Liberálové drží levičáky pevně za koule. „Budeme demonstrovat proti fašismu, ale jen když vy schováte svoji levičáckou symboliku, jinak smůla,“ vzkazují na sociálních sítích pohoršení zástupci pražské kavárny po pondělní demonstraci solidarizující s posprejovanými podniky hlásícími se k HateFree Zone. Jejich emocionální rovnováhu narušilo heslo „Smrt fašismu“, které na demonstraci zaznělo od zástupce Kliniky, a taky levicová symbolika praporu se vztyčenou pěstí. Řada účastníků projevila na Facebooku dokonce lítost nad svojí pondělní účastí na demonstraci. Příště už prý nepřijdou. Nevyhrožují tím, že příště budou proti fašismu demonstrovat bez levičáků a uspořádají si svoji akci. Ne, hrozí rovnou tím, že prostě nebudou demonstrovat vůbec, v horším případě rovnou vysvětlují, proč na podobné akce nechodí a nešli ani tentokrát.
Ve chvíli, kdy se neonacistická nenávist rozšiřuje a není zaměřena jen na squattery, lidi bez domova, anarchisty, Romy a další tradiční náckovské cíle, vydávají se do ulic i lidé, kteří běžně nedemonstrují a kteří si nebezpečí začínají uvědomovat až teď. A na účasti to bylo znát. Některým svátečním demonstrantům ale vadili ti, kteří proti fašismu demonstrují i za jiných okolností, než když někdo posprejuje kavárnu. Podle některých facebookových vyjádření to vypadá, že hlavním cílem akce byla propagace komunismu či šíření (levicové) nenávisti. Pohoršení demonstranti zjistili, že i v České republice proti fašismu demonstrují především „levičáci“ a nejen „neutrální demokraté“ (s neutralitou jako kritériem operovala HateFree Culture, která se distancovala od hesla „Smrt fašismu“ jakožto extremistického). Lidé, kteří na demonstraci mluvili – nejčastěji kritizovaný Jan Májíček (a nejen on) – ale solidarizují s utlačovanými i na méně prestižních akcích a místech. Naposledy třeba tento víkend v Ostravě, ale malé i větší skupinky antifašistů se aktivně účastnily i blokád a protiakcí pogromistických antiromských pochodů v severních Čechách a jinde.
Proti fašismu levicových hesel?
Romové, jejichž jedinými spojenci na demonstracích proti náckům jsou často právě anarchisté a další levičáci, si většinou nemůžou dovolit luxus kádrovat podporovatele podle politické příslušnosti, jak to dělají senátoři, umělci a reklamní experti v Praze. Chtít po levičácích na demonstracích, aby nevznášeli žádné požadavky, je politickým obhajováním statu quo. Levičáci se prý mají v zájmu společného dobra na podobných akcích přizpůsobit všem, tedy i těm, kteří nejsou na levicovou agitku zvědaví. Ti, kteří podobné názory zastávají, jako například senátor Václav Láska, za zcela nepřijatelnou agitku považují i nápis „Vzhůru psanci této země“ a vztyčenou pěst, symbol solidarity, v tomto případě navíc ještě podpořený grafikou uprchlické rodiny. Tím pádem pana senátora na podobných akcích nikdo neuvidí. „Za sebe alespoň mohu říci, že na demonstracích, kde se budou vyskytovat takto jednoznačné a jednostranné politické hesla a symboly, se já vyskytovat nebudu,“ píše Láska. Údajně apolitický boj proti „zlu“ je ale také politickým názorem, fašismus a rasismus nepřichází z říše zlých idejí, ale má svůj původ v nerovnosti, v nejistotě a strachu ze zítřka.
Ano, fašismus ohrožuje všechny svobodomyslné lidi. Ty, kteří mají rádi současný systém, stejně jako ty, kteří sní o sociálnějším a rovnostářštějším uspořádání. Společně se budou tyto skupiny na antifašistických akcích potkávat i nadále a budou spolu muset nějak vycházet. Boj proti fašismu by se však neměl stát bojem hezkých a úspěšných pravičáků proti nevzdělaným, deprivovaným islamofobům, kteří jim chtějí narušit jejich svět. Bez sociálního apelu se fašismu vzdorovat dlouhodobě nedá.
Autor je redaktor A2larmu.