Svoboda nakupovat 365 dní v roce

Pravice se postavila proti návrhu na omezení prodeje během sedmi státních svátků v roce. Argumentuje raději na obecné rovině.

Česká společnost je společností tvrdé a špatně placené práce. Ale když to chce někdo změnit, třeba jen trošičku, hrozí socialismus. Zase. Tentokrát nám hrozí návrat socialismu v podobě omezení prodeje během sedmi státních svátků. Podle návrhu zákona by tak musely být sedm dní v roce zavřeny velké obchody s výměrou nad dvě stě metrů čtverečních. Strach ze socialistické zaostalosti německého typu neděsí pouze opoziční pravici ODS a TOP 09 ale i vládní pravici ANO. Zákon je již ve třetím čtení a socialismus je tedy na dohled.

„Ekonomiku vytvářejí a ženou dopředu podnikatelé, když se jim daří, zaměstnávají lidi, a daří se jim tehdy, když tam lidi chodí nakupovat,“ uvedl poslanec ANO Ivan Pilný na úvod pořadu Máte slovo svoji nicneříkající mantru a tvářil se přitom jako teoretický ekonom. Naznačil tak, jak nekonkrétní argumenty odpůrci zmíněného zákona mají. Pilného během pořadu ohledně ekonomiky strčila do kapsy i prodavačka z Třince, která mu připomněla, že značnou část zisku hypermarketů stejně jejich majitelé vyvedou z České republiky pryč. Jak se bude ekonomice dařit, když peníze proudí v dividendách pryč, už ale Pilný, autor knihy Máte navíc, neřešil.

Každý si může vybrat práci

I když požadavek Odborového svazu pracovníků obchodů (OSPO), ze kterého vychází senátní návrh zákona, snad ani nemůže být mírnější, hlídače neregulovaného trhu přesto rozvášnil. Jejich argumentace, proč nenechat sedmkrát v roce hypermarkety ze zákona zavřené, se opírá o svobodnou volbu a o principy. Regulovat hypermarkety je podle nich špatné zejména principielně. Prvním principem je podnikatelská svoboda, kterou nikdo nemá právo omezovat. Jinak řečeno, zaměstnanci (v případě hypermarketů z osmdesáti procent ženy, často navíc samoživitelky) nemají právo ani na tuto minimální ochranu z toho důvodu, že je to proti svobodě podnikání jakožto principu, na kterém stojí naše společnost především.

Odpůrci zákona mají strach, že se tato regulace pokouší občany „vychovávat“. Stát nás sice správně vychovává k úctě k některým dnům jejich označením za státní svátky, nepřijatelný výchovný moment ale pro zastánce volného trhu nastává ve chvíli, kdy by chtěl stát v tento den dát volno prodavačkám.

V pořadu Máte slovo se odpůrci zákona zapletli i do svobody vybrat si práci, což jim opět sloužilo jako argument pro nonstop prodej. Komu se nelíbí práce o svátcích, může si přece svobodně hledat práci jinde. Další hájenou svobodou je svoboda nakupovat, kdy se komu zlíbí. Ta také nesmí být, zejména z principielních důvodů, porušena. Odpůrci zákona mají strach, že se tato regulace pokouší občany „vychovávat“. Stát nás sice správně vychovává k úctě k některým dnům jejich označením za státní svátky, nepřijatelný výchovný moment ale pro zastánce volného trhu nastává ve chvíli, kdy by chtěl stát v tento den dát volno prodavačkám.

Všem stejně špatně

Vedle svobody řeší odpůrci zákona i sociální otázku. Šéfovi hospodářské komory Vladimíru Dlouhému by asi bylo hloupé argumentovat proti zákonu slovy: „Ti, kdo mě platí, chtějí ještě víc peněz“, a tak se raději obává o výplaty prodavaček a hrozí se možného propouštění, ke kterému by podle něj mohlo dojít kvůli sedmi dnům v roce, kdy by obchody musely zavřít. Ivan Pilný nebo prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková operují rovněž se zvláštně pojatou zaměstnaneckou solidaritou. Omezování prodejní doby je podle nich nefér vůči zaměstnancům jiných odvětví, jako jsou pohostinství, doprava a dokonce zdravotnictví, a tak by podle nich bylo nejlepší nedělat pro nikoho nic. Na deregulovaném trhu si aspoň zaměstnanci nebudou mít co závidět, a nedojde tak k žádné „diskriminaci“, jak ochranu prodavaček nazývá Pilný.

Nováková v debatě poukazovala na to, že na ochranu zaměstnanců existuje nejen „nadmíru“ regulací, ale taky odbory, pomocí kterých můžou zaměstnanci bojovat za svoje lepší postavení a platy. V tomto konkrétním případě to není tak docela pravda. Jednotlivé řetězce se drží vzájemně v šachu a ani jeden nechce o svátcích zavřít i z toho důvodu, že by zákazníci přeběhli ke konkurenci. V případě zákonné regulace prodejní doby toto odpadne. Sedm dní v roce toho ale moc neřeší a k významnému zlepšení postavení zaměstnanců ve velkých řetězcích nedojde. K tomu by bylo potřeba bojovat za kratší pracovní dobu, lepší mzdy a zákaz prodeje každou neděli. Svádět vinu na odbory je v případě svazu sdružujícího zaměstnance obchodů cynické, protože jednotlivé organizace nemají většinou dost členů, aby mohly vést s vedením firem vyrovnaný dialog. Snaha senátorů ČSSD a odborářů udělat aspoň něco a pomocí zákona omezit prodej o svátcích je i proto pochopitelná. Podobné zákony, a ovšem také výrazné zvýšení minimální mzdy, by mohly pomoci zvednout sebevědomí odborářů a zaměstnanců v obchodech, a shora tak podpořit sociální boj dole, tedy přímo na pracovištích.

Autor je redaktor A2larmu.

 

Čtěte dále