti, učební materiály by měly být genderově korektní a měly by být odstraňovány genderové stereotypy. Perličkou je, že v rámci veřejné facebookové diskuze s Marxovou sám Bělobrádek zmínil, že se nerozvádí a že se „doma nemlátěj“. Nevím, kam tím mířil, ale nabývám z toho dojmu, že má o násilí zásadně zkreslené představy, pokud vůbec nějaké má.

Pokud zástupci KDU-ČSL, jak tvrdí, nepodporují násilí na ženách a skutečně jim vadí, měli by si uvědomit, že schválením Istanbulské úmluvy se česká vláda veřejně přihlašuje k tomu, že problematiku násilí páchaného na ženách považuje za důležitou, že se jí hodlá zabývat a že násilí páchané na ženách už nebude dále tolerováno. Tato vláda je u nás první, která se od května 2011, kdy byla úmluva otevřena k podpisu, jejím zněním zevrubněji zabývá. Ze zemí EU přitom smlouvu nepodepsalo už jen Bulharsko a Lotyšsko. Ovšem vzhledem k tomu, že v předchozích letech střídajících se vlád Česko nemělo ani post ministra pro lidská práva, nemůžeme se divit, že jsme v ratifikačním procesu pozadu.

Autorka studuje mediální studia, žurnalistiku a politologii na FSS MU.

 

A2LARM